Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...
Ono to zase není moc obvyklé, ¾e se bìhem léta jen tak sejde pár berušek, aby si popovídaly. Ale naše holky u¾ nakladly plno vajíèek pod listy, tak¾e mají o potomstvo postaráno, a teï jim zbyla trocha èasu na sousedské øeèi.
Jo, to delfínky, to jsou aspoò maminky! Od svého delfíòátka se ani na krok nehnou, od malièka je uèí všechny delfíní fígle, aby se umìli ubránit ¾ralokùm a taky kosatkám, ale ze všeho nejdøív je nauèí, aby pravidelnì vypluli na hladinu se nadechnout. Našel se ovšem jeden malý delfínek, co si myslel, ¾e je rozhodnì chytøejší ne¾ jeho máma, odplaval si hodnì daleko a hluboko a nebýt pozorné maminky a ostatní delfíní rodiny, byla by ho málem utopila velikánská chobotnice, co si na nìho poèkala za útesem. A kdy¾ pak dostal od tatínka poøádný výprask, stal se z nìho nejposlušnìjší delfíní kluk.
To si jenom myslíte, ¾e labutí máma je na jezírku sama. Všechna malá labu»átka, která se ještì pøed chvilkou kolem ní ve vodì prohánìla, jsou schovaná pod jejími køídly a spokojenì odpoèívají v teplouèku a bezpeèí. A táta labu»ák si opravdu jen na chvilièku odplaval za sousedem na kus øeèi, proto¾e celý den hlídal oblohu, aby svoji rodinu vèas varoval pøed orlem a orlicí z vysoké borovice. Teï u¾ sluníèko pomalu zapadá a nebezpeèí nehrozí.