Bílá – úzkokolejka

„K odvozním cestám se dopravovalo dřevo nejvíce koňmi, ale i za pomoci smyků, převážně vodních. Za tím účelem byly stavěny vodní klauzy, které se vypouštěly v době, kdy v korytě potoka bylo připraveno velké množství špalků určených ke splavení. Tu po celém toku bylo rozmístění dělníci odění do hrubých plátěných oděvů, které je měly chránit od promoknutí. Na celodenní směnu dostávali také příděl alkoholu, jako prevenci proti nachlazení.

I tento způsob dopravy byl značně drahý a nebezpečný. Během plavení se část dřeva poničila a také poztrácela.

Proto bylo rozhodnuto vystavět úzkokolejnou lesní dráhu z Bílé na Mezivodí, kde by se rozdvojovala na Salajku, až pod prales na Bumbálce.

Po úzkých kolejích na bukových pražcích jezdila malá parní lokomotiva. Nahoře naložili vozíky dlouhým nebo krátkým dřevem. Dolů už stačilo jenom brzdit. To obstarával ve specielním vagónku brzdař. Po ruce měl připravený písek, kdy byly koleje kluzké.
Dole s dřevo zpracovávalo na potřebné sortimenty. Pilařské, určené pro parní pilu se dopravovaly na skládku pily, ostatní pak podle potřeb se spolu s pilařskými výrobky nakládaly na vagóny arcibiskupské lesní dráhy.

Tato úzkokolejka se stala také prostředkem osobní dopravy. Svůj osobní vagón na způsob kočáru měl k dispozici na Mezivodí i nadlesní. Když potřeboval jet do Bílé, nasadili mu ho dělníci na koleje a on si sám sjel až dolů. Brzdící vagón byl také využíván k osobní dopravě a dopravě proviantu pro osadníky v Mezivodí a Hlavaté před zimou, aby se mohli zásobit třeba moukou, cukrem, rýží, kroupami a solí. Nejednou byl svezen také nemocný, či dopravena do některé osady porodní bába.

Je třeba dodat, že i tato doprava si vyžádala lidské životy. Ne vždy se dalo dost dobře a včas zabrzdit. V každém místě byly kolej jinak sjízdné, což brzdař nemohl včas postřehnout a někdy selhaly i samotné brzdy. K těžkým úrazům při těžbě dřeva, zimním sáňkování, přibližování koňmi, přibyly i těžké a smrtelné úrazy na této dráze.

Nicméně organizací těžby, přibližování a dopravy dřeva se této arcibiskupské oblasti nevyrovnala žádná další v oblasti Beskyd.“

Z knihy Vladislava Kropa: Pytláci v Zadních horách

Vybrala: Pavla Zemaníková