Pokud se vydáte do Beskyd vláèkem z Frýdlantu nad Ostravicí do Ostravice, pøípadnì sledujete jedoucí vlak z vašeho auta, kterým míøíte do hor, mo¾ná vás asi ani nenapadne, ¾e v letošním roce uplyne ji¾ 100 let od doby, kdy na této trati vyjel první vlak.
První úvahy o trati byly docela smìlé, uva¾ovalo se o trase a¾ na Slovensko. Reálné mo¾nosti vedly k vypracování projektu nazvanému Beskydská místní dráha, který byl schválen ministerstvem ¾eleznic v bøeznu 1906. Koncesionáøi dráhy byli Msgre. Julian Roska, øeditel velkostatku v Kromìøí¾i, Dr. Cyril Seifert, øeditel velkostatku v Napajedlech a Josef Cikrt, øeditel arcibiskupských ¾elezáren.
Ve dnech 13. – 15. kvìtna 1906 se konaly pochùzky a vytýèení trati, práce pak pokraèovaly rychle. Na stavbì bylo zamìstnáno okolo 500 lidí. Dìlníci byli ubytováni v deseti døevìných barácích, sami se oznaèovali „barabi“, co¾ je výraz odvozený od nìmeckého „Bahnarbeiter“ – dìlník pracující na výstavbì dráhy.
Dráha byla vybudována bìhem dvou let a pravidelný provoz byl zahájen 6. srpna 1908. Pùvodní stanice ve Frýdlantu byla u silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Frenštátu pod Radhoštìm. Do výchozí stanice se vlaky dostávaly pøes vleèkové spojení. Tento stav trval do øíjna 1910, kdy kolej byla prodlou¾ena do stanice Frýdlant nad Ostravicí. Dodnes se projevuje nevýhodné zaústìní, kdy není umo¾nìna souèasná jízda ve smìru do Kunèic p. O.
V roce 1928 byl zaveden motorový provoz s jedním vleèkovým vozem. Prodlou¾ením koleje ve stanici Bílá pøed hotel v roce 1932 dosáhla provozní délka 19,857 km. Krátkodobì byl provoz narušen pøechodem fronty v kvìtnu 1945. V øíjnu 1945 byla dráha zestátnìna.
Podstatným zásahem do provozu dráhy byla stavba údolní nádr¾e Šance. Poslední vlak jel 11. ledna 1965 a 13,3 km tratì bylo zrušeno. Pùvodnì bylo prosazováno zrušení celé dráhy z Frýdlantu, nakonec bylo rozhodnuto o zachování trati do Ostravice vzhledem k rozvoji cestovního ruchu. Dráha obestavìná objekty frýdlantských prùmyslových závodù a vjezd do stanice Frýdlant zùstaly zachovány dodnes.
V èervnu roku 1997 byl zveøejnìn plán tratí bezprostøednì ohro¾ených zrušením provozu, kde byla zahrnuta i tra» Frýdlant n. O. – Ostravice z dùvodu špatného technického stavu a nevýdìleènosti. Pøitom bylo souèasnì pøipouštìno, ¾e tyto tratì jsou nepostradatelné pro zajištìní dopravní obslu¾nosti i k rozvoji cestovního ruchu. Krátce nato v èervenci 1997 pøišly nièivé povodnì a prvotní informace z ministerstva dopravy a spojù pøipouštìly mo¾nost, ¾e na znièených tratích ji¾ provoz nebude obnoven. Nicménì se tyto pøedpovìdi nenaplnily a vláèek jezdí údolím Ostravice nadále.
Na nádra¾í v Ostravici je jedna zablokovaná kolej, kde pùvodní èást má ještì staré døevìné pra¾ce a v kolejišti je vzrostlý nálet. A právì to je kolej, která vedla na Bílou. Ještì nìjakou dobu po zrušení trati vedla kolej pøes silnici. Linie trati vedla za silnicí pøes mostek pøes Buèací potok, který je v souèasné dobì velmi ponièen. Dále kopírovala mírnì ohýbající se øeku. V jednom místì se nepatrnì od øeky odklánìla. Asi v polovinì trati je zachovalý mostek a dál pøed køí¾ením se souèasnou silnicí je další mostek, který je udr¾ován, proto¾e je tu pøíjezd k novému domeèku hrázných z pøehrady.
V Mazáku byla zastávka nákladištì Mazák, která slou¾ila ještì po dobu stavby pøehrady pro pøísun materiálu. Dole pod hrází se dají najít ojedinìlé pra¾ce a jeden kamenný propustek v místech, kde je tìleso trati vyu¾ito jako cesta. V urèitém místì koleje pøešly pøes øeku, proto¾e nádra¾í v Øeèici se nalézalo na pravé stranì øeky sto metrù od soutoku potoku Øeèice a øeky Ostravice. Nádra¾í se nalézalo v objektu Wechsbergovy hospody, pozdìji pøestavìné a slou¾ící rovnì¾ jako hájovna. Dále vlak pøejí¾dìl øeku a pokraèoval do Hutí pod Smrkem. Byla tu ještì zastávka Rù¾anec, která byla v roce 1922 zrušena a zùstala jen pro nakládku døeva. Linie silnice, øeky a trati se zde nikde nekøí¾ila, a¾ u Velkovského mostu pøekraèovala silnice øeku. Smìrem dolù od jamnického mostu se rozprostírala velká planina. To bylo centrum Hutí. Na levém bøehu byla hospoda, obchod a nádra¾í. Nádra¾í bylo døevìná bouda bez dveøí a oken s honosným nápisem Hutì pod Smrkem. Scházeli se tu lidé z Hutí, Hu»kule, Velkého, Bøestového, Medvìdí a Ko¾ušanky. Do doby výstavby pøehrady bylo vlakové spojení jediné mo¾né.
Nádra¾í ve Starých Hamrech le¾elo také v katastru Ostravice. Zajímavostí byl kiosek, který se nalézal vedle nádra¾í. Pìt let tu prodávala paní Jana Èervenková (nar. 1916), která pøišla do Starých Hamer na slu¾bu, provdala se zde a na ¾ije dodnes v osadì Chlopèíky. V kiosku bylo otevøeno od 10 do 18 hodin, v úterý bylo zavøeno. Prodávaly se nápoje – pivo, sodovka, víno èi pùlky, èokoláda, bonbony. Dìti si chodily k okénku, vevnitø sedávali dospìláci.
Za nádr¾í je tìleso trati prakticky v celé délce jako rovná rampa, místy pou¾itá jako cesta. U soutoku øek Bílé a Èerné ¾eleznice pravým obloukem pøecházela k mostu pøes øíèku Bílou. Z nìj se zachovala jen podpìra na levém bøehu. Na druhé stranì padla opìra v dùsledku rozšiøování silnice. Za mostem se dráha patrným záøezem vrací k øece, tentokrát na pravý bøeh. Soubì¾nì se silnicí pak trasa dráhy dojde do obce Bílá k dodnes zachovaným budovám nádra¾í. Hned z kraje je budova vozovny, kde byla kovárna, nyní je ve vlastnictví SKI Vítkovice a je rekonstruována. Budova bývalého nádra¾í je velmi pìknì udr¾ována a slou¾í jako rekreaèní støedisko pro celníky. Za zrušeným nádra¾ím vede pøes potok konstrukce mostu normálnì rozchodné ¾eleznice na novou pøekládkovou rampu.
S pou¾itím materiálù: Grof, Leopold: Kroèeje ostravskou ¾eleznièní historií, Ostrava 1994
Leštinský, Mojmír, Melík, Zdenìk: 80 let ¾eleznice pod Lysou horou, ®eleznièáø 15/1988
Kol. autorù: Z historie obce Ostravice, vydal Obecní úøad v Ostravici 1999
Starohamerský zpravodaj 3/2005, 9/2005
Klepáèová, Lenka: Malý kiosek u nádra¾í zaplavila pøehrada, Moravskoslezský deník, 7. 10. 2006.
Foto Pavla Zemaníková a archiv: 1. Nádra¾í Ostravice, 2. Vlevo linie trati pod pøehradou Šance , 3. Budova døívìjšího nádra¾í v Bílé, 4. Zablokovaná kolej v Ostravici, 5. a 6. Dnes ji¾ neexistující nádra¾í v Øeèici, 7. Pohlednice s nádra¾ím ve Starých Hamrech.
nenapadne, ¾e v letošním roce uplyne ji¾ 100 let od doby, kdy na této trati vyjel první vlak.
Dráha byla vybudována bìhem dvou let a pravidelný provoz byl zahájen 6. srpna 1908. Pùvodní stanice ve Frýdlantu byla u silnice z Frýdlantu nad Ostravicí do Frenštátu pod Radhoštìm. Do výchozí stanice se vlaky dostávaly pøes vleèkové spojení. Tento stav trval do øíjna 1910, kdy kolej byla prodlou¾ena do stanice Frýdlant nad Ostravicí. Dodnes se projevuje nevýhodné zaústìní, kdy není umo¾nìna souèasná jízda ve smìru do Kunèic p. O. 
jel 11. ledna 1965 a 13,3 km tratì bylo zrušeno. Pùvodnì bylo prosazováno zrušení celé dráhy z Frýdlantu, nakonec bylo rozhodnuto o zachování trati do Ostravice vzhledem k rozvoji cestovního ruchu. Dráha obestavìná objekty frýdlantských prùmyslových závodù a vjezd do stanice Frýdlant zùstaly zachovány dodnes. 
Na nádra¾í v Ostravici je jedna zablokovaná kolej, kde pùvodní èást má ještì staré døevìné pra¾ce a v kolejišti je vzrostlý nálet. A právì to je kolej, která vedla na Bílou. Ještì nìjakou dobu po zrušení trati vedla kolej pøes silnici. Linie trati vedla za silnicí pøes mostek pøes Buèací potok, který je v souèasné dobì velmi ponièen. Dále kopírovala mírnì ohýbající se øeku. V jednom místì se nepatrnì od øeky odklánìla. Asi v polovinì trati je zachovalý mostek a dál pøed køí¾ením se souèasnou silnicí je další mostek, který je udr¾ován, proto¾e je tu pøíjezd k novému domeèku hrázných z pøehrady. 
pokraèoval do Hutí pod Smrkem. Byla tu ještì zastávka Rù¾anec, která byla v roce 1922 zrušena a zùstala jen pro nakládku døeva. Linie silnice, øeky a trati se zde nikde nekøí¾ila, a¾ u Velkovského mostu pøekraèovala silnice øeku. Smìrem dolù od jamnického mostu se rozprostírala velká planina. To bylo centrum Hutí. Na levém bøehu byla hospoda, obchod a nádra¾í. Nádra¾í bylo døevìná bouda bez dveøí a oken s honosným nápisem Hutì pod Smrkem. Scházeli se tu lidé z Hutí, Hu»kule, Velkého, Bøestového, Medvìdí a Ko¾ušanky. Do doby výstavby pøehrady bylo vlakové spojení jediné mo¾né. 
který se nalézal vedle nádra¾í. Pìt let tu prodávala paní Jana Èervenková (nar. 1916), která pøišla do Starých Hamer na slu¾bu, provdala se zde a na ¾ije dodnes v osadì Chlopèíky. V kiosku bylo otevøeno od 10 do 18 hodin, v úterý bylo zavøeno. Prodávaly se nápoje – pivo, sodovka, víno èi pùlky, èokoláda, bonbony. Dìti si chodily k okénku, vevnitø sedávali dospìláci.