Na prchavém a neuchopitelném fenoménu, kterému se øíká národní povaha, si u¾
vylámali zuby vìhlasní sociologové a filozofové. K ¾ádným srozumitelným
definicím ani mìøitelným výsledkùm lidstvo prozatím nedospìlo. Badatelský
neúspìch ov¹em nemù¾e být dost silným dùvodem pro to, aby se èlovìk znovu a
znovu nepokou¹el ..Do Drakenburghu vede cesta vlídnì vybetonovaným Holandskem mezi lány a háji. Po zelených pastvinách se potulují malebné krávy a dlouhosrstí koníci, ventilací se do automobilu prodírá vùnì chlévské mrvy. A proto¾e pøi rozmìrech státu se zde o èemkoliv dá øíci, ¾e je to nedaleko nìèeho jiného, pak kongresové centrum Drakenburgh se nachází nedaleko mìsteèka Baarnu, které le¾í nedaleko Amsterodamu.
9. øíjna 2004 se tady konalo u¾ 19. èeské a slovenské populárnì vìdecké symposium, které bylo tentokrát zamìøeno na postøehy týkající se èeské národní povahy .
Organizaèní péèí neúnavných
man¾elù Pokorných se v zámeèku uprostøed parku - pod gentlemanskou
prvorepublikovou patronací dr. Hroudy - se¹lo takøka ke stovce krajanù -
exulantù pøedev¹ím z Holandska, ale i z Nìmecka a jiných zemí. Nejprve pozornì
vyslechli nìkolik názorù na vytèené téma a po pøestávce o nìm kultivovanì
panelovì
diskutovali.
Zásadní pøíspìvek, pøedná¹ku Luïka Frýborta ( ¾ijícího v Nìmecku ) doplnili: èetbou ze svých knih Pøemysl Rut a zpìvem svých odrhovaèek já.
V diskusi na zadané téma se objevil mimo jiné i názor, který zøejmì vstoupí do dìjin pøí¹tích symposií a jako refrén se bude opakovat rok co rok. Jde o králíky. Pøedstavme si králíkárnu a v ní nìkolik desítek u¹atcù. Ka¾dý rok odstraníme tucet tìch, kteøí mají nejdel¹í u¹i a ponecháme v¹echny ostatní, a» se dále krátkou¹e vyvíjejí mezi sebou. Za jak dlouho lze pøedpokládat, ¾e se nám v králíkárnì objeví úplnì nová rasa králíkù bez u¹í?
Symbol
je nasnadì - od popravy sedmadvaceti èeských pánù na Staromìstském námìstí pøes
nacismus a¾ po komunistické èistky mezi inteligencí (pøièem¾ celé tyto dìjiny
jsou charakterisovány více, èi ménì silnou emigrací ) jde v podstatì o øízenou
eliminaci dlouhouchých. Mù¾eme se pak nìèemu divit?
Jedno pregnantní èeské úsloví øíká, ¾e co není dùle¾ité, je pro srandu králíkùm..
Za obyèejného bezuchého králíka s mírnì xenofobními sklony se nicménì musím pøiznat, ¾e mi v Drakenburghu moc do smích nebylo. Skláním pøed upøímnou snahou krajanù nìèeho podstatného se o sobì dobrat, i kdy¾ mnozí jsou u¾ ètyøicet i více let mimo rodný kotec, domácí králíkárna by si z nich mohla vzít pøíklad.
Tak vidìl na¹e symposium jeden z úèinkujících, písnièkáø Jiøí Dìdeèek
Vy¹lo v Lidových novinách. 11.10. 2004
Zprostøedkováno Vìrou Pokornou z Holandska