Tradice betlémù
U¾ více jak dva tisíce let si o vánocích pøipomínáme legendu o zrození Krista. Neobyèejnost prostého pøíbìhu, v nìm¾ nad zlem vítìzí láska, nás o tomto èase poka¾dé znovu dojímá. 
Historie betlémù
Trojrozmìrné zobrazení pøíbìhu, nazývané betlém, vzniklo teprve ve 4. století. Prvá pøipomínka betléma pochází z r. 1223, kdy sv. František z Assisi obdr¾el pøi odchodu z Øíma svolení od pape¾e pøipomenout si Vánoce netradièním zpùsobem. Nedaleko Greccia pøetvoøil skalní jeskyni na kapli, nechal tam postavit ¾lab naplnìný slámou, pøivést vola a osla. Uprostøed noci stoupalo okolní obyvatelstvo ze všech stran se zapálenými smolnicemi k jeskyni, kde František, odìný jáhenskou dalmatikou, èetl evangelium o zrození Pánì. Tato výjimeènì líbezná noc, plná poezie, nebyla nikdy zapomenuta, byla to vlastnì první pùlnoèní mše.
Františkáni a pøedevším jezuité šíøili zvyk jeslièek po celé Evropì. Ke zlidovìní betlémù však vedla dlouhá cesta. Teprve v 15. stol. sochaø Quido Mazzoni vymodeloval a vypálil z hlíny figurky, které spíše pøipomínaly obraz ze souèasného ¾ivota: matka s dìckem na klínì byla podána jako slièná ¾ena z lidu, také postavy ¾en a mu¾ù, klanících se dìcku, byly lidové typy, obleèené do dobového kroje.
Betlémy v èeských zemích
V èeských zemích snahy po zlidovìní vyobrazení Kristova narození sahají a¾ do pozdního støedovìku. Nejvìtšího rozkvìtu dosáhly v projevech lidových betlémáøù v 18. a zejména v 19. století. Betlémáøi stále volnìji nakládali s tématem narození Krista, umis»ovali tento dìj do blízké krajiny svého domova, která se mísila s krajinou exotickou. Poezie zpodobení této události dosáhla takového stupnì, ¾e kdy¾ tøebíèský betlémáø Antonín Èeloud (1839
- 1918) navštívil v r. 1905 Jeruzalém, byl tamnìjší krajinou velmi rozèarován. Jeho pøedstava byla daleko krásnìjší a nevzdal se jí ani pozdìji.
Betlémáøství se stalo v Èechách a na Moravì souèástí lidového umìní a vyniká neobyèejnou variabilitou. Figurky byly celovoskové i kombinované, kašírované, døevìné polychromované, dvourozmìrné. Také figurky „kalhotáèi“, oblékané do prostého šatu, a „ko¾icháèi“, oblékané do hnìdého ko¾ichu. Figurky malované na papíru zachycovaly dùvìrnì známý denní ¾ivot ve mìstì, na poli, na pastvì, tak blízký a milý lidovému tvùrci. Na figurky, oblékané do místních krojù, bylo také nìkdy pou¾ito tìsto, o pøíštích vánocích se však jejich majitel nezøídka podivil, kdy¾ v krabici našel jen myší trus.
Nìkteré betlémy se o ka¾dých vánocích stavìly v¾dy znovu, jiné byly tzv. skøíòové a zùstávaly sestaveny po celý rok. Kuriózní betlémy byly vestavìny také do láhve.
Poèet figurek se v betlémì pohyboval od nìkolika desítek a¾ po nìkolik set. Nìkdy byly figurky prùbì¾nì doplòovány. Byly stavìny také betlémy pohyblivé.
Kostelní betlémy
I kdy¾ jsou betlémy stavìny také v domácnostech, vìtšinou pod
vánoèní stromeèek, u¾ tradiènì se objevují pøedevším v kostelech.
Ro¾nov pod Radhoštìm: V Ro¾novì pod Radhoštìm v katolickém chrámu, zasvìceného Všem Svatým, je betlém vyøezávaný lidovým øezbáøem Bohumilem Knilem z Ro¾nova. Jeho betlém byl poprvé instalovaný o vánocích v roce 1997. Betlém mìl pùvodnì 12 lidských a 8 zvíøecích postavièek, neschází oveèky, ovèácký pes, Tøi králové, hvìzda a andìl na vznášející se nad betlémem, je postupnì stále doplòovaný.
Neobyèejnì pùsobivý lidový betlém vzešel z dílny øezbáøe a restaurátora Františka Janošce z Ro¾nova pod Radhoštìm. Celé vyobrazení je situováno do krajiny pastýøù oveèek - Valachù. Pastýøi v lidových krojích pospíchají vzdát hold právì narozenému Jezulátku. Nesou prosté dary. Ve tváøích ú¾as a oèekávání. Kolem nich bìlosrsté oveèky. Ve chlévì nad jeslièkami Josef a Marie. Jezulátko svým dechem zahøívají volek a oslík. Plastiky jsou vytvoøeny v lidovém duchu a upraveny polychromií.
Velké Karlovice: Pùsobivým exponátem Karlovického muzea ve Velkých Karlovicích je Karlovský betlém od lidového umìlce Josefa Kacerle (1898 - 1969). Má podobu národopisného muzea. Kromì 70 figurek jsou v nìm ve zmenšeném mìøítku postaveny také významné stavby z Velkých Karlovic. Autor v èase, kdy Karlovický betlém vytváøel, bydlel v budovì nynìjšího muzea a vznikající betlém o ka¾dých vánocích vystavoval.
Kostel Panny Marie Snì¾né ve Velkých Karlovicích, postavený v letech 1752 - 54, je oznaèován za perlu valašské architektury. Pùdorys stavby kostela, roubené ze døeva, tvoøí køí¾. V jeho interiéru se o ka¾dých vánocích rozsvìcuje pùvabný betlém. Marie a Josef se sklánìjí nad jeslièkami s Jezulátkem, zahøívaným dechem volka a oslíka. Jezulátku se pøicházejí poklonit prostí lidé i králové. Andìl nad støechou zvìstuje slávu novorozeného.
Zašová: K velmi starým patøí Zašovský betlém, pravidelnì o ka¾dých vánocích stavìný na jednom z oltáøù místního chrámu, zasvìceného Navštívení blah. P. Marie. Zašovský betlém byl zhotoven podle tyrolské školy v r. 1907. Jména tìch, kteøí jej stavìli a vyøezávali figurky, se nezachovala. Na ploše 12 m ètvereèních je rozmístìno 18 døevìných figurek lidských postav vysokých asi 30 cm, 14 oveèek, velbloud a slon. Ve chlévì u jeslièek s Je¾íškem stojí oslík a volek. Nad støechou poletuje andìl. Èernoušek, umístìný v popøedí, za ka¾dou vhozenou minci do klobouku dìkuje kýváním hlavy. Prostorovì scénu rámuje a pozadí dotváøí malba mìsteèka Betléma.
Štramberk: Betlémy v „Moravském Betlémì“, tak by se dala nazvat ka¾doroèní výstava betlémù štramberských rodákù a tìch, kteøí ve Štramberku ¾ijí. Výstava štramberských betlémù je otevøena poèínaje prvním adventním týdnem v závìru listopadu v Muzeu Zdeòka Buriana. Vesmìs šlo o betlémy døevìné, ale také papírové, vyrobené z tìsta, keramické, i z moduritu. Vzácný betlém pochází z místního farního kostela Jana Nepomuckého. Cenný je také „Horový betlém“, døevìná plastika upravená polychromií, která pochází z pùvodního kostela – vrchního, neboli horního - ve Štramberku, podnes z nìj zùstala zachována u¾ jen døevìná vì¾.
Neobyèejný je døevìný betlém Josefa Cochlara z r. 1920, vznikl pøímo ve Štramberku a nemá ¾ádný pøímý vzor, právì tím je velice vzácný. Podle nìj zhotovil obdobnou technikou figurky pro svùj betlém Hofman. Ostatní betlémy mají figurky bì¾né produkce, které se sériovì vyrábìly a prodávaly kolem roku 1920.
Zvláštností nìkterých betlémù je to, ¾e si u nich Štramberáci dotváøeli pozadí se štramberským motivem. Objevuje se v nich 
typická Trúba. Tím jako by umis»ovali a pøivlastòovali si narození Krista právì do Štramberku. Ostatnì není to nic divného, v¾dy» Štramberk sám o sobì je kouzelný a ne nadarmo je oznaèován jako „Moravský Betlém“.
(Pozn. Poslední výstava betlémù se v Muzeu Zdeòka Buriana ve Štramberku se jako 14. roèník uskuteènila v roce 2008. )
Wieliczka: Originální betlém se nachází v solném dole Wieliczka nedaleko Krakova v Polské republice. V masivní „hroudì“ soli o objemu asi 3,5 km krychlových je 20 podzemních sálù. Nejvìtší a nejkrásnìjší kaple, zasvìcená blahoslavené Kingi (54 m dlouhá, 14,5 m široká a 10 m vysoká), se nachází v hloubce 101 m. Ze soli jsou zde sochy, obrazy oltáø, podlaha, schody i køiš»ál elektrických lustrù. Do jedné solné stìny je také vytesán trojrozmìrný pùsobivý betlém s jeslièkami, chýší, Marií a Josefem, zvíøaty, postavami prostých lidí i králù, kteøí se pøišli Novorozenému poklonit. Zadní osvìtlení dodává tomuto neobyèejnému betlému na plastiènosti a pùsobivosti.
Pøíbramsko: Krásný vyøezávaný betlém vznikl v 19. století na Pøíbramsku. Má úctyhodnou šíøku kolem 4 m, hloubku 1,5 m a výšku asi 2 m. V horní nadstavbì zpodobòují bílé domy mìsto Betlém s mìstským ruchem, ve spodní pøedmìstské èásti jsou v chudém chlévì jeslièky s tradièními postavièkami. Betlém má asi 25 lidských a 22 zvíøecích postavièek. Je barevnì upravený. Svými rozmìry a plasticitou pùsobí neobyèejným dojmem.
Tøebechovice pod Orebem: Svìtovým unikátem je pohyblivý betlém Josefa Probošta a Josefa Kapuciána v Tøebechovicích pod Orebem. Betlém vznikal od r. 1860 po 40 let. Pøed nepøízní doby jej zachránil øedidel školy František Skøivan. V r. 1967 sklidil nadšený obdiv na svìtové výstavì v Montrealu v Èeskoslovenském pavilonu. Rozmìry tøebechovického betlému jsou úctyhodné: je 7 m dlouhý a 3 m široký, dosahuje výšky 2 m. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoké, z nich je 51 plnì pohyblivých, 120 figurek je upevnìno na pohyblivých pásech a 160 figurek je bez pohybu. Kromì toho je v betlému dalších 1531 rùzných pøedmìtù. Betlém má celkem 2034 vyøezaných dílù ze døeva, 152 ozubených koleèek a vá¾í 3000 kg. Tøebechovický betlém je obdivuhodné dílo pøed ním¾ se èlovìku tají dech.
Jindøichùv Hradec: Nejvìtším lidovým mechanickým betlémem na svìtì jsou Krýzovy jeslièky ve sbírkách Okresního muzea v Jindøichovì Hradci. Tomáš Krýza ¾il v letech 1838 - 1918 a své monumentální dílo s tisíci kašírovanými figurkami, z nich¾ se na 150 pohybuje, vytváøel ve svém volném èase více ne¾ 60 let. Rok 1998 (160 let od narození a 80 let od smrti) byl nazván „Rokem Tomáše Krýzy“. Nebo» tvùrce nejvìtšího lidového mechanického betlému na svìtì, jinøichohradecký punèocháøský mistr, zanechal toto unikátní dílo svým potomkùm a proto si právem zaslou¾í dùstojné pøipomenutí.
Valašské muzeum v Ro¾novì pod Radhoštìm: Neménì unikátní je „®ivý betlém“, který o ka¾dém pøedvánoèním èase pøedvádí veøejnosti Valašské muzeum v pøírodì v Ro¾novì pod Radhoštìm. Tato jímavá lidová hra podle Evangelia svatého Matouše se tìší znaènému zájmu veøejnosti. Uskuteèní poka¾dé o vánoèním èase v areálu Døevìného mìsteèka.
Betlemáøská velmoc
Tradièní betlémáøskou velmocí je u nás mìsto Tøebíè. Klasický tøebíèský betlém má papírové ruènì malované figurky, rozestavìné na kostøe, napodobující skalnatou krajinu s nìkolika stavbami. Poèet figurek u betlémù dlouhých a¾ nìkolik metrù se pohybuje okolo tisíce.
Velké betlémy, které mìly a¾ nìkolik set figurek, malovaných na papíøe, se stavìly v¾dy znovu pøed ka¾dými vánocemi. Menší betlémy mìly podobu skøíòovou a bìhem roku se nerozebíraly.
Nejstarší tøebíèský betlém, zhotovený kolem r. 1760 Papírníkem (figurky a hrady vyøezány ze døeva, skály imitovaná kùra, uzavøený do zasklené skøíòky), shoøel pøi po¾áru mìsta.
První betlém s figurkami namalovanými na papíøe vznikl v Tøebíèi krátce po roce 1800.
Mezi tøebíèskými betlémáøi Pavlem Papírníkem, Václavem Hartmannem a Richardem Uhlíøem vyniká Antonín Èeloud (1839 - 1918). Tento neškolený výtvarník prvnì uplatnil v betlému, zhotoveném r. 1857, estetické hledisko. Antonín Èeloud obcházel tøebíèské rodiny a vypùjèoval si na omalování figurky. Tak postupnì nashromá¾dil to nejlepší, co vytvoøili jeho pøedchùdci. Pøi malování figurek pou¾íval širokou škálu kvalitních barev, jejich technické úrovnì nedosahují ani souèasníci.
Právì betlém Antonína Èelouda podnítil tøebíèské, aby si vytvoøili betlémy vlastní. Tak skoro v ka¾dém domì v Tøebíèi mìli betlém, alespoò malý za oknem, ale nebylo dvou stejných v celém mìstì. ®ádný z nich však nepøekonal betlém Antonína Èelouda.
Tøebíèskou zvláštností jsou velké betlémy, tìch mìsto Tøebíè uchovává na šedesát.
Betlémáøùv rok
Betlemáøùv rok tøebíèských betlémáøù zaèínal po 4. èervenci, to byl nejpøíhodnìjší èas vyhlí¾et v okolních lesích vhodný mech, musel být hustý a stejnì vysoký. K pou¾ití pro betlém se mech sbíral v polovinì øíjna. V té dobì betlémáø poprvé zaklepal na krabici s figurkami a øekl: „Pastýøi pøipravte se, vaše hodina se blí¾í.“ Podruhé na krabici zaklepal poèátkem adventu: „Pastýøi vstávejte, advent zaèíná.“ Po 8. prosinci se chodilo na jedlové chvojky, neopadávaly a pøíjemnì vonìly.
Od poloviny prosince pøipravoval betlémáø kostru budoucího betlému, natloukal papírové skály, pokládal mech a stavìl figurky do lahodného uspoøádání. Jako poslední se tìsnì pøed veèeøí na Štìdrý den umístila do „jeskynì“ Svatá rodina.
Postavený betlém lidé ponechávali zpravidla do Hromnic (2. února), nìkdy a¾ do velikonoc, ojedinìle po celý rok.
V¾dycky o vánoèním èase chodíme obdivovat betlémy, staré i ty novìjší. Necháváme se opájet kouzlem vánoc, tìch vìèných návratù do dìtství, kdy kouzlo vánoèního stromku a betlému je nej¾ivìjší a nejbarvitìjší.
Richard Sobotka
Ilustraèní foto: Betlémy vystavené na výstavì ve Štramberku v roce 2008