Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rozmno¾ování a vývoj motýlù (6)


Krása motýlích køídel - tak se jmenovala výstava v Národním muzeu, která probíhala od srpna 2011 a¾ skoro do poloviny letošního února. Kdy¾ jsme ji se synem za mrazivých lednových dní shlédli, uchvátila nás natolik, ¾e jsme se rozhodli ji alespoò èásteènì pøenést na stránky Seniortipu ve formì seriálu èlánkù. Národní muzeum, zejména autor a komisaø výstavy Mgr. Jan Macek, nám vyšlo vstøíc, poskytlo scénáø výstavy a umo¾nilo u¾ít i nìkteré ukázky z panelù. Text ze scénáøe vybral a upravil Ivo Antušek senior, obrázky dodal a doplnil Ivo Antušek junior. Ka¾dý pátek máte tedy mo¾nost nahlédnout do ¾ivota motýlù, létajících perel pøírody.


Motýli patøí mezi hmyz s promìnou dokonalou (Holometabola), jejich¾ vývojový cyklus prochází ètyømi vývojovými stadii: vajíèko – housenka – kukla – dospìlec. Délku vývojového cyklu ovlivòuje øada faktorù, zejména povìtrnostní podmínky, kvalita a mno¾ství potravy. V mírném pásmu má vìtšina motýlù jen jednu generaci do roka, nìkteré druhy dvì, výjimeènì i více. Vývojový cyklus pøeruší nebo zpomalí nástup nepøíznivých podmínek (zimní období nebo období sucha). Nepøíznivé podmínky mohou motýli pøekonávat v závislosti na druhu ve všech vývojových stadiích.


Motýlí námluvy
Pøevá¾ná vìtšina dospìlých motýlù ¾ije pomìrnì krátce. Jejich hlavním cílem je, co nejdøíve vyhledat partnera opaèného pohlaví ke spáøení, a zajistit tak generaèní kontinuitu. U samcù denních motýlù hraje nezanedbatelnou úlohu pøedevším èas, proto¾e mají jen omezenou zásobu feromonù, které za krátkou dobu vyèerpají, èím¾ úmìrnì klesá jejich pøita¾livost pro samice. Vyhledání a pøilákání partnera se tak stává závodem o èas. Navázání komunikace mezi obìma pohlavími je pomìrnì slo¾itý proces, odstupòovaný do nìkolika fází. V první fázi motýl reaguje na jakýkoli pøedmìt velikostí a zbarvením odpovídající pøíslušníku vlastního druhu. U mnoha druhù, jako jsou napø. batolci nebo morfy, køídla záøí reflexní modøí, zatímco samice jsou nenápadnì hnìdavé. Za letu køídla samcù doslova záøí v oslepujícím lesku a signalizují tak samici vlastní druhovou pøíslušnost. V amazonských pralesích lze tak na pøíklad snadno pøilákat samce morf na tøepetající se kusy modré látky ve vzduchu. Toho vyu¾ívají sbìratelé, aby pøilákali motýly, jinak poletující ve výškách. Mnoho druhù kontrastnì zbarvených motýlù, jako jsou napø. ¾lu»ásci nebo bìlásci, se vzájemnì identifikují u¾ na vzdálenost nìkolika metrù podle výrazného zbarvení. Menší a ménì nápadnì zbarvení motýli se musí k sobì pøiblí¾it na mnohem kratší vzdálenost.


Samci nìkterých druhù denních motýlù obsazují teritoria na frekventovaných letových koridorech (lesní cesty, køovinaté lemy, lesní okraje apod.), nebo v blízkosti potravních zdrojù (porostù nektaronosných rostlin). Z pøehledných vyhlídkových postù kontrolují okolí a brání velmi energicky své teritorium proti svým rivalùm. Jejich agresivita není urèena jen pøíslušníkùm vlastního druhu, ale stejnì tak mohou napadat i jiný kolem letící hmyz. Velké druhy tropických motýlù se èasto nerozpakují útoèit i na malé proletující ptáky.


U denních motýlù nastupuje po navázání prvního kontaktu identifikaèní a namlouvací fáze, bìhem ní¾ se uplatòují èichové a zrakové podnìty. Vizuální podnìty zahrnují dr¾ení køídel v urèité poloze a vystavování kresebných vzorù, provázené støídavými pohyby køídel. Oba partneøi si takto navzájem o sobì pøedávají dùle¾ité informace, napø. o své druhové pøíslušnosti, nebo o pøipravenosti ke spáøení. Pøerušení námluv znamená, ¾e potenciální partner nále¾í k jinému druhu, anebo není ochoten se spáøit.


U nìkterých druhù námluvy trvají pomìrnì krátce, ale napø. u baboèky kopøivové (Aglais urticae) mù¾e trvat i nìkolik hodin, kdy samec trpìlivì po celý èas pronásleduje svou vyvolenou z místa na místo a vyu¾ívá ka¾dé mo¾nosti ke dvoøení.


Pieris rapae - bìlásek øepkový


Vlastní páøení v odvrácené poloze mù¾e trvat rùznì dlouhou dobu. U denních motýlù je spojený pár pohyblivý, zpravidla jeden z partnerù pøebírá v letu vùdèí úlohu, druhý se jím nechá zavìšený nést. U jasoòù zabraòuje samec samici opakovanì se páøit s jinými samci zapeèetím pohlavního otvoru speciální schránkou (sphragis), jakousi obdobou pásu cudnosti.


Vajíèka
Vajíèka motýlù jsou v závislosti na druhu ve velikosti, tvaru i skulptuøe povrchu velmi promìnlivá. Na vrcholu mají zøetelnou prohlubeò (mikropyle), kudy vstupuje spermie bìhem oplození. Povrch vajíèka je prostoupen tisící otvùrky (aeropyle), urèenými k dýchání vyvíjejícího se zárodku. Vajíèka jsou oplozena v tìle samice pøed vykladením ze spermatického zásobníku, do nìho¾ se ukládají spermie pøi kopulaci. Samice klade vajíèka jednotlivì, nebo ve snùškách, pøímo na ¾ivnou rostlinu, nebo v její blízkosti. Samice okáèù nechávají svá vajíèka volnì padat na zem za letu. Inkubaèní perioda vajíèka se liší v závislosti na druhu. Vajíèka tropických druhù motýlù mají inkubaèní dobu asi týden, v mírném pásmu zpravidla 10–14 dní, pøièem¾ vajíèka nìkterých druhù mohou i pøezimovat, tak¾e jejich inkubaèní období se mù¾e prodlou¾it a¾ na 7 mìsícù.


Motýlí vajíèka
Samice nìkterých druhù vyhledávají ke kladení vajíèek urèitá místa. Rozhoduje pøi tom osvìtlení, vlhkost, mikroklimatické podmínky i ochrana pøed spásáním býlo¾ravci. Napø. samice perle»ovce støíbropáska (Argynnis paphia) klade vajíèka na kùru stromù poté, co se pøed tím ujistila o výskytu violek, ¾ivných rostlin pro housenky, v blízkém okolí. Na podzim vylíhlá housenka se¾ere vajeèný obal, a poté se uchýlí k pøezimování. Na jaøe po probuzení sestoupí z kmene a zaène se ¾ivit rašícími violkami.


Housenky
Z nakladených vajíèek se líhnou housenky. Jejich hlavní úkol je nahromadit dostateèné mno¾ství stavebních a energetických látek, potøebných k ¾ivotu dospìlého jedince. To je hlavní dùvod pro pøísloveènou ¾ravost housenek. Pøevá¾ná vìtšina housenek se ¾iví rostlinnou potravou, známe však i druhy maso¾ravé nebo saprofágní (¾ivící se mrtvou rostlinnou nebo ¾ivoèišnou hmotou). Proto¾e kutikula brání housenkám v prùbì¾ném rùstu tìla, housenky se bìhem vývoje nìkolikrát svlékají (zbavují se staré kutikuly).


Macrothylacia rubi - bourec ostru¾iníkový - housenka


Plnì vyvinutá housenka opouští vajeèný obal vykousáním dostateènì širokého otvoru, nebo po obvodu vykouše prstenec s výklopným horním dílem. Po vylíhnutí nìkterých druhù se housenky pustí hned do potravy, u jiných se¾erou pøedevším prázdný vajeèný obal obsahující existenènì dùle¾ité ¾iviny.


Housenky jsou pøevá¾nì býlo¾ravé, ¾iví se rozmanitými èástmi rostlin, pøedevším listy, také ale kvìty, semeny, stonky. Nìkteré druhy se ¾iví zevnì, jiné uvnitø rostlinných pletiv a orgánù (tzv. minující druhy). Housenky nìkterých druhù jsou ve volbì potravy nevybíravé, a pøijímají široké spektrum rostlinných druhù, jiné jsou více nebo ménì specializované na urèité druhy, nebo dokonce na jeden, jediný druh rostliny.


Minující housenky
Housenky nìkterých druhù, pøevá¾nì drobných motýlù, ¾ijí po celý ¾ivot uvnitø rostlinných pletiv, hlavnì v listech. Nìkteré z nich si pøi tom vykusují v listì charakteristickou stopu, podle které se snadno identifikují.


Délka larválního vývoje závisí jednak na vý¾ivné hodnotì potravy, jednak na povìtrnostních podmínkách. Druhy pøijímající potravu s vysokým obsahem ¾ivin (kvìty, pupeny, nezralé plody) rostou velmi rychle, a k dokonèení vývoje jim staèí doba kratší ne¾ jeden mìsíc. U druhù ¾ivících se hùøe stravitelnými listy trvá vývoj a¾ dva mìsíce, ještì pomalejší vývoj (cca 3 mìsíce) mají druhy ¾ivící se na travách, palmách, nebo koøenech s obtí¾nì stravitelnými pletivy s nízkým obsahem ¾ivin. V mírném pásmu vývoj ještì navíc ovlivòuje klimaticky nepøíznivé roèní období, nutící housenky pøerušit vývoj, a pøekonat zimní období v hibernaci. Na jaøe však bývá vývoj urychlen na mladé rašící vegetaci s vysokým obsahem vý¾ivných látek.


Mnoho druhù rostlin se proti spásání housenkami brání produkcí jedovatých látek zpùsobujících smrt, nebo oslabení vitality. Housenky se však nauèily, jak tìmto nástrahám èelit. Nìkteré pøedtím nakusují vodivá pletiva (¾ilky, stonky nebo øapíky) a nechají jedovatou š»ávu vytéci, a ¾iví se oslabenou èástí rostliny, nebo okusují èásti rostlin s nízkým obsahem jedovatých látek (napø. kraje listù). Housenky mnoha druhù si vytvoøily imunitu proti rostlinným jedùm, které buï ukládají nezmìnìné do tukových tkání, nebo je pøemìòují v ještì jedovatìjší látky chránící je proti predátorùm.


http://data.zemedelka.opava.cz/environmentalni_vzdelavani/ovoce/choroby_skudci/skudci/skudci_merunky_nektarinky/podkopnicek_spiralovy.html


Housenky baboèky kopøivové (Aglais urticae) pøi uchopení divoce mrskají pøední èástí tìla, a vyluèují z úst natrávenou, nepøíjemnì páchnoucí potravu.


Housenky amerického pøástevníka (Pyrrharctia isabella) pøi napadení larvami parazitoidních kuklic pojídají listy urèité rostliny, obsahující jedovaté látky. Ve vìdeckých kruzích se to pova¾uje za první prokázaný pøípad tzv. samoléèitelství u bezobratlých ¾ivoèichù.


Pokraèování pøíští pátek...


Ivo Antušek

Krása motýlích køídel (1)

Motýlí rekordmani (2)

Strategie pøe¾ití (3)

Smyslový svìt motýlù (4)

Jak motýli slyší (5)