18. říjen - Evropský den boje proti obchodování s lidmi

Žádná země není vůči obchodování s lidmi imunní, celosvětově jsou obchodovány miliony lidí. V roce 2007 vyhlásila Evropská komise 18. říjen Evropským dnem boje proti obchodování s lidmi.

Obchodování s lidmi se bohužel nevyhýbá ani České republice. Mezi nejčastější formy páchané v České republice nebo na českých občanech v zahraničí patří obchodování s lidmi za účelem pracovního a sexuálního vykořisťování a obchodování s lidmi kvůli nuceným sňatkům. Česká republika je jak zemí zdrojovou, tak zemí tranzitní a cílovou.

Česká republika bojuje proti obchodování s lidmi nejen kvalitní prací kriminalistů a soudců, ale také preventivními aktivitami a péčí o oběti této trestné činnosti. Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra v rámci Programu podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi poskytuje obětem komplexní péči, motivuje je ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a společně s nestátními neziskovými organizacemi se podílel na řadě osvětových kampaní jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost. Zdroj:www.mvcr.cz

17. říjen - Mezinárodní den za odstranění chudoby

Den, který souvisí se dnem výživy a také jej vyhlásila OSN. Poprvé se objevil v roce 1993. Podle některých odhadů nemá 1 miliarda lidí přístup k pitné vodě, což mnohdy způsobuje mimo jiné značné zdravotní potíže. Snahou je pomoci chudým státům, aby se rozvíjely, aby si lidé uměli zajistit dostatek prostředků pro život. Pomoci ale můžeme i my všichni například adopcí na dálku, adopcí panenky...

Světový den proti bolesti
Je zaměřen především na bolesti ve stáří, protože právě ty jsou často bagatelizovány s tím, že ke stáří to patří. Den proti bolesti, který vyhlásila Světová algeziologická organizace (IASP), se snaží upozornit na tuto problematiku a pomoci lékařům i lidem, aby se dlouhodobé bolesti daly účinně léčit a pacienti si tak zase mohli užívat života naplno, bez omezení způsobených bolestí.

Světový den úrazů. Vyhlášen roku 1992 OSN.

15. říjen - Mezinárodní den bílé hole / Den bílé pastelky

Dne 15. října 1964 se v New Yorku konalo zasedání Světové rady pro blaho slepců, které ustanovilo Mezinárodní den bílé hole, aby upozornilo na problémy zrakově postižených lidí.

V roce 2000 byl tento den u nás zvolen pro konání celonárodní sbírky Bílá pastelka. V tento den tak můžete potkávat na ulicích dobrovolníky, kteří prodávají bílé pastelky jakožto symbol světa nevidomých. Pokud byste chtěli přispět, ale žádného dobrovolníka jste nepotkali, můžete využít bankovní spojení či zaslat DMS. Kontakt si najdete lehce na netu.

***

15. říjen je také Světový den venkovských žen / Světový den žen žijících na venkově

Možná vám na první přečtení Den venkovských žen vyvolá na tváři úsměv. Přesto se jedná o vážně míněný významný den, který vyhlásilo OSN. Podle odhadů tvoří ženy žijící na venkově přibližně čtvrtinu světové populace a svou prací vytváří více než polovinu množství světové potravy. Jejich postavení ale často není dobré - pracují v nepříznivých podmínkách, žijí v chudobě, práce bývá vzdálená od domova...

Den venkovských žen by měl přispívat k lepšímu poznání a pochopení daného prostředí a měl by pomoci situaci venkovanek zlepšit.

12. říjen - Světový den artritidy

V mnoha zemích celého světa jsou organizovány aktivity mající za úkol zvýšení povědomí o revmatických nemocech a zlepšení péče o pacienty s těmito nemocemi.

Životní styl ovlivňuje naše zdraví zřejmě více, než bychom předpokládali. V případě revmatologických onemocnění mohou být určité nezdravé návyky možným spouštěčem těchto chorob, či alespoň nepříznivě působí na jejich průběh. I malé úpravy životosprávy proto dokážou zapříčinit velké změny v kvalitě našeho života, ať už jsme mladí, nebo staří.

Vědci prokázali, že u osob s genetickými předpoklady k rozvoji revmatoidní artritidy záleží především na jejich životním stylu, který určí, zda se onemocnění projeví, či nikoliv. Provedené studie potvrdily, že se u jedinců, kteří kouří či trpí nadváhou, revmatoidní artritida skutečně rozvíjí s vyšší pravděpodobností. Kilogramy navíc představují komplikace také pro osoby, které již některou z chorob pohybového aparátu trpí. Vedle nadměrného zatížení nosných kloubů také podporují zánět probíhající v organismu a omezují celkovou hybnost. Následkem může být intenzivnější bolest a ztížení každodenních činností.

Abychom snížili riziko vzniku nejen revmatologických, ale mnohých - onemocnění, doporučují odborníci:
- skoncovat s kouřením,
- zredukovat popíjení alkoholu,
- rozvíjet vhodnou fyzickou aktivitu,
- dbát na složení stravy,
- zbavit se nadbytečných kil,
- pečovat o psychické zdraví.

Jestli se rozhodnete změnit svůj životní styl k lepšímu, postupujte s rozvahou a postupně. Pokud by totiž byly provedené změny příliš razantní, pravděpodobně byste se brzy vrátili ke svým dřívějším, sice nezdravým, ale zažitým návykům. Zdroj: www.worldarthritisday.org

Já 9. říjen - Světový den pošty

9. října se slaví Světový den pošty, který připomíná vznik Světové poštovní unie v roce 1874 v Bernu. Poštovní unie stála i u vzniku poštovních směrovacích čísel, která existují už téměř po celém světě. U příležitosti tohoto dne se po celém světě konají různé akce a vydávají se speciální jubilejní poštovní známky.

Pošta je jednou z nejstarších veřejných služeb. Tvoří součást našeho každodenního života.Fungující pošta je jednou z podmínek pro mezinárodní uznání státu a také je důležitá v době válečných konfliktů (tzv. polní pošta).

Díky poště vám přijde pohled, dopis nebo balík z druhého konce světa. I když v poslední době většinou k posílání zpráv používáme spíš emaily, esemesky a sociální sítě. Ale přiznejme si, nic se nevyrovná tomu, když dosteneme třeba do poštovní schránky ručně psaný vánoční pohled od přátel.

Druhá středa v měsíci - letos 7.10.

Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof (Mezinárodní den za snižování následků katastrof).

O vzniku Dne za omezení katastrof, který si připomínáme od roku 1990, rozhodlo roku 1989 OSN. Každý rok jsou desetitisíce lidí vystaveny ničivým přírodním katastrofám, např. povodním, zemětřesením či hurikánům. Některým katastrofám by ale šlo předcházet či je alespoň zmírňovat - např. nestavěním domů v povodňových oblastech, úpravou vodních toků, protipovodňovými zábranami, stavěním domů odolných vůči zemětřesení.

Právě takovéto možnosti má Den za omezení katastrof připomínat, lidé mají být formou vzdělávacích akcí seznámeni s potřebnými informacemi, vlády by se měly zasazovat o nápravu či pomoc postiženým státům.

2. října - Mezinárodní den zvonů

Slaví každoročně a připomíná kulturní a historický význam zvonů.
Mezinárodní den zvonů je věnován oslavě zvonů jako kulturního dědictví a symbolu historie. V České republice je tento den spojen s příběhy, jako je legenda o pražské Loretě, kde zvonkohra s 27 zvony hraje mariánské písně a umožňuje zahrát různé melodie díky klaviatuře.

Zvony jsou tradičně součástí českých měst a vesnic a často vznikaly z veřejných sbírek. Během druhé světové války byly tisíce zvonů zrekvírovány a přetaveny na zbraně, přičemž lidé riskovali životy, aby je zachránili, zakopávali nebo házeli do rybníků. Po válce se podařilo vrátit jen několik stovek zvonů. Největší zvon v Česku je Zikmund v katedrále svatého Víta, vážící 16,5 tuny, a druhý největší je olomoucký svatý Václav, vážící polovinu této hmotnosti.

30. září - Mezinárodní den překladatelů

Připadá na svátek Svatého Jeronýma, patrona překladatelů. Svatý Jeroným byl učitel, spisovatel a také překladatel, který žil přibližně v letech 347 až 420.

Ovládal latinu, řečtinu i hebrejštinu a proslavil se jako překladatel bible do mluvené latiny. Výsledkem byla takzvaná Vulgata, přeložená z původních jazyků - hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny. Vulgata se stala závazným textem západní církve pro celý středověk.

29. září 1938

V roce 1938 byla podepsána v Mnichově dohoda o odstoupení československých pohraničních oblastí obývaných německou menšinou Německu.

Mnichovská dohoda byla důsledkem politiky ústupků vůči Hitlerovu Německu a tehdy ji podepsali za Velkou Británii N. Chamberlain, za Francii E. Daladier, za Itálii B. Mussolini a za Německo A. Hitler. Zástupci české vlády nebyli do Mnichova pozváni.

28. září - Den české státnosti

Tohoto dne roku 935 (dle jiných pramenů 929) byl zavražděn český král a pozdější patron naší země Svatý Václav, a to na příkaz svého mladšího bratra Boleslava. Boleslav se tak díky bratrovraždě dostal k moci.

Od roku 2000 si tento den připomínáme jako Den české státnosti, jeden z českých státních svátků a tudíž dnů pracovního volna.

22. září - Evropský (Světový) den bez aut

Každoročně se koná 22. září a jeho cílem je vyzvat občany, aby alespoň tento jeden den v roce zvolili jiný než automobilový dopravní prostředek. Tato akce byla iniciována Evropskou komisí v roce 2000 a od té doby se stala významnou součástí ochrany životního prostředí. Během tohoto dne se lidé snaží minimalizovat používání automobilů a raději využívat alternativy dopravy, jako jsou pěší chůze, cyklistika nebo veřejná doprava.

Poprvé se uskutečnil ve Francii v roce 1998 a od roku 2002 je součástí Evropského týdne mobility. (V ČR se poprvé slavil roku 2001.) V rámci oslav tohoto dne se můžete setkat například i s tím, že v některých městech je městská hromadná doprava v tento den zdarma.

10. září - Světový den prevence sebevražd

10.září byl Mezinárodní asociací pro prevenci sebevražd a Světovou zdravotnickou organizací vyhlášen Světový den prevence sebevražd (World Suicide Prevention Day).

V rámci tohoto dne se tyto organizace snaží upozornit na závažnost problému sebevražd.

V průměru téměř 3 000 lidí denně spáchá sebevraždu. Na každou osobu, která dokončí sebevraždu, připadá 20 a více pokusů o ukončení života. WHO a další partneři podporují prevenci sebevražedného chování, následovanou odpovídající léčbou a péčí o lidi, kteří se pokusili o sebevraždu a také zodpovědné informace o sebevraždách v médiích. Je třeba si uvědomit, že prevencí můžeme zabránit zbytečným úmrtím.

Mentální poruchy, deprese se podílejí na sebevraždách ve více než 90-ti procentech, ačkoliv na sebevraždu může mít vliv i celá řada socioekonomických, rodinných a individuálních krizových situací jako je ztráta milované osoby, nezaměstnanost a podobně.

Jednou z metod intervence jsou krizová centra. Existují přesvědčivé důkazy, že prevence a léčba depresí, alkoholismu a závislostí na jiných návykových látkách může redukovat počet sebevražd.

7. září 1836 položil pražský arcibiskup ve svatovítské katedrále českou královskou korunu na hlavu rakouskému císaři Ferdinandu V. řečenému Dobrotivý

Pod jménem Ferdinand V. se tak tento panovník stal posledním monarchou, který přijal české korunovační klenoty. V katedrále sv. Víta mu Svatováclavskou korunu na hlavu položil tehdejší pražský arcibiskup Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice a promluvil jako český král k poddaným v jejich rodném jazyce. Spolu s Ferdinandem byla korunována i jeho manželka Marie Anna Savojská.

Ferdinandovi se říkalo Dobrotivý pro své charitativní aktivity a jeho přízvisko bylo spíše odrazem jeho dobrácké povahy.

Vláda Ferdinanda V. byla poznamenána tím, že za císaře fakticky vládl konzervativní kancléř Klemens Metternich a samotný Ferdinand byl spíše na ozdobu. Paradoxně ale navzdory nenáviděnému Metternichovi se Ferdinand stal vedle Rudolfa II. asi nejoblíbenějším habsburským panovníkem, který kdy v zemích koruny české vládl. Svůj podíl na tom měl jeho mimořádný vztah k Česku, který se projevil i tím, že když byl v roce 1848 donucen abdikovat ve prospěch svého osmnáctiletého synovce Františka Josefa, rozhodl se Ferdinand dožít v Praze na Pražském hradě.
Do paměti obyvatel Prahy se Ferdinand zapsal jako laskavý pán, který rád chodíval ulicemi města a nikdy nezapomněl obdarovat žebráky drobnými mincemi a děti bonbóny. S měšťany se rád zastavoval a prohodil s nimi pár slov.

Jeho nástupcem byl František Josef.

2. září 1347 došlo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois

Církevní obřad řídil arcibiskup Arnošt z Pardubic a nejprve potřel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho přioděl do korunovačních rouch a potřel mu i ruce. Pak byly králi předány královské insignie - meč, koruna, žezlo a jablko.

Po svém potvrzení českým králem vydal řadu listin tvořících novou koncepci českého státu v Evropě, přislíbil také potvrdit privilegia stavů, úřady v Čechách měly patřit Čechům, na Moravě Moravanům, zároveň nikdo neměl povinnost konat vojenskou službu mimo hranice království.

1. září začíná byzantský liturgický rok a školákům začíná školní rok.

Den Hnutí nezúčastněných zemí
Po druhé světové válce se vytvořily dva velké mocenské bloky - západní (NATO) a východní (Varšavská smlouva). Oba bloky se snažily ovlivnit nezúčastněné státy a získat je na svou stranu. Výsledkem byl vznik Hnutí nezúčastněných zemí roku 1961 v Bělehradě.

Hnutí má 118 členů a zahrnuje africké státy, státy Jižní Ameriky, státy jižní Asie a některé další státy Ameriky a Evropy. Den Hnutí byl vyhlášen roku 1981 na konferenci ministrů zahraničních věcí.