Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Barbora,
zítra Jitka.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zapomenutý „otec“ Rampušáka

Tvùrce Rampušáka inspirován Poláèkovou Rampepurdou
Aneb s Janem Hégrem nejen o Jiøím Dvoøákovi, zapomenutém „otci“ Rampušáka


Rampušák je pojem. Kde jsou jeho prvopoèátky?
U novináøe Jiøího Dvoøáka (1918–2001), ten daleko døív ne¾ s televizí spolupracoval externì s Èeskoslovenským a pozdìji Èeským rozhlasem. Posluchaèi pamatují poøady Radiotour, Reginatour a nìkteøí starší jistì i poøad z poèátku šedesátých let "Kam na dovolenou". V nìm právì on seznamoval posluchaèe s ménì známými místy naší vlasti a tìmi byly v té dobì i Orlické hory. V roce 1962 proto pøipravoval o nich poøad, ten byl odvysílán poprvé v prosinci a pak nìkolikrát opakován.


Vím, ¾e máte dokonce originální nahrávku.
Máte pravdu. Ten hodinový poøad byl peèlivì sestaven a vìcné údaje ideálnì vyvá¾eny s pasá¾emi lyrickými. V nìm nejrùznìjší èásti spojoval prùvodním slovem Rampušák, zbrusu nový duch Orlických hor. Ne ¾e by Jiøí Dvoøák neznal Kaèenku, postavu lidových bájí z podhùøí Orlických hor, naopak k ní mìl patøiènou úctu, a tak do sportovnì i místy humornì ladìného poøadu stvoøil nového ducha. K nìmu mu byla inspirací kniha Karla Poláèka Bylo nás pìt, kde se mluví o Rampuši, vsi vysoko v horách.


Úèast Jiøího Dvoøáka na vývoji Rampušáka ale neskonèila natoèením a odvysíláním rozhlasového poøadu v roce 1962.
O sedmnáct let pozdìji byl Jiøí Dvoøák velmi pøekvapen, ¾e jeho Rampušák ještì "¾ije" a vyvolává takøka vášnivé spory, kdo je vlastnì tím pravým duchem Orlických hor. Záhy se do vìci vlo¾il a svým klidným, vìcným zpùsobem psaní objasnil vztah Kaèenky, Rampušáka a loupe¾níka Ledøíèka, který své "øemeslo" provozoval v první polovinì 19. století u Klášterce nad Orlicí. Zajímal se o vývoj Rampušáka i v dalších letech a v mnoha dopisech, rozvá¾nì a bez mentorování, navrhoval, co by se mohlo v programu Zimních slavností v Deštném vylepšit nebo èeho se vyvarovat. Aè byl vlastnì "Rampušákùv otec", neprosazoval krátkozrace jen jeho, ale vítal skuteènost, ¾e se Zimních slavností úèastní i Kaèenka, a organizátorùm doporuèoval zvá¾it, zda by se slavností nemìl úèastnit i Ledøíèek.


Uvítal bych pøece jen trochu podrobností k oné nahrávce s Josefem Beyvlem, který tehdy Rampušáka ztìlesnil.
Rád, tak¾e podrobnìji: Postava Rampušáka se poprvé objevila 21. prosince 1962 po 20. hodinì v poøadu Èeskoslovenského rozhlasu "Vezmìte si vrátièku" v cyklu "Kam na dovolenou". V nìm seznamoval veøejnost s Orlickými horami jejich zbrusu nový duch Rampušák. Herec Josef Beyvl pøíjemným a rozvá¾ným hlasem pøedstavil nového obyvatele Orlických hor slovy: "Rampušák je jméno mé, povoláním duch hor. Ještì tak pøed tøiceti lety to mìlo velkou vá¾nost, ale poslední dobou to zní nìjak divnì, ¾e? Ale je to povolání. Tak nìco mezi Státními lesy a Horskou slu¾bou." A jeho nezamìnitelný hlas spojoval pak skoro celou hodinu jednotlivé èásti poøadu. Jeho tvùrci se zmínili o snad všech podstatných zajímavostech v souèasnosti i historii Orlických hor. Vysvìtlovali staré i nové názvy øek, hor i celého pohoøí, pøipomnìli zajímavosti z historie Opoèna, Kunvaldu a Rokytnice, zmínili se i o pobytu Komenského v podhùøí a selských bouøích v 17. století. Pasá¾ o geologii v oblasti Zemské brány doplnili pùsobivým úryvkem z díla Viléma Mrštíka, vìnovaném právì tìmto místùm. Pøipomnìli tradici krajek ve Vamberku, zmínili se o lidových zvycích, pøíslovích a tancích. Mo¾nostem rekreace jak v létì, tak v zimì vìnovali podstatnou èást poøadu. Nevynechali ani historii vzniku Jiráskovy horské stezky a zmínili se o vztahu Aloise Jiráska k Orlickým horám. Podrobnì seznámili posluchaèe s mo¾nostmi ly¾ování na sjezdovkách i v terénu, se snìhovými pomìry, poèasím, nebezpeèím hor a èinností Horské slu¾by, tehdy jenom osmièlenné. Upozornili i na mo¾nost výletù v podhùøí a do Orlického Záhoøí s tím, ¾e jsou stejnì krásné jako ve vlastních horách. Violoncellista František Smetana vyjádøil krásnými slovy svùj vztah k Orlickým horám a pøiblí¾il atmosféru vesnice Øíèky, ¾áci ze ZDŠ Vamberk svými bezprostøedními zá¾itky ze ¾ivota v pøírodì pøipomnìli tehdejší pionýrské tábory. Nechybìla ani zmínka o lesích a zvìøi Orlických hor. V rozhlasovém poøadu nám Rampušák poklepem na kouzelnou brašnu pøivolával hned toho, hned onoho znalce a milovníka našich hor. Ze starého pásku k nám tak promlouvají turista Hynek Martínek, vedoucí Horské slu¾by Oldøich Hofman, Jiøí Vacek - podle Rampušáka okresní sekèní ly¾aø, nebo co, dále pak lesník ze Zdobnice Antonín Flek a vedoucí chaty na Èiháku Jan Kubic. A mezi nimi Josef Beyvl, jeho slovy i jejich pøednesem ztìlesnìní starého poctivého horala.

 

 

 

 

Jan Hégr, propagátor a organizátor turistiky nejen v Orlických horách a od roku 1996 a¾ do své smrti v srpnu 2006 - bylo mu 64 let - legendární pøedstavitel Rampušáka pøi deštenském Louèení se zimou, zavítal v roce 2005 do Deštného v Orlických horách na Louèení se zimou pøesnì 40 let po tom, co tato postava pøijela 14. bøezna 1965 poprvé na Louèení se zimou. O tom, jak je Rampušák pevnì svázán s Horskou slu¾bou, svìdèí fakta - s výjimkou let 1993 a¾ 1995, kdy se hledala nová podoba Louèení se zimou, Rampušáka v¾dy pøedstavoval aktivní nebo èestný èlen Horské slu¾by. První rok to byl Jiøí Veselý, další tøi Vilém Matyáš, pak následovala osmiletá pøestávka, následujích 17 let ho pøedstavoval èlen Horské slu¾by Josef Pleger, nu a od roku 1996 Jan Hégr, kdysi aktivní a pozdìji èestný èlen Horské slu¾by. My jen pøipojíme kuriozitu: Po roce 1935 vyrábìla v Rychnovì nad Knì¾nou firma "DELEKTA - Alois Knypl" likér s názvem Duch Orlických hor.

Josef Krám