Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Vendula,
zítra Heřman,Hermína.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Javořinka – obrázková cesta

 

Osada Javořinka se nachází pod stejnojmenným vrchem Javořina (někdy uváděno jako Javořinka - 831 metrů n.m.), který nenápadně vystupuje nad středem osady. Nedaleko vrcholu v zalesněné části se nalézá malá skála vysoká (6 - 8 metrů), která je dokonce zařazena mezi lezecké terény, i když je navštěvována velmi zřídka. Část osady patří do katastrálního území obce Bílá a část do katastrálního území Ostravice II, spadajícího pod obec Staré Hamry. Přes osadu prochází modrá turistická značka z Bílé na Samčanku. Na bílanské části Javořinky se nachází rozcestník 720 metrů n.m. Na starohamerské části je šest chalup a na bílanské straně čtyři chalupy. Jižně od Javořinky se nalézá osada Mičulky a paseka Kosti. Na této pasece stávala v dávných dobách salaš. Jedné kruté zimy v ní zahynul bača i se svými ovečkami. Zbyly po nich jenom kosti, jak se praví v průvod-ním slovu k filmu o Starých Hamrech, který v 60. letech v době před zatopením údolí natočil hostinský pan František Duží. Severně od osady směrem na Samčanku v místech dnes zcela zalesněných bývala paseka Volňanka a pod příjezdovou cestou k osadě je samota Myslikovjanka s jedinou chalupou, kde žije rodina Borských.


Javořinka vznikla v dobách valašské a pasekářské kolonizace. Dříve, než se v ní pasekáři trvale usadili, využívali ji jako pastvinu. Název Javořiněc lze objevit v soupisu valašských luk v Zadních horách z roku 1756 (publikace 700 let valašské obce Kozlovice). Jestli se jedná o dnešní Javořinu, by musel osvědčit nějaký historik, ale jisté je, že již tehdy v těchto končinách Valaši pásli svůj dobytek a názvy míst zaznamenávali podle jejich původu. Když se postupně pastevectví rozvíjelo, pastevci si zde začali budovat svá obydlí a usídlili se zde natrvalo. Louky pro chov ovcí a koz (zvané pustě) v horách vznikaly klučením a žďářením lesů. Kluk znamená pletenec kořenů a klučení je způsobem mýcení lesa vyvracením stromů i s kořeny. Žďáření představovalo způsob mýcení lesa vypalováním.
Název Javořina představoval horskou pastvinu, která byla zčásti zarostlá javořím. Javor zde v okolí rostl v hojném množství od nepaměti. Jeho haluzemi se totiž krmily ovce a zároveň vznikaly další javorové porosty, které se využívaly ke krmení dobytka v zimním období. Počátkem 19. století mívali hospodáři stáda o 30 až 60 ovcích. Správci salaší byli až do roku 1845 valašští vojvodové. Měli za povinnost „hranice panství opatrovati než i k tomu přihlížeti, kolik ovcí na každé javořině jest a kolik jich tam bez nedostatku napásti se může“, jak praví ve své kronice historik Vojtěch Plotěný.


Pokud zvolíte výlet přes Javořinku, budete mít kromě procházky krásnou přírodou s nádhernými výhledy ještě navíc jeden nevšední zážitek. Na starohamerské straně osady je podél trasy z Javořinky na Samčanku obrázková cesta, kterou hned tak někde nemají. Mnozí Hamřané o cestě vědí, ale řada lidí neví, jak tato cesta vznikla a kdo je jejím tvůrcem.


CESTIČKA DO ŠKOLY


Mikoláš Aleš

 

Cestička do školy
přes lesy po poli
cestičko k domovu vyšlapaná.
Když jsem tě šlapával
někdy jsem plakával
sněhem jsi bývala zasypaná.


Obec Staré Hamry v samém srdci Moravskoslezských Beskyd je velmi rozsáhlá se spoustou osad a samot. Dnes už sice většina chalup na odlehlých místech slouží především k rekreaci, ale dříve žilo na osadách mnoho lidí. Zvláště pro děti představovala cesta do školy do centra obce dosti velké vzdálenosti a především snášení útrap počasí, zejména v zimě, kdy chodníky zapadaly sněhem. Nedaleko Samčanky, která se stala po zatopení údolí přehradou novým centrem Starých Hamer, vede cesta na osadu Javořinka. Odtud měly děti cestu do školy proti jiným mnohem veselejší. Cestu z osady do centra zdobily obrázky rozvěšené na vysokých stromech. Toto zpestření dětem vymyslela v padesátých letech minulého století Pepinka - jinak Josefa Tomášková z první chaloupky na osadě, které se říkalo U Pepinky. Obrázky v dřevěných rámech doplnily dvě studánky a u Pepinčiny chalupy zvonička a tabule s mapou. Paní Pepinka o sobě říkala, že je první opravdový ekolog. K odpočívadlům umístila odpadkové koše. O každý obrázek se staralo některé z dětí, které žily na osadě. O údržbu rámů a posezení se staral Jan Dudek z Javořinky. Pepinka přišla do hor z Ostravy, původně pocházela z jižní Moravy. Její chaloupka byla jako z pohádky dřevěná, malovaná, s okenicemi a psí boudou. Dožila v horách a o ni a jejího druha se deset let starali manželé Bembenkovi, kterým nyní chalupa patří.


Jedním z dětí, které se o obrázkovou cestu staraly, byl pan Bohuslav Borský, jehož dcera Jana uvádí jeho vzpomínky v září 2007 v Mikroregionu: „Po celé trase bylo asi dvanáct obrázků s říkankami, např.: Když chceš do lesa jíti, dobré boty musíš míti.“
Vzpomíná i paní Ludmila Remešová: “Já se starala o obrázek cestičky k domovu, byla tam i básnička na toto téma. Když byla zima, cesta do školy trvala i dvě hodiny. Vstávali jsme po šesté a šlapali. Když jsme mívali odpolední vyučování, tak jsme šli domů potmě.“


Obrázků se postupně za dlouhá léta dotknul zub času, rámy se rozpadly, barvy vybledly, lavičky ztrouchnivěly a studánky nebyly upravené. Pamatuji si obrázkový les v roce 2004, když zbývaly dva, tři obrázky, básnička u horní studánky. Napadlo mě tehdy, když jsme procházeli tímto pohádkovým lesem, že by bylo zajímavé a záslužné, kdyby cestu s obrázky někdo obnovil.


A protože jsou Hamřané lidé činu, dočkali jsme v loňském roce slavnostního znovuotevření obrázkové cesty. Tato slavnostní událost proběhla s velkou slávou za účasti více než stovky starohamřanů, turistů či chatařů, pro všechny bylo přichystáno občerstvení a vyhrávalo i duo místních muzikantů.
Paní starostka pronesla krátký proslov a pak se účastníci akce vydali na Javořinku, kde k občerstvení vyhrávala trojice starohamřanů - pan Velička na harmoniku, pan Kubačák na trumpetu a pan Ničman na ozembuch.


Tvůrci obrázků vycházeli ze vzpomínek pamětníků. Obrázky nakreslil Tomáš Večeřa. „Mě to ohromně bavilo, říkal, jsem si, že je moc dobře, když bude tady na Hamrech zase trochu nějaké té kultury", popisuje autor, jak nové obrázky vznikaly. Nově namalované motivy jsou opatřeny třemi vrstvami laku a pokud se nátěr bude průběžně obnovovat, měly by obrázky něco vydržet. Pan Ladislav Ničman zhotovil dřevěné rámy, pan Miroslav Kubačák napsal texty a verše, Lesy ČR vyrobily lavičky a zastřešení studánek a Správa CHKO Beskydy poskytla pomoc při zhotovení informačního panelu, který je umístěn u silnice směřující ze Starých Hamer na Bílou u odbočky modré turistické značky vpravo na cestu kousek za Samčankou. Paní Pepinku vzpomínala při mé návštěvě na Javořince i paní Zdenka Tomášková, žijící na osadě po většinu roku. „Ještě by tam měly být ty koše, jako to bylo za času paní Pepinky“, uvedla k nápadu znovuobnovení cesty paní Tomášková.
„Snažíme se, aby lidé ve Starých Hamrech pokud možno společensky žili. Znovuobnovení obrázkové cesty a její slavnostní otevření bylo velkou událostí“, říká starostka obce Eva Tořová. Staré Hamry neustále doplácejí na to, že je tu ochranné pásmo kvůli vodárenské nádrže Šance a moc se tu nestaví. Odměnou pro ty, kdo mají Staré Hamry rádi, je ovšem krásná příroda s hlubokými lesy a prosluněnými pasekami. Pro milovníky zimy je tu upravovaná běžkařská trasa. Proto neváhejte a až někdy budete kolem projíždět, zastavte se třeba právě proto, abyste si udělali nenáročnou procházku obrázkovou cestou a vrátili se na chvíli do starých časů, kdy se tolik nespěchalo. Uvidíte, že vám to v dnešním tak nějak zrychleném světě zcela určitě prospěje a čas od času se tu možná zase vrátíte.


Na závěr určitě patří poděkování všem, kteří věnovali svůj čas na obnovu cestičky a všem, kteří ji navštíví a budou se k ní chovat tak, aby přinášela radost a potěšení i dalším generacím, jak praví slova na informační tabuli.


Pavla Zemaníková

 

 

Další články autorky:
Příběh jedné nalezené chalupy
Vlaková trať Frýdlant n. O. - Bílá
Osmnáctiny v údolí Ostravice
Zatopené osudy
Masarykova chata Na Beskydě
Chata Solárka
Lysá hora - Albrechtova chata
Lysá hora - Bezručova chata
Peking 2008 - olympijské ozvěny
Ostravice - Ostravská chata
Ostravice - Sokolská chata
Rozhovor s Jaromírem Šlosarem
Strmá voda
Jak jsem objevila Javořinku
Hubertská mše na Bílé
Jak jsem objevila Javořinku - 2
Vozovna z Ostravice
Dokud se zpívá
Staré Hamry
Bílá - lovecký zámeček