Bílá - úzkokolejka II

Již koncem 19. století byl vysoký odbyt dřeva z beskydských lesů pro stavební účely. Pily na Ostravici a ve Starém Městě u Frýdku byly odkázány na formanskou dopravu, prováděnou místním obyvatelstvem. Chyběly pevné cesty, které by byla sjízdné za každého počasí.
Jedním z možných řešení bylo vybudování sítě úzkokolejných lesních drah.

V roce 1898 vznikl první návrh sítě lesních drah na území Velkostatku Ostravice v délce 60 km. Tento projekt se však neuskutečnil. Mezitím byla v letech 1907 – 1908 vybudována normálněrozchodná trať z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé, kterou realizovala firma Samohrd z Brna. Tato firma byla požádána o vypracování projektu lesních železnic o rozchodu 700 mm. Celková délka tratí měla činit ve dvou nesouvisejících úsecích 26,4 km. Z nákladiště ve Starých Hamrech měla vést odbočka dlouhá 4,4 km podél Velkého potoka a 3,02 km dlouhá trať podél potoka Červík. Druhá část úzkokolejky měla být vedena z koncové stanice v Bílé.
O vybudování úzkokolejky se zasloužil Richard Willert (1862 - 1910). Tento knížecí arcibiskupský lesní kontrolor byl v letech 1896 – 1900 starostou Ostravice, pak odešel do Rajnochovic a znovu se pak vrátil na Ostravici, kde se stal v roce 1909 opět starostou. Zmodernizoval arcibiskupskou parní pilu a zasadil se o vybudování úzkokolejky.

V roce 1908 bylo postaveno 600 m kolejí ze stanice Bílá na Starý plac. Do roku 1911 byla vybudována trať dlouhá 5,25 km do Mezivodí. Do roku 1914 byly provedeny přípravné práce v úseku Mezivodí – Bedřichův klaus, ale úsek nebyl dokončen, neboť přišla 1. světová válka. K dokončení úseku došlo až v letech 1921 – 1922, kdy byl použit materiál ze zrušené lesní dráhy v Rajnochovicích. Na Bílou se odtud dostala i lokomotiva, ale byla ve špatném technickém stavu. V letech 1925 – 1927 byla od Bedřichova klauzu vybudována odbočka k Okrouhlici dlouhá 700 m a v roce 1932 přibylo 270 m odbočky z Mezivodí směrem k Lučovci. Provoz na tomto asi 8 km dlouhém torzu původních záměrů se potýkal s nedostatkem finančních prostředků, nutných k neustálým opravám, potřebným zejména v důsledku poškození tratě povodněmi. Trať byla pravidelně využívána i při přepravě věřících na tradiční cyrilometodějskou pouť na Hlavaté.

Ve 30. letech 20. století byla provedena výstavba silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Bílé a přes Mezivodí na Bečvy. Již tehdy se začaly objevovat úvahy o zrušení trati. Její provoz se pak udržel až do roku 1947.

Co po úzkokolejce zbylo?

Nad zrušeným a zatopeným nádražím ve Starých Hamrech se dochoval zarostlý zářez v oblouku z nákladiště ke zrušené silnici, kde měla vést kolej odbočky Staré Hamry – Červík. Kolej tu nebyla nikdy položena, jen nová cesta byla v roce 1930 trasována tak, aby to dovolila. Toto místo leží v I. hygienickém ochranném pásmu, kde je vstup zakázán.
Na Bílé kolem kostela jsou nepatrné pozůstatky náspu trati, dále pak od km 2,0 za nákladištěm Lom jsou zbytky náspů podél potoka s dochovanými propustky až po Mezivodí.
Několik motivů úzkokolejné trati je na záběrech na starých pohlednicích. Ostatní vzal nenávratně čas. Zájemce o technické památky ale určitě potěší těchto pár črtů o lesní železnici na Bílé.

Pavla Zemaníková