Náš èlovìk v New Yorku
aneb Manhattan „den pøedtím“
Pokud je v našinci alespoò krapet národní hrdosti, nemìl by spìchat do New Yorku. Jinak jeho komplex ménìcennosti dosáhne rozmìrù manhattanských mrakodrapù, o nich¾ ví ka¾dý èesko-moravsko-slezský školák skoro vše. Na rozdíl od øady obèanù nejvìtšího mìsta USA, jim¾ je pojem Czech Republic vzdálenìjší, ne¾ Eskymákovi španìlská vesnice. Jste-li èeský patriot s vírou, ¾e Jan Ámos Komenský byl uèitelem všech národù, v New Yorku zjistíte, ¾e národy na jeho pìti ostrovech o nìm nemají ani páru a pod pojmem schopný pedagog si vìtšina Newyorèanù pøedstavuje osobu typu Arne Schwarzenegera, a¾ po zuby ozbrojeného granáty a emšestnáctkami, aby zvládl militantní americké školáky.
A jestli¾e naivnì vìøíte, ¾e nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta a vynálezce polarografu Jaroslava Heyrovského zasadí alespoò hrstka z dvanácti miliónù Newyorèanù do konkrétní zemì ve støedu Evropy, tak jste opìt šlápli vedle. Jen o Jaromíru Jágrovi se tady ví úplnì všechno, jen o jeho rodném kraji si Newyorèané myslí, ¾e je souèástí Jugoslávie, která se nachází hluboko na východì Sovìtského svazu...
Domy v oblacích
New York pùsobí na Støedoevropana jako léèba šokem. Zvláštì jeho do oblak 
nafouklý Manhattan, jeho¾ jeden metr ètvereèní stavební plochy stojí dnes bratru milión dolarù. Nejvìtší mìsto USA prý jednou zahyne na pøílišnou demokracii. Mo¾ná ve stavbì mrakodrapù.
V roce 1908 zde bylo postaveno sídlo továrny na šicí stroje Singer. Výška 187 metrù, resp. 47 poschodí. Po dobu osmnácti mìsícù bylo nejvyšší stavbou v USA. Pøedstihla ho budova newyorské pojiš»ovny. Ta se vyšplhala do 213 metrù. V roce 1930 nechala firma Chrysler vybudovat v New Yorku vì¾ák o 77 poschodích, vysoký 306 metrù.
Obìtujete-li sedm dolarù, mù¾ete nasednout do rychlovýtahu, který vás vyveze do 102 patra ve výšce 380 metrù. Tak se ocitnete na Empire State Buildingu - administrativní budovì. Po pøidání televizní antény dosahuje dnes výšky 448 metrù. Kanceláøe a obchodní místnosti zabírají plochu 16,6 hektarù, na nich¾ pracuje kolem 50 tisíc zamìstnancù.
K tomu je tøeba pøièíst 850 nájemníkù, kteøí obývají skoro 201 tisíc metrù ètvereèních. Na mìsto se dívají 6 400 okny a pou¾ívají 67 výtahù. Tento 308 tisíc tun tì¾ký gigant byl postaven bìhem roku 1931. Vyrostl pod rukama 3 500 dìlníkù.
Plných 42 let dr¾el Empire State Building svìtový výškový rekord mezi 
stavbami. Pøišlo se ale na to, ¾e mrakodrapy skuteènì nejsou pøíliš ekonomické. Pøes deset let toti¾ trvalo, ne¾ byly všechny místnosti tohoto obra dány do pronájmu. Pøitom prùmìrná ¾ivotnost mrakodrapù je pìtatøicet let. Rekonstrukce se provádìjí jen v mimoøádných pøípadech. A ten nastal u ,,buildingu" pøed nìkolika lety. Tedy po zhruba šestašedesáti letech jeho existence. Bylo tøeba vymìnit všechna okna, dát nové fasády a tìsnìní ocelového skeletu, na opravu èekaly také výtahy, klimatizace i vodní èerpadla, která zásobují vodou tøi na sobì nezávislé zóny objektu.
Bylo nutné najmout sedm stovek øemeslníkù a poèítat s výdaji ve výši 70 miliónù dolarù. A proto¾e supermrakodrap nemù¾e vystìhovat kanceláøe firem, muselo se rekonstruovat po pracovní dobì. Proto ka¾dý veèer nastoupily do práce dvacetièlenné party, aby za jednu smìnu vymìnily kolem dvaceti oken. Pak bylo zapotøebí odstranit ji¾ staré tìsnìní mezi venkovními zdmi.
Do toho se pustilo pìt spárovacích brigád po tøech mu¾ích, kteøí ale potøebovali speciální zvedací plošiny. A aby pùvodní image Empire State Buildingu zùstalo stejné, bylo tøeba vymìnit obkladové desky fasády pøi zachování identického materiálu. Musel být obnoven chod kamenného lomu ve státì Indiana, odkud pùvodní vápenec na oblo¾ení budovy pocházel.
Na ostrovì Manhattan je nyní asi tøicet budov vysokých pøes dvì stì metrù. Zbývající Amerika se mù¾e pochlubit jen asi dvaceti takovými velikány. Tìmi nejvyššími v nejvìtším mìstì USA se staly stavby Obchodního centra. Ka¾dá mìøila do 11. záøí 2001 rovných 411 metrù bez televizních a jiných antén. V ten tragický den New Yorku jsem s hrùzou sledoval u¾ pøed televizí v Ostravì, jak se boøí také vyhlídková terasa, z ní¾ jsem pár mìsícù pøedtím fotografoval Manhattan.
Náhrada za Rusalku
I v tomto betonovém lidobytí lze objevit èeské reminiscence, i kdy¾ dávno takøka zapomenuté. Jednou z nich je nedaleko 17. ulice socha Antonína Dvoøáka, pova¾ovaného bez uzardìní za amerického hudebního komponistu. Plastika byla vytvoøena v New Yorku v šedesátých letech jugoslávským sochaøem Ivanem Mestrovièem.
Pùvodnì dílo koupila Rada svobodného Èeskoslovenska v USA, která ho v roce 1963 vìnovala Newyorské filharmonické spoleènosti v Lincoln centru. Byla však i na avantgardní Amerièany prý pojata a¾ pøíliš modernì, tak¾e ji umístili na støeše centra Avery Fisher Hall. Z ní se dostala a¾ pøed dvìma lety na místo mnohem èestnìjší. Newyorèané tak chtìli odèinit prohøešek, jeho¾ se dopustili tím, ¾e zrovna v roce 150. výroèí narození Antonína Dvoøáka a sto let od chvíle, kdy pøicestoval do Ameriky, zboøili jeho dùm Rusalka na Východní 17. ulici, kde génius vytvoøil symfonii Z Nového svìta. Místo Rusalky zde vyrostlo lù¾kové oddìlení pro nemocné AIDS.
,,Bylo to brzy po mé emigraci jsem byl vyzván, abych jezdil po USA a v 
nejvìtších mìstech pøednášel o Èeskoslovensku. Celé mé turné trvalo asi mìsíc a já jeden den vyprávìl tøeba v Bostonu, abych v noci pøeletìl a¾ do Washingtonu, pak na univerzitu do New Yorku a tak dál. Proto jsem celý mìsíc pou¾íval pro moji pøepravu pouze letadla. Platil jsem vše svojí kreditní kartou s tím, ¾e mi pak výdaje a honoráø najednou uhradí agentura, která si tento pøednáškový cyklus u mne objednala," smál se Josef Škvorecký, kdy¾ jsme spolu v Torontu zapíjeli jeho tøiasedmdesáté narozeniny
,,Kdy¾ se ale na mé kreditce ukázalo, ¾e jsem v ten rok prolétal více ne¾ 50 tisíc US dolarù, všimla si toho moje banka a poslala mi jako svému ,,nadmíru bohatému" klientovi katalog zbo¾í pro boháèe. Byly tam tøeba veèerní dámské šaty za 60 tisíc USD. Nejlevnìjší v té nabídce byly pánské trepky asi z krokodýlí kù¾e za 350 dolarù. Jestli jsem si nìco objednal? Copak jsem blázen? Jakýpak já jsem boháè? Moje Zdena ani já jsme nemìli nikdy za existenci našeho vydatelství výplatu. Mzdu jsme dávali jen naší jediné zamìstnankyni, která byla písaøkou i sekretáøkou," vysvìtlil mi J. Švorecký a šel na schùzku se svojí newyorskou nakladatelkou, neteøí spisovatele Grahama Greena.
Ozbrojené rodiny
V New Yorku s jeho témìø patnácti stovkami vra¾d roènì kvete také nelegální obchod se zbranìmi a tøeba revolver Magnum, který je v jiných amerických státech k dostání za 250 dolarù, se dá na vybraných ulicích nejvìtšího mìsta USA poøídit za takøka trojnásobek. Poloautomatická puška, která stojí na Floridì tøi stovky dolarù, je v Bronxu k sehnání za ètyøikrát tolik. V New Yorku umí ocenit dobrou zbraò. Zde více ne¾ kdekoli platí slova prezidenta USA J. W. Bushe, ¾e svobodní obèané mají právo vlastnit zbraò k ochranì svých domovù.
A druhý dodatek Ústavy Spojených státù tato slova doplòuje:,,Dobøe organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpeènosti svobodného státu. Právo lidu dr¾et a nosit zbranì nesmí být proto omezováno..." A tak zhruba 60 miliónù amerických domácností, tedy asi polovina ze všech, má alespoò jednu støelnou zbraò. V USA roènì zemøe s pou¾itím støelné zbranì na 20 tisíc lidí. Dalších zhruba 70 tisíc Amerièanù je ka¾dý rok nìjakou kulkou zranìno. Z toho vyplývá, ¾e støelné zbranì figurují jako pøíèina smrti v USA na 11. místì a u lidí do 65 let dokonce na šesté pøíèce. V New Yorku vám øeknou, ¾e je zde nejèastìjší pøíèinou smrti èernochù vra¾da nebo zabití, samozøejmì v drtivé vìtšinì pistolí, puškou èi samopalem M -16.
New York je zkrátka skuteèný americký zázrak se vším všudy. Pùlka ho patøí bohatým Arabùm a ®idùm, americký symbol v podobì sochy Svobody postavil Maïar a Amerièanùm ji vìnovali Francouzi, nejvìtší místo ve zdejších spoleèenských rubrikách zaplnila exman¾elka miliardáøe Donalda Trumpa Ivana Zelníèková ze Zlína, ve zdejší opeøe zase vládne španìlský duch tenora Plácido Dominga a samotný Manhattan objevili, za láhev skotské whisky od Indiánù koupili a na nìm zalo¾ili nejvìtší mìsto USA Holanïané.
Ó, jak americké..!
Text a foto:Bøetislav Olšer
Popisky k fotkám
1) Historický snímek Obchodního centra v New Yorku.
2) Centrum Manhattanu má svou proslulou reklamní barevnost.
3) Socha Svobody poøád vítá imigranty.
4) A nejvíc se v New Yorku asi líbí Afroamerièanùm...
5) Autor reportá¾e s Josefem Škvoreckým a jeho švagrem Lumírem Salivarem.
