Univerzita Karlova
Jak ka¾dý ví, Karlovu univerzitu zalo¾il Karel IV., císaø øímský a král èeský. Byla zalo¾ena nejménì tøemi akty. Nejprve dal svoje po¾ehnání a souhlas pape¾ Klement VI 26. ledna 1347, potom zakládací listinou Karla IV. ze dne 8. 4. 1348 a nakonec Eisenašským diplomem z 14.1.1349. Od poloviny 19. století se slaví den jako jejího zalo¾ení 8. duben 1348.
Je známo, ¾e Karel IV., i kdy¾ byl vychován na paøí¾ském královském dvoøe, Èechy miloval a chtìl z hlavního mìsta království, z Prahy, udìlat svìtovì známé mìsto. Na svých cestách sbíral relikvie, nechal pøebudovat nìkteré èásti Prahy, nechal postavit kamenný most po nìm nazvaný, kdy¾ starý strhla povodeò. Zaèal se stavbou katedrály sv. Víta na Pra¾ském hradì. I Hrad byl za jeho vlády pøebudován. Ale vra»me se k univerzitì. Karel IV. sám navštìvoval paøí¾skou Sorbonu, v Padovì chodil také na pøednášky na tamìjší univerzitu a i v Bologni. Proto také chtìl, aby i v Èechách byla univerzita, která by lákala studenty z jiných zemí do èeského království. Vzorem pro uspoøádaní byly tedy univerzity v Paøí¾i, Bologni a Neapoli.
Univerzita mìla na zaèátku ètyøi fakulty – svobodné umìní, lékaøskou fakultu, právnickou a theologickou fakultu. V roce 1366 zalo¾il Karel IV. kolej pro dvanáct mistrù a v roce 1383 získala Karlova univerzita na Starém mìstì dùm, který byl pøestavìn v letech 1383 a¾ 1386 a je to dnešní Karolinum.
Karlova univerzita se øadí k starým univerzitám v Evropì. V pomìrnì krátkém èase získala mezinárodní vìhlas. Èlenové byli nejenom domácí, ale i cizí uèitelé a studenti. Král Václav IV. Kutnohorským dekretem z roku 1409 posílil postavení èeských èlenù akademické obce. Èeši tím získali pøednostní postavení. Tehdy mnoho uèitelù a studentù odešlo z pra¾ského uèení. V dobì husitské zde získal silný vliv jako rektor Mistr Jan Hus. Tím, ¾e se univerzita pøihlásila k husitství, byla potrestána pape¾em zákazem èinnosti.
A¾ do poèátku 17. století zde byla jenom jedna fakulta a to svobodných umìní. V druhé polovinì 16. století pøichází do Prahy jezuité a zakládají na univerzitì akademii s výukou filosofie a theologie. Akademie byla v roce 1616 povýšena na univerzitu. Na poèátku 17. století se provedla øada reforem, byl zaveden pevný øád výuky, zrušen celibát profesorù a správa a hospodáøství byly svìøeny kvestorovi.
Univerzita se aktivnì podílela pøi odboji proti katolickému panovníkovi. Po porá¾ce na Bílé hoøe v roce 1621, byla karolinská univerzita pøedána jesuitùm a fakulty lékaøská a právnická byly postaveny pod pøímý dohled státu. Dekretem císaøe Ferdinanda III. v roce 1654 bylo spojeno Karolinum a Klementinum do spoleèné university. Ke konci století, v roce 1773, byl zrušen jesuitský øád a o pár let pozdìji byly provedeny nìkteré reformy. V roce 1781 bylo umo¾nìno i nekatolíkùm studovat na univerzitì, v roce 1783 byla univerzita zestátnìna a zbavena vlastního hospodáøství, zavedla se nìmèina jako vyuèující jazyk.
V roce 1848 univerzita po¾adovala akademickou svobodu a zrovnoprávnìní èeštiny a nìmèiny jako vyuèovací jazyky. V roce 1850 se zavedly rigorosní a státní závìreèné zkoušky a tím i tituly, jako JUDr, MUDr, PhDr, ThDr. Výnosem císaøe Františka Josefa I. z 28. února 1882 se universita rozdìlila na dvì samostatné vysoké školy s èeským a nìmeckým vyuèovacím jazykem.
Na pøelomu 19. a 20. století dosáhly obì univerzity vysoké vìdecké úrovnì. Na nìmecké univerzitì napøíklad pùsobil jako profesor Albert Einstein. Na èeské to byl hlavnì profesor Tomáš G. Masaryk, který se stal také prvním èeským presidentem. Doposud to byla pra¾ská univerzita, pra¾ské vysoké uèení, ale název Karlova univerzita dostala oficiálnì a¾ v roce 1920. Od zahájení výuky na univerzitì nebylo uèení pøerušeno, ani v období husitských válek a ani po pobìlohorské bitvì. Ale v dobì nacistické okupace, po studentských demonstracích 28. øíjna 1939, byla 17. listopadu 1939 univerzita uzavøena, spolu s dalšími vysokými školami v republice. V roce 1945 po osvobození republiky byla opìt zahájena èinnost univerzity a nìmecká univerzita byla zrušena.
Bouølivý rok 1948 neprošel mimo univerzitu, studenti a uèitelé demonstrovali a výsledek byl, ¾e mnoho nekomunistických uèitelù a studentù bylo vylouèeno z univerzity. I v roce 1968 se studenti podíleli na demonstracích, zrovna tak v roce 1989. Dnes má univerzita 17 fakult, z toho tøi mimo Prahu.
Hodnì známých lidí jsou absolventi Karlovy univerzity, jen namátkou: Karel Èapek, Josef Dobrovský, Jaroslav Heyrovský, Jan Jánský, Egon Erwin Kisch, Jan Evangelista Purkynì, Vladislav Vanèura a mnoho dalších…
Olga Kotaèka