studovala u profesorù C. Boudy a K. Lidického na Vysoké škole pedagogické a FF UK v Praze. Studijnì pobývala ve filmových ateliérech Moldaufilm v Gelnhausenu a ve Frankfurtu nad Mohanem. Od 1996 èlenka nadace F. M. Pelcla pro kulturu a umìní. Volnou umìleckou tvorbou se zabývá od roku 1978. Vìnuje se pøevá¾nì kni¾ní ilustraci (ilustrovala více ne¾ 60 titulù), filmovému plakátu, propagaèní grafice, výstavnictví, kreslenému filmu, divadelní kostýmní tvorbì, volné grafice a perokresbì. 1979 byla autorkou úspìšné výtvarné koncepce ès. expozice na Mezinárodním veletrhu dìtské knihy v Bologni (pozdìji v Bruselu, Antverpách a Lutychu), spontánní kresebný projev rozvinula v animovaném filmu Vive Apollinaire. Ludmila Lojdová je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie moderního umìní v New Yorku a jinde. (Zdroj: Slovník èeských a slovenských výtvarných umìlcù 1950 – 2001)
***
To, jaký zázrak nastane, kdy¾ své povídky pøetvoøí v knihu v jedné osobì noblesní dáma, výtvarnice, malíøka mnoha ¾ánrù a hlavnì ¾ena, její¾ specifický, noblesní a jemný smysl pro humor by ji mohl ka¾dý druhý z nás závidìt. Paní Ludmila Lojdová je dále slovesná autorka, filmaøka, divadelní výtvarnice, té¾ novináøka a ¾ena mnoha profesí je taky skvìlá vypravìèka.
Na jedné ze svých besed se svými ètenáøi vzpomínala na svého strýèka, posledního lidického faráøe, Josefa Štemberku a oèima dítìte pøedškolního vìku vyprávìla, jak se jí pøi návštìvì u nich doma zastal, kdy¾ pokreslila stìnu záchoda svým oblíbeným èertem. Bylo to krátce pøed lidickou tragédií.
Spisovatelka Ludmila Lojdová má na svém kontì stovky zajímavých umìleckých poèinù. Všechny mají jedno spoleèné: humor. Vzácné to koøení namíchala autorka do své kní¾ky povídek a fejetonù Láskyplné horory.