Pøed ètyøiceti roky byla úspìšnì provedena první transplantace srdce èlovìku
Prvním dárcem srdce byl opièí samec
Poprvé jsme se setkali v letadle. Já a vìhlasný chirurg z Kapského Mìsta, profesor Christiaan Neethling Barnard. Byl jen asi dva metry ode mì. Bohu¾el, pouze na obrazovce televizoru v Boeingu 747. Kdy¾ jsem letìl na jih Afriky, dávali portrét tohoto nejznámìjšího chirurga svìta. Bylo toti¾ tìsnì pøed kulatým výroèím první transplantace srdce u èlovìka.
Vìhlasný chirurg mìl na svých bedrech osm køí¾kù, pøesto stále pùsobil ve své
klinice v Kapském Mìstì. Dne 3. prosince 1967 zde v nemocnici Groote Schuur vlo¾il v èele 30èlenného týmu lékaøù 55letému obchodníku s potravinami Louisi Washkanskému cizí srdce. Jeho dárcem byla po autohavárii tragicky zemøelá 25letá sleèna Denise Ann Darvallová. První èlovìk s transplantovaným orgánem ¾il po operaci osmnáct dnù. Nezemøel však na selhání srdeèního svalu, ale paradoxnì na komplikace pøi zápalu plic.
Druhý Barnardùv pacient z ledna 1968, zubní lékaø Philip Blaiberg, u¾ ¾il s novým srdcem témìø 20 mìsícù. Slavný kardiochirurg pak provedl další transplantace srdce a velká èást jeho pacientù pøe¾ila dlouhodobì. V roce 1974 pak také jako první na svìtì úspìšnì provedl tzv. heterotopickou transplantaci. Pøi ní se dárcovské srdce našije na srdce pøíjemce a obì pak pracují vedle sebe. Ale Barnard zaznamenal i neúspìchy, a to pøi tzv. xenotransplantaci, tedy pøi pøenosu jiných orgánù ne¾ lidských, kdy se marnì pokoušel zachránit nìkolik dìtí pomocí opièího srdce. V roce 1983 ho artróza pøinutila odlo¾it skalpel; mìl za sebou padesát transplantací a ve svìtì u¾ dostalo nové srdce 40 tisíc lidí.
,,Ani Èeši nejsou špatní. U nás bylo první lidské srdce transplantováno chirurgy Firtem, Koèandrlem, Hejnalem a Kramáøem 31. ledna 1984," broukne v polospánku úctyhodný šedovlasý pán vedle mì, Èech, který letí navštívit rodinu své dcery do Kapského Mìsta, je¾ prý také operuje, ale jen pejsky a koèky. ,,I já jsem byl kdysi chirurgem. Za pár tisícovek. Moje dcera si u psù vydìlá mnohem víc. Bìloši tam mají všichni psy..."
Pacientem, který u nás pøijal cizí srdce, byl Josef Divina z obce Øepištì na Frýdecko-Místecku. Návrat do normálního ¾ivota mu trval tøi roky. Byl nejdéle ¾ijícím èlovìkem na svìtì s darovaným srdcem. Po tøinácti letech ,druhého´ ¾ivota zemøel v roce 1997 v tøinecké nemocnici ve vìku 57 let.
Louis Washkansky ale nebyl prvním èlovìkem, který dostal šanci ¾ít s darovaným srdcem.
Vùbec poprvé se tato operace uskuteènila v USA, kde profesor J. D. Hardy transplantoval 23. ledna 1964 srdce šimpanzího samce 68letému Boydu Rusbovi, v nìm¾ sice srdeèní sval o¾il, ale tepal pouze dvì hodiny, proto¾e byl malý, nestaèil pøeèerpávat veškerou krev Rushova cévního systému a udr¾et tak jeho krevní obìh.
Profesor Barnard byl tøikrát ¾enatý, poprve se zdravotní sestrou, podruhé si ve 49 letech bral 19 letou Barbaru Zollnerovou, potøetí si ve svých 73 letech vzal 31letou modelku Karin Setzkornovou. I s ní se nakonec rozvedl. Zanechal po sobì dohromady šest dìtí, s ka¾dou ¾enou dvì. Na otázku, proè jej pøitahují o tolik mladší ¾eny, odpovìdìl velmi jednoduše: "Jsou daleko hezèí ne¾ ty starší."
Stýkal se se svìtskými celebritami, knì¾nou Grace, Lollobrigidou, byl pøijat Janem Pavlem II., Indírou Gándhíovou, Lyndonem Johnsonem, jen v ÈR nenavštívil v kvìtnu 1998 ¾ádného politika, nýbr¾ jen safari ve Dvoøe Králové nad Labem. Odmítal apartheid se slovy svého otce, protestantského pastora: "jenom kdo miluje svého souseda, mù¾e skuteènì milovat".
Lékaøi celého svìta mìli zásluhou Barnarda vzácný pøíklad toho, co vše lze v chirurgii dosáhnout a jen do dubna roku 1970 uskuteènili dalších 159 srdeèních transplantací, na nich¾ se podílelo 58 pracoviš» dvaceti zemí všech kontinentù. Vedle vyspìlých zemí jako byly JAR, USA, Velká Británie, Francie, Kanada èi Austrálie se v této dobì takto operovalo rovnì¾ v Indii, Turecku a Chile. Zpoèátku nebyly výsledky pøíliš pøíznivé. Ètvrtina operovaných zemøela hned pøi operaci, dalších 40 procent bìhem prvních tøí mìsícù ¾ivota s cizím srdcem a jen sedmi procentùm pacientù se podaøilo ¾ít déle ne¾ jeden rok.
Od chvíle, kdy mi byl v letadle takto pøipomenut skvìlý chirurg se svojí geniální transplantací, uplynula dlouhá doba a teï se u¾ mìsíc toulám po ji¾ní Africe. A i kdy¾ mám jiné starosti ne¾ myslet na profesora Barnarda, pøece jen mi ho zdejší èernobílá atmosféra pøipomnìla.
,,Byl to šok hlavnì pro Ameriku a jihoafrické rasisty, kdy¾ bìloch dostal opièí srdce. Do té doby toti¾ existovala také v USA pøísná segregace - všechno oddìlenì. Bílý zvláš», barevní zvláš»," šklebí se pobavenì Rufus Makaka, zulský dìlník z platinového dolu, s ním¾ mì seznámil další èeský Jihoafrièan, padesátiletý Bedøich z Plznì, který je na jihu Afriky u¾ ètvrt století a momentálnì pracuje v autoopravnì. ,,Pøísnì se také hlídalo, aby se pøi transfúzích nedala bìlochovi krev od barevného dárce, bylo by té¾ zloèinem, kdyby se uskuteènil smíšený sòatek," sarkasticky se smìje.
Sedíme v malém baru v centru Johannesburgu. Kolem je pestrá spoleènost, èernoši i bílí pijáci, nìkolik pùvabných Asiatek, barevní jsou také obsluhující èíšníci, u pokladny ale sedí bìloch. Všichni pijí pivo a jedí jako o ¾ivot. Kdy¾ se podívám na jídelní lístek a na porce o nìkolika chodech bratru za sto randù, které si objednávají, nechápu, kde na to berou.
,,Vykøikovali, ¾e pohlavní styk bìlocha s èernoškou by byl sodomismus, proto¾e jsme opice. A najednou bylo transplantováno bílému mu¾i srdce šimpanze. Bylo jasné, ¾e kdy¾ má bìloch na kahánku, jeho rasismus je ten tam," vítìzoslavnì se Rufus bouchá za»atými pìstmi do své hrudì. Je mi jasné, ¾e zrovna on má na víc, ne¾ jen na dìlníka v platinovém dole. ,,Barnard nemá pouze své pøíznivce, èernoši ho moc rádi nemají. Byl první, proto¾e pøed svojí první oficiální transplantací mohl ,,tréninkovì operovat" desítky bezejmenných èernochù," odvá¾nì tvrdí èerný horník.
,,Tisíce jich ka¾doroènì zahynuly pøi jihoafrických dopravních nehodách nebo byli zavra¾dìni v rámci vysoké kriminality," pøivírá oèi a tváøí se tajuplnì jakoby øíkal, ¾e toho ví na toto téma spoustu, ale mluvit o tom nesmí. ,,K oficiálnímu poètu Jihoafrièanù je nutné pøidat dalších asi deset miliónù nelegálních pøistìhovalcù ze zemí centrální Afriky, kteøí nemìli vùbec ¾ádné doklady. A proto¾e se k nim jako k bezprizorním nikdo nehlásil, nepotøebovali lékaøi ani souhlas pøíbuzných k darování jejich orgánu. A mohlo se s nimi experimentovat..."
Napadá mì, ¾e o mrtvých jen dobøe. Drsné pomluvy mì drá¾dí. Profesor Barnard pøece u¾ ne¾ije; zemøel v nedìli 2. záøí 2001 ráno bìhem koupání v hotelovém bazénu na kyperském ostrovì Pafosu. Dùvodem úmrtí byla dechová nedostateènost zpùsobená bronchiálními problémy...
Další èlánky autora:
