Co nám pøipravila atmosféra v historických datech (1)
Naše milá zemská atmosféra je fenomén, který nás doká¾e velmi èasto poøádnì pøekvapit, a» u¾ pøíjemnì èi nepøíjemnì. A dìje které se v ní odehrávají, tedy poèasí, hraje a hrálo i v historii velmi èasto velmi významnou roli. Podívejme se tedy, co se dìlo v našem ovzduší ve dnech dùle¾itých a významných pro nás lidièky, kteøí ¾ijeme, ¾ili jsme a budeme ¾ít v Èeské kotlinì, Moravskoslezských úvalech, na vysoèinách, na horách i v podhùøí. ®e pøitom budu èerpat z nevysychajících pramenù pra¾ského Klementina, a ¾e v tìch datech budou pøímo hýøit osmièky, to snad ani nemusím zdùrazòovat. Pro jistotu ještì upozoròuji na pøehršel èísel a pár odbornìjších meteorologických termínù, tak¾e zejména laici by se mìli obrnit jistou trpìlivostí. Urèitì však ty údaje nebudou bez zajímavosti pro nikoho. Tìch veledùle¾itých událostí bylo pøemnoho, pøipomeòme si alespoò nìkteré a zaènìme koncem støedovìku, obdobím husitských válek.
25. bøezna v roce 1420 – tedy ještì bez osmièky v datu - došlo v jihoèeské rovinaté a rybníkaté krajinì k prvnímu 
velkému a významnému støetnutí husitských válek.
U Sudomìøe, 11 km od Strakonic, došlo k bitvì mezi husity na jedné stranì, a královským vojskem a strakonickými johanity na stranì druhé. Husité zde podruhé úspìšnì pou¾ili svùj vynález – vozovou hradbu, kterou vytvoøili mezi rybníky Markovcem a Škaredým. Husitù bylo jen asi 400 a mìli jen 12 vozù a jen 9 jízdních koní. Proti nim stálo 2000 jízdních tì¾koodìncù, kteøí zahájili útok za soumraku. V úzkém pásu mezi dvìma rybníky nemohli tì¾koodìnci dost dobøe manévrovat, naopak husité hrdinnì bránili vozovou hradu. V øadách nepøítele nastal zmatek, zadní øady narazily na èelo svého šiku a pak „zaúøadovalo“ poèasí a pøírodní terén! Vytvoøila se hustá mlha, v ní¾ velitelé ztratili orientaci a pokusili se ustoupit pøes rozbahnìné dno vypuštìného rybníka Škaredý. Jak to dopadlo s pøetì¾kými rytíøi, to nejen víme z dìjepisu, ale snadno si to jistì dovedeme pøedstavit.
A nyní poskoème v èase o dvì stovky let, a kdo dával ve škole pozor jistì ví, ¾e pùjde o jedno z nejvýznamnìjších 
„osmièkových“ dat naší historie. Bitva na Bílé hoøe - 8. listopadu roku 1620.
V té dobì do pravidelných klementinských záznamù zbývalo ještì více ne¾ 130 rokù a v našich zemích témìø zcela jistì nebyl ani jeden teplomìr, nebo» se poèátkem 17. století teprve „rodil“ v Itálii. Evropa se sice právì nacházela témìø na vrcholu tzv. Malé doby ledové, ale poèasí v den bitvy zøejmì nebylo nijak katastrofické, proto¾e velitelùm ve zprávách o bojích nestálo za øeè. A tak podle obvyklých dostupných dlouhodobých prùmìrù teploty pro konec první listopadové dekády mù¾eme pouze odhadovat, ¾e teploty byly asi mírnì podprùmìrné – tedy ranní minimum asi slabì pod bodem mrazu a po poledni, kdy se laskavì s køí¾kem po funuse odhodlal navštívit bitevní pole „zimní král“ Fridrich Falcký, mohlo být tak do +5°C. Pokud náhodou padaly nìjaké srá¾ky, pak by se to dalo odhadnout zpoèátku na déš» se snìhem a pak na déš». Pokud je nìkdo tìmito kusými informacemi zklamán, má na to plné právo.
Rok 1848. V tomto známém revoluèním roce to vøelo po celé Evropì a tak tzv. Svatodušní bouøe vypukly i v Praze. Dne
12. èervna se na Koòském trhu konala slavnostní svatodušní mše. Po jejím skonèení se však shromá¾dìný dav nerozešel, ale vydal se v prùvodu po Pøíkopech na Staromìstské námìstí. V Celetné ulici byl tvrdì zastaven vojskem a pak lidé zaèali stavìt na ulicích barikády. U¾ tehdy byli revoluèní zejména studenti, ale po masivním dìlostøeleckém bombardování mìsta se Pra¾ané dne 17. èervna velícímu generálu Windischgrätzovi vzdali. Jistì si leckdo vzpomene na Jiráskovu Filosofskou historii. A za jakého poèasí se tehdy v Praze bojovalo? Bylo vìtšinou pìkné a sluneèné, u¾ letní poèasí. V prvních dvou dnech ranní minima 16° a 17°C., a denní maxima 27° a 26°C. Dne 14.6. bylo oblaèno a¾ zata¾eno a slabì pršelo, ráno 14°, odpoledne 19°C. Dne 15.6. u¾ opìt oblaèno a¾ polojasno, minimum 12°, maximum 20°C. V dalších dvou dnech se pøi jasné obloze výraznì oteplovalo, noc z 16. na 17. èervna byla dokonce tropická s minimální teplotou 20,7°C. a odpolední maxima vystupovala a¾ na 28°C.
Abych neunavoval - to by prozatím staèilo a pøíštì se podíváme na další velkou bitvu.
Vladimír Vondráèek