 |
|
Moje
navštívenka... ...
tak trochu s nadhledem. Narodila jsem se
v Kremnici, v nádherné době poválečné. Narozeniny slavím ve znamení raka
7. července. Vyrůstala jsem v Kopřivnici, městečku, které se dodnes
vyznačuje klidným prostředím se spoustou zeleně a ne zcela městským
způsobem života. I když, pravda... , čas zapracoval i tady. Ludmila
Holubová se jmenuji už hodně letJ
Bydlím v teď již příjemném městě Ostravě – dříve ocelovém srdci
republiky. O tom, že je Ostrava krásné a pohostinné město, se Vás již
nějakou dobu snažím
přesvědčit.
Podařilo se???
|
|
|
Vždy, když přišla řeč na zaměstnání, ptali
se mě lidi, čím jsem chtěla být. No... na to se nedá tak jednoznačně
odpovědět. Nejdřív jsem chtěla být doktorkou, potom pár let učitelkou a
kdoví čím ještě. Výsledek byl ten, že jsem po ukončení základní školy v
Kopřivnici pokračovala studiem na SPŠ strojnické - tedy ... studiu v
porovnání s předchozími příklady diametrálně se lišícím! Koneckonců,
technika a stroje mě vždycky hodně zajímaly. Po běžných studijních
"peripetiích" a vcelku krásných létech s relativně "čistou hlavou", jsem
odmaturovala. Později pokračovala na VŠE, fakultě ekonomické- ekonomika průmyslu. Nakonec jsem zakotvila ve státní instituci jako státní
úředník.. Drtivá většina mého dosavadního života se skládá ze studia
různých jazyků, práce, starostí o domácnost… Víceméně s úspěchem se
snažím smířit s myšlenkou, že jsem téměř seniorkou. |
|
|
Co se mi daří:
|
Přesvědčování lidí, vyjednávání s lidmi,
organizování všeličeho, přicházení včas na obzvlášť důležité schůzky,
čtení v češtině, němčině a trochu v angličtině, zacházení s některými
počítači, zmatkovat a bloudit v horách (vlastně i ve městech), tvorba
vegetariánských jídel, salátů a jejich konzumace, propadat panice,
když udělám nesprávný klik a vymažu co jsem pracně udělala, ruční
práce obecně, doufání v lepší zítřky. |
|
|
|
Co se mi nedaří:
|
Programování na počítači, psaní v jiných
jazycích než v češtině, ranní vstávání, vaření, zpívat tak, aby se to
dalo poslouchat, sledovat televizi (kromě zpráv), orientace bez brýlí,
přesvědčování široké veřejnosti, že Internet je vhodný i pro seniory,
ale hlavně přesvědčit o tom seniory! |
|
|
|
Co bych ráda:
|
Vidět sochu Svobody, vylézt ještě
jednou na Lomnický štít, potkat mnoho dalších milých lidí,
vypadat tak něžně, jak mě nakreslila naše grafička Magda Vlachová a nachytat hodně šťastných hvězdiček, přečíst mnoho knih a vědět tolik,
aby stálo za to nějakou napsat, být laskavá na ty, co si to
zaslouží a (jak řekl někdo moudřejší něž já) mít sílu změnit věci,
které změnit jdou a mít trpělivost snášet ty, které nejdou.
A teď už
skutečně nevím, co bych ještě dodala. Snad jen, že mám dvě děti, dvě
roztomilá vnoučátka, téměř všechny nahrávky Marie Rottrové a bratří
Nedvědů, mnoho knih, radost ze života
JJJ…
Napište mi ... |
|
|
|