Halloween je velmi starý obyèej, prastará slavnost, známá pøedevším z bývalého keltského prostoru ve Skotsku a Irsku. Vznik Halloweenu se vysvìtluje rùznì, ale keltský pùvod je témìø jistý. V dnešní formì známe tuto slavnost, jak vznikla asi pøed 500 lety v Irsku a v 19. století se odtud dostala s vystìhovalci do Ameriky. To nastal toti¾ v Irsku v roce 1840 hrozný hladomor, proto¾e se neurodily brambory, které tvoøily základní potravu chudých lidí. Asi milion Irù zemøelo tehdy hlady a také tolik, èi ještì víc se jich vystìhovalo do Ameriky.
Èili není to ¾ádný ohavný americký zvyk, jak se mnohdy øíká. Je to prostý import z Evropy.
Noc z 31. øíjna na 1. listopadu byla u Keltù nocí, ve které se louèili s létem a slavili pøíchod kní¾ete Samhaina a jeho vlády. Tento, pro mrtvé pøíslušný bùh, dovoloval zemøelým jednou za rok a na jeden den, vlastnì tedy noc, pøijít se podívat zpìt na svìt.
Byl to souèasnì i konec roku, prvního listopadu zaèínal nový rok. Keltové znali toti¾ jen dvì roèní období, léto a zimu. Vìøili pevnì, ¾e v tuto noc vystupují jejich pøedkové z hrobù, a aby je dobøe naladili, pøipravovali jim pøed dveøe jídlo a pití. Na usmíøenou duší zemøelých pøedkù a také, aby se odehnali zlí duchové, pøipravovaly se pro nì té¾ rùzné jiné obìti, zaøíkávání a magické obøady. Existuje stará povìst o tom, ¾e druidové, tajemní keltští duchovní a mágové, vy¾adovali jako obì» pro tohoto svého „smrtiboha“ malé dítì. Kdy¾ si uvìdomíme, kdy to bylo, jak tehdy lidé ¾ili, nelze tuto hrùznou skuteènost vylouèit. Ale radìji tomu nebudeme vìnovat pozornost.
Pøíšerné pøevleky a masky slou¾ily lidem odedávna k oklamání a zahánìní zlých duchù - tedy nìkdy asi i tìch pøíbuzných. Na návrat mrtvých pøíbuzných se toti¾ lidé dívali rùznì. Nìkteøí se radovali, ¾e jim mohou pøipravit slavnost s jídlem a pitím, ale mnozí se obávali, ¾e mrtví se chtìjí vrátit na svìt a k tomu úèelu se potøebují zmocnit ¾ivých. Proto se pøevlékali, pokud mo¾no ohavnì a strašidelnì, aby je ti mrtví a duchové nepoznali jako ¾ivé lidi. Mo¾né je také, ¾e mìli zlé svìdomí. Dnes u¾ je to jen vzájemné strašení a nahánìní husí kù¾e, které organizují dospìlí pøedevším pro dìti.
Øímané zase slavili kdysi v tento den slavnost bohynì úrody. Zajímavé je, ¾e jablka a oøechy hrají ještì dnes roli pøi oslavách Halloweenu.
To podivné jméno vzniklo z All Hallows Eve, èili pøedveèer všech svatých tedy All Hallows Day. A ète se to, jako kdy¾ nìkdo telefonuje nìmecky do Vídnì: halóvín.
V 7. století po Kristu urèil pape¾ Gregor III., ¾e se tento den (1. listopadu) bude svìtit svátek „Všech svatých“ a zmìnil tak chytøe tradièní oslavy Samhaina v køes»anskou slavnost. Byl to vlastnì u¾ tento køes»anský zvyk, který pøenesli Irové a Skotové do Ameriky.
Pro Halloween typické symboly jsou ïáblové, strašidla, démoni a kostlivci. Èarodìjnice se špièatými klobouky, vznášející se na koštìti s èernou koèkou na rameni, rùzní skøítci a také sovy, pavouci a vampírové – tedy netopýøi.
Zejména lucerny z tykví jsou synonymem pro tento den. Tuto lucernu jmenují „Jack-O-Lucerna“. Podle staré povìsti pøišla zevnitø osvìtlená tykev k tomuto jménu takhle: Irský kováø Jack O., známý hrubián a opilec, uzavøel pakt s ïáblem. Èert mu slíbil, ¾e bude sedm let nejlepším kováøem v zemi, kdy¾ mu prodá svoji duši. Jack ochotnì smlouvu podepsal a jako znamení své novì získané dovednosti zavìsil nad dveøe kovárny vykotlanou øepu se ¾havým uhlíkem uvnitø. V Irsku toti¾ tykve moc nerostly. S Jackem to nedopadlo dobøe, pøesto¾e se pokoušel èerta ošidit a po uplynutí sedmi let ho vylákal na strom, do jeho¾ kùry pak vyryl køí¾ a èert nemohl pryè. Ale kdy¾ Jack zemøel, do nebe nesmìl a do pekla ho také èerti nechtìli. Za trest prý chodí dodnes s tou lucernou po svìtì. Pravdìpodobnì ještì s tou pùvodní, z øepy udìlanou. Irové potom v Americe radostnì vymìnili øepu za tykev, lépe se to vydlabávalo a také je to bezesporu hezèí, jak vidíte na pøipojených obrázcích.
S Halloweenem jsou spojeny i rùzné jiné ¾ertíky, které by se daly oznaèit jako „macabre“, èili strašidelné.
Napøíklad v roce 1938 vysílala k Halloweenu americká stanice CBS rozhlasovou hru Orsona Wellese: Válka svìtù, podle románu H.G. Wellse. Hra byla inscenována tak pøesvìdèivì, ¾e vznikla ohromná panika a mnoho lidí prchalo ve svých autech i pìšky, ve snaze zachránit se pøed blí¾ícím se nebezpeèím. Dalo velkou práci lidi uklidnit a vysvìtlit, ¾e to byla jen rozhlasová hra. To se pìknì postrašili. Hned pak pøišla druhá svìtová válka a mohli se bát doopravdy.
Halloween je velmi starý obyèej, prastará slavnost, známá pøedevším z bývalého keltského prostoru ve Skotsku a Irsku. Vznik Halloweenu se vysvìtluje rùznì, ale keltský pùvod je témìø jistý. V dnešní formì známe tuto slavnost, jak vznikla asi pøed 500 lety v Irsku a v 19. století se odtud dostala s vystìhovalci do Ameriky. To nastal toti¾ v Irsku v roce 1840 hrozný hladomor, proto¾e se neurodily brambory, které tvoøily základní potravu chudých lidí. Asi milion Irù zemøelo tehdy hlady a také tolik, èi ještì víc se jich vystìhovalo do Ameriky.
Na usmíøenou duší zemøelých pøedkù a také, aby se odehnali zlí duchové, pøipravovaly se pro nì té¾ rùzné jiné obìti, zaøíkávání a magické obøady. Existuje stará povìst o tom, ¾e druidové, tajemní keltští duchovní a mágové, vy¾adovali jako obì» pro tohoto svého „smrtiboha“ malé dítì. Kdy¾ si uvìdomíme, kdy to bylo, jak tehdy lidé ¾ili, nelze tuto hrùznou skuteènost vylouèit. Ale radìji tomu nebudeme vìnovat pozornost.
Irové a Skotové do Ameriky. 
let ho vylákal na strom, do jeho¾ kùry pak vyryl køí¾ a èert nemohl pryè. Ale kdy¾ Jack zemøel, do nebe nesmìl a do pekla ho také èerti nechtìli. Za trest prý chodí dodnes s tou lucernou po svìtì. Pravdìpodobnì ještì s tou pùvodní, z øepy udìlanou. Irové potom v Americe radostnì vymìnili øepu za tykev, lépe se to vydlabávalo a také je to bezesporu hezèí, jak vidíte na pøipojených obrázcích.