Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Cecílie,
zítra Klement.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem se stala redaktorkou - 20

 

Èetnická pátrací stanice…

 

Také jste milovníky Èetnických humoresek? Pak si mo¾ná rádi pøeètete mé povídání s jejich autorem, èetníkem Michalem Dlouhým. Proto¾e je autorem øady kní¾ek s pøíbìhy, které se èetníkùm opravdu staly, a proto¾e je zároveò rodákem z Kutné Hory, byl v dubnu letošního roku hostem na besedì v kutnohorské knihovnì.

 

  



Jakmile jsem se to dozvìdìla, zbystøila jsem. Èetnické humoresky je jeden z mála televizních poøadù, které jsem si nikdy nenechala ujít, a u kterého se v obýváku u televize svornì sešla celá rodina.


Nádherné herecké obsazení, humor, napìtí, láska – všechno tu je hezky promícháno. Ale abych nezdr¾ovala, našla jsem si na pana Dlouhého na internetu spojení a ihned jsem mu napsala. Domluvili jsme se, ¾e si na mì po besedì najde èas. Poslal mi i krásné historické fotografie z èetnických archivù, urèitì se nebude zlobit, kdy¾ je pøetiskneme i v Seniortipu.


Tak tedy pojïte se mnou, mezi èetníky…

 

 

Èetníci si zaslou¾í, aby se o nich vìdìlo

„Èetnickým humoreskám se podaøilo rehabilitovat èetníky, a ¾e jsem oznaèován za jejich duchovního otce, na to jsem velmi pyšný,“ øíká Michal Dlouhý (49), vrchní policejní rada, spisovatel a scénárista, odborný poradce v Èeské televizi. Aby se odlišil od populárního herce stejného jména, na internetu ho najdete pod oznaèením „Èetník Michal Dlouhý“. Je èestným èlenem obèanského sdru¾ení Èetnická pátrací stanice Praha. Sám o sobì øíká, ¾e pracuje u policie a odpoèívá u èetníkù- to jsou jeho dva svìty.


K historii èetnictva se dostal pøes svou diplomovou práci na vysoké škole a tématu zùstal vìrný. Velmi rád pomáhá sejmout z èetníkù nespravedlivou nálepku zrádcù, kolaborantù a nepøátel lidu.


Letopoèty, rozmístìní èetnických stanic, jednotlivé kriminální pøípady i historky z natáèení sype z rukávu na besedách napøíè celou republikou. Vdìèní posluchaèi jsou zahrnuti informacemi o poètech èetníkù, jejich hodnostech ve slu¾ební kariéøe, výstroji, zbraních. V¾dy» historie èetnictva na našem území se zaèala psát u¾ v roce 1849, rok po nástupu císaøe Františka Josefa.

 

  

 

Za první republiky bylo u nás kolem 14 000 èetníkù na zhruba 2 800 èetnických stanicích, 40 pátracích stanicích, ale i v pohotovostních oddílech, silnièních kontrolních stanicích a dokonce i v nìkolika èetnických leteckých hlídkách. Jejich posláním bylo chránit spoleènost pøed zloèinem a peèovat o veøejný poøádek a bezpeènost. Znali perfektnì svùj rajón, jejich pracovní nasazení bylo obrovské, spoleèenská presti¾ vysoká. Vrchní strá¾mistr patøil ke spoleèenské elitì ka¾dého mìsta èi obce.


Pan Michal pøichází na besedy v èetnické uniformì a budí zaslou¾enou pozornost. Vlastní velké mno¾ství písemných památek, fotografií, dobových dokumentù i kalendáøù èetnictva. Jak sám øíká, na ka¾dé z besed se potkává s dìtmi èi pøíbuznými èetníkù, kteøí svými vzpomínkami a materiály z rodinných archivù pomáhají dotváøet mozaiku jeho poznatkù. „Setkání to bývají velmi milá a emotivní, ti lidé jsou vdìèni, ¾e mohou s pýchou na své pøedky vzpomínat a pøestat se tváøit, ¾e neexistovali, jak se o to pokoušel minulý re¾im. V¾dy» kdo z nás by vìdìl nìco o èetnících, nebýt Èetnických humoresek?


Mým „policejním tátou“ byl kriminalista JUDr. Miroslav Doèekal, který si mì po škole vzal k sobì na oddìlení kriminální policie. Øíkal, ¾e si umím moc dobøe hrát s poèítaèem, ¾e mám neuvìøitelnou pamì» a vùbec, ¾e se mu hodím. To on mì doporuèil jako odborného poradce kriminalistiky re¾iséru Dušanu Kleinovi a tím odstartoval mou televizní kariéru. Jsem mu za to vdìèný. Spolupracoval jsem na seriálu Høíchy pro pátera Knoxe, s re¾isérem Hášou na Èapkových povídkách a pak i s nìkolika dalšími re¾iséry na rùzných kriminálních filmech.

 

 

 

Osudovým re¾isérem se pro mne stal Antonín Moskalyk. Pøišel jsem za ním, slavným re¾isérem, neznámý zaèáteèník a pøedlo¾il mu svùj nápad seznámit pomocí skuteèných pøíbìhù širokou veøejnost se záslu¾nou prací prvorepublikových èetníkù. Nejen, ¾e mì nevyhodil, ale vzal ten nápad za svùj a prosadil ho- a nemyslete, jednoduché to nebylo.

 

 

Pan re¾isér vìnoval projektu posledních více ne¾ deset let svého ¾ivota, posílám mu tam nahoru své velké díky. Odešel v dobì své nejvìtší slávy, bohu¾el tøetí sérii èetníkù u¾ nedokonèil a štafetu po nìm pøebrala jeho dcera Pavlína. V bøeznu roku 2006, dva mìsíce po smrti jejího otce, jsem spolu s ní pøebíral cenu „Týtý“- zrcadlo Kurta Gebauera za nejúspìšnìjší seriál roku 2005.“


Brnìnská pátraèka vstoupila do našich domovù a díky veliteli Arazímovi ve skvìlém podání Tomáše Töpfera, a také díky všem, kteøí se na seriálu podíleli, jsme se zaèali seznamovat s nelehkým ¾ivotem èetníkù, pøísnou disciplínou, s buldoèím úsilím v honbì za zloèinci. Mnohé osoby a všechny pøípady mají své reálné základy, dokonce i jména pocházejí z pátraèky v Hradci Králové.


„Ètu hlavnì odbornou literaturu, kterou potøebuji ke své práci,“ odpovídá na mou další zvìdavou otázku pan Dlouhý. „Ale kdy¾ mám èas, sáhnu po Švejkovi, mám ho doma hned v nìkolika vydáních a velmi rád z nìj cituji. Haškova karikatura èetnického ¾ivota- vzpomeòme na nepovedenou eskortu èi fundovaného informátora Pepka Vyskoèe- mì nepøestává bavit.“


Pan Michal Dlouhý je i spisovatelem. Dopsal ji¾ svou dvanáctou knihu z èetnického prostøedí a v plánu má minimálnì dvì další. Knihy s názvy napø. Pøípady z pátrací slu¾by, Èetnické trampoty, Èetnický pes Alto, Páté pøikázání, Za císaøe pána, jsou samozøejmì k mání i na jeho besedách a zájemci si je odnášejí s vlastnoruèním vìnováním autora. Jsou plné skuteèných autentických pøíbìhù, vybraných z dobového tisku, odborné literatury i vzpomínek pamìtníkù.

 

 

Ji¾ v pøíštím roce se mù¾eme tìšit na dokumentární cyklus Brnìnské televize, nazvaný struènì „Èetníci“. Dokumenty, svìdci, skuteèné osudy protagonistù seriálu Èetnické humoresky, to všechno nám nabídne moderátor poøadu Tomáš Töpfer v jednotlivých pùlhodinových dílech za doprovodu èetnické hymny. V plánu je i seriál Èetnické historky ze Slezska a Èetnické trampoty z pátraèky v Uherském Hradišti.

 

 

Naše èetnictvo mìlo i v mezinárodním srovnání výborný zvuk, byli jsme na špici dobové kriminalistiky. Èeský èetník Ladislav Havlíèek dokonce dal v roce 1931 základ kriminalistické metodì mechanoskopie, která je dodnes u¾ívaná. V seriálu Dobrodru¾ství kriminalistiky je této metodì, s její¾ pomocí je mo¾né usvìdèit kasaøe èi bankovní lupièe, vìnován jeden díl.


Jen za první republiky u nás pøímo ve slu¾bì zemøelo více ne¾ 100 èetníkù, v dobì protektorátu se mnozí zapojili do protinacistického odboje a byli zatèeni èi popraveni, jiní v øadách protektorátního èetnictva s nasazením vlastního ¾ivota brzdili vyšetøování gestapákù, drobnými úskoky pomáhali získat èas pro likvidaci dùkazù èi útìku hledaných osob. „Byli to vlastenci,“ øíká závìrem èetník Michal Dlouhý, „pøál bych si, aby se všichni dozvìdìli, ¾e slu¾bì obìtovali všechno, ¾e si zaslou¾í naši úctu a dík.“

 

Eva Procházková

Další èlánky autorky