Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kateøina,
zítra Artur.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Architekt Vladimír Karfík (1/2)


®ivot a dílo architekta Vladimíra Karfíka je tak mimoøádné i ve svìtovém kontextu, ¾e mù¾e slou¾it pro pouèení a vzor nejen støední a starší architektonické generaci, ale pøedevším pro mladou generaci architektù a stavaøù.


Architekt Vladimír Karfík vydal v roce 1993 díky Spolku architektù Slovenska v Bratislavì knihu „Architekt si spomína – Vladimír Karfík“ ve slovenštinì. Rádi bychom knihu vydali v èeském jazyce, závisí to však na zájmu odborné – architektonické veøejnosti.


Vydání této informaèní publikace s názvem: Profesor Ing. Arch. Vladimír Karfík – Zlín 1930-1945, je výsledkem našeho setkání v roce 1987, kdy jsme natoèili s arch. Karfíkem, za pomoci Jiøího Novotného ze zlínských atelierù dvouhodinový poøad o jeho ¾ivotì a díle pro potøeby Prùmyslové školy stavební ve Zlínì. Tehdy arch. Karfík napsal tento text o vlastní èinnosti ve Zlínì. Jednalo se také o mo¾nost vydání jeho Vzpomínek v èeštinì, ale pro nedostatek finanèních prostøedkù a komplikace v tehdejší dobì k tomu nedošlo.


Pøedkládáme vám text v této úpravì a vìøíme, ¾e pøipravíme mo¾nost vydání jeho vzpomínek v èeštinì.


V závìru uvádíme údaje o jeho ¾ivotì a seznam staveb z období, kdy pùsobil ve Zlínì.


* * *


Pøed – a pováleèná architektura Zlína


Nové smìry v tzv. „zlínské architektuøe vznikly ve 20. a 30. létech 20. století, v dobì, kdy se té¾ zrodily nové smìry v Evropì. Byla to moderna, hlásající funkcionalizmus a konstruktivizmus, bojující proti klasicizmu a ornamentalizmu. Tedy nìco, co smìøovalo k zprùmyslnìní architektonické tvorby. Pøi bli¾ším pohledu však vidíme, ¾e tvorba hlavních tvùrcù moderny byla vysoce individuální, originální. Vzpomeòme na objevná díla Le Corbusiera, Mies Van der Rohe a Gropia, na sovìtské konstruktivisty z 20. let, nebo na naše modernisty Karla Honzíka, Josefa Havlíèka, Oldøicha Tyla, Bohuslava Fuchse aj., kteøí v¾dy vytváøeli svùj odvá¾nì individuální styl.


Zlínská moderna byla však trochu odlišná, i kdy¾ se v ní objevovaly podobné základní tendence – funkce a konstrukce. Pokroèila však i dále, objevovaly se v ní tendence ve 20. a 30. létech málo známé nebo docela neznámé: byly to pojmy unifikace, typizace, standardizace a produktivní ekonomie. Taková nová tváønost byla ovšem podporována i tím, ¾e jsme byli nuceni pracovat pro obrovský prùmyslový koncern, kde vìda, technika a ekonomika hrály hlavní úlohu, podobnì jako je tomu dnes i u nás. Starý pan Tomáš Ba»a nás jednou v kanceláøi pouèoval: „Jsou to tøi hodnoty, kterých si nejvíc vá¾ím – èas, vìda a technika, nejdùle¾itìjší je však èas, kdy¾ ho zanedbáme, tak vìda a technika budou u¾ zastaralé, tedy ménìcenné nebo bezcenné.“ Tak 5etá¾ové budovy byly postaveny za 6 mìsícù. Obchodní domy se zaèaly stavìt v bøeznu, ale musely být dokonèené mìsíc pøed Vánocemi v tém¾e roce, aby se nepromeškal vánoèní trh.


Na ohradní zeï továrny nechal „pan šéf“ napsat svá oblíbená hesla, nìkterá ne hned napoprvé zøetelná: „Den má 86 400 vteøin“, snad aby si ka¾dý uvìdomil, kolik toho z ohromného poètu vteøin se mù¾e za den ztratit. Jiné heslo, prosazované i v pozdìjší dobì, bylo srozumitelnìjší: „Ka¾dý podnikatelem na svém pracovišti“.

 


Hodnota hmotné zainteresovanosti zamìstnancù našeho projektového oddìlení byla ovšem veliká, právì tak jako u všech zamìstnancù celé firmy. Ka¾dý mìl tzv. úèast na zisku, ale i na ztrátì své dílny, nebo svého oddìlení. Procenta podílu na zisku byla rùzná, podle významu a kvality práce zamìstnance. Vyúètování zisku nebo ztrát oddìlení bylo týdenní a ka¾dý týden vyvìšené na tabuli u vchodu, tak¾e ka¾dý si mohl spoèítat, jak tento týden dopadl. Ka¾dý zamìstnanec dostával týdnì tzv. fixní plat, který byl vìtšinou ni¾ší ne¾ podíl na zisku. Tento se nevyplácel týdnì, zùstával ulo¾ený na tzv. kontì zamìstnance. Èástky byly vypláceny jen na podpis øeditele, byl to toti¾ i druh kauce, z které se srá¾ely penále za chyby, kterých se zamìstnanec dopustil. Úrok na osobním kontì byl vysoký – 10%, tak¾e zájem vybírat si z konta byl malý.


Ovšem pøíjmy zamìstnancù se zvyšovaly i jinými zpùsoby, tak firma vypsala v našem oddìlení – napø. – soutì¾ na nejlepší prodejní pult prodejny. Nebo kdy¾ se objevil „neøešitelný problém“ ve výrobì, byla vybrané skupinì slíbena vysoká odmìna, ovšem do daného pøesného termínu. Odmìna byla vyplacena tentý¾ den, kdy øešení bylo pøedlo¾eno a akceptováno. Toto rychlé vyplácení bylo silným podnìtem v dalších soutì¾ích.


Zakladatel firmy Tomáš Ba»a byl tzv. self – made man a zpoèátku nebyl obeznámený s principy moderní architektury a jejich pøedstaviteli. Projekt vlastní vily zadal v r. 1908 místní stavitelské firmì, ale bìhem hrubé stavby zjistil, ¾e úroveò bude podprùmìrná, a tak pozval na dokonèení stavby tehdejšího nejslavnìjšího èeského architekta Jana Kotìru, který vytvoøil z rozestavìné stavby zajímavou, pùvabnou architekturu, dnes (v r. 1987) bohu¾el po pøestavbì èásteènì znehodnocenou. (Po roce 1991 uvedenou do pùvodního stavu.) ba»a se na své vile pouèil, ¾e projekty musí být zpracované projektanty s urèitou úrovní technickou, kulturní a výtvarnou.

 

 

Prvním z nich byl rodák z Kudlova František L. Gahura (1891-1958). Pracoval jako zednický uèreò na stavbì Ba»ovy vily, zdál se mu inteligentní, a tak po dohodì s Kotìrou ho poslal studovat na UMPRUM (tehdy to byla ještì støední škola a Kotìra tam uèil) – pozdìji oba pøešli na AVU. Jeho diplomová práce ve škole – radnice ve Zlínì – byla jeho prvou realizovanou stavbou a je silnì ovlivnìna kotìrovským pováleèným klasicizmem. Gahura se stal hlavním architektem mìsta Zlína. Byl autorem prvního regulaèního plánu mìsta (1926) a jedním z iniciátorù zahradního, v zeleni utopeného mìsta. Byl spoluzakladatelem Velkého kina, s první svaøovanou ocelovou konstrukcí u nás, spolupracoval i na projektu Obchodního domu.v roce 1933 dokonèil památník T.B., pozdìji pøestavìný na Dùm umìní. Gahura nebyl zamìstnancem našeho projekèního oddìlení, mìl atelier na radnici, a tak mezi námi docházelo nìkdy k urèitému soutì¾ení.


Já jsem pøišel do Zlínské projekèní kanceláøe v dubnu 1930 z Chicaga, kde jsem byl tøi roky zamìstnán u velkých projekèních firem, z toho témìø polovinu doby u slavného Franka Lloyda Wrighta. Najal mì budoucí šéf Jan Ba»a, který tam otvíral 14 prodejen obuvi. Potøebné adaptace (prùèelí a interiéry) byly provádìné za 5 pracovních smìn – od pátku od 8 hod. veèer, sobota, nedìle do pondìlka 8 hod. ráno (vè. èasu v noci). Nebyla tak ztracena prodejní doba – opìt to bylo zøejmé oceòování hodnoty èasu.


Kdy¾ jsem nastoupil v tøicátém roce do projekèního oddìlení Akciové stavební spoleènosti Ba»a (akcie byly pouhá formalita), bylo nás ještì málo, jen 22 osob. Byl tam, kromì mne, jen jeden architekt Antonín Vítek. Mìl na starosti hlavnì prodejny, dále tam ještì byli dva stavební in¾enýøi, úèetní, rozpoètáøi, detailéøi na døevo a kov, kreslièi a pracovník povìøený dozorem na stavbách. Pozdìji se projekèní oddìlení rychle rozšíøilo, vznikal té¾ velký archiv, planografie a krásná knihovna odborné literatury, vèetnì 12 zahranièních architektonických èasopisù.

 


Hned od zaèátku jsem dostal naráz dva velké projekty, Obchodní dùm v Brnì (dnešní Centrum) a Spoleèenský dùm ve Zlínì (dnešní hotel Moskva). Ba»a dal pøedem postavit 11 etá¾ovou standardní ¾elezobetonovou kostru. Naøídil, aby se ve 4. podla¾í postavily dva vzory hotelových pokojù, jeden od architekta Gahury, druhý ode mì. Mùj byl s koupelnou, Gahurùv bez koupelny – chtìl spoleèné umývárny na ka¾dém poschodí. Ba»a okam¾itì rozhodl, ¾e projekt udìlám já. Podporovalo se v¾dy urèité soutì¾ení. Podobnì jsem vyheál soutì¾ na Spoleèenský dùm v Otrokovicích proti Gahurovi a Vítkovi. Obchodní dùm Centrum v Brnì chtìl Ba»a 24 poschoïový, mìl to být první mrakodrap v Evropì, v roce 1931 se ještì výškové stavby v evropských mìstech nestavìly. Byl jsem v dobì rozestavìnosti poslán do Anglie, kde se zaèínala stavìt továrna a sídlištì v East Tilbury, a tak jsem nebyl pøítomen jednání firmy s mìstským úøadem v Brnì, kde došlo k rùzným neshodám, a tak rozezlený Ba»a zarazil stavbu na 7. poschodí a mrakodrapové prvenství v Evropì pøevzal mrakodrap v Antverpách.


Pokraèování…


Irena Voštová – Miloš Baøinka

* * *
Fotokolá¾ © Marie Zieglerová