Lysá hora - královna Beskyd
Neobyèejná hora s nìkolika zajímavými NEJ.
NEJvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Následují vrcholy Smrk (1276 m), Knìhynì (1257 m), Èertùv mlýn (1206 m), Radhoš» (1129 m), Travný (1203 m).
NEJznámìjší postavou Lysé hory je loupe¾ník a mstitel Ondráš. Podle povìstí našel na svazích v tì¾ko pøístupných skrýších Lysé hory bezpeèný úkryt se svou chasou. Zbojník Ondráš, syn rychtáøe Šebesty z Janovic, provozoval zaèátkem 18. století v této oblasti zbojnické øemeslo, mstil køivdy pánù, spáchané na poddaném lidu. Pro peníze byl nakonec zabit nejbli¾šími pøáteli. 
NEJstarší turistickou chatou na Lysé hoøe byla „Albrechtova chata“, otevøena 21. èervence 1895. Koncem roku 1933 byla dokonèena stavba noclehárny Beskidenvereinu, pozdìji zvaná „Kamenný dùm“. První èeská „Bezruèova chata“ byla dokonèena roku 1934 a pro veøejnost slavnostnì otevøena v èervnu 1935. Po znárodnìní vytvoøily obì chaty jeden celek pod názvem „Bezruèova chata na Lysé hoøe“. V bývalé „Albrechtovì chatì“ restauraèní provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna „Kamenný dùm“ pøipadla po skonèení války spojùm a patøí jim dodnes. Obì chaty v sedmdesátých letech do základu vyhoøely, nìmecká v roce 1972 a èeská v roce 1978. V lednu 1997 vznikla Nadace Lysá hora, která pod heslem „turisté sobì“ si vzala za cíl obnovení historické „Bezruèovy chaty“ na Lysé hoøe. Základní kámen byl polo¾en pøesnì na den dvacet let po té, co vyhoøela pùvodní „Bezruèova chata“ 11. bøezna 1998. Chata mìla být zprovoznìna do jednoho roku, dosud se zámìr nepodaøilo realizovat.
NEJèastìji jsou na vrcholu èlenové Klubu pøátel Lysé hory, který vznikl roku 1980. Bìhem let se rozrostl na nìkolik set èlenù. Stát 
se jím mohl ka¾dý, kdo absolvoval za rok nejménì 25 výstupù, nebo kdo bìhem pìti let vystoupil stokrát na vrchol Lysé hory. Zájem o výstupy byl takový, ¾e nìkteøí jednotlivci vystoupili na vrchol dennì, za rok tedy 365krát. Podle nepsaných pravidel získal „lysaø“ za sto výstupù bronzový odznak, za 250 støíbrný a za 500 výstupù zlatý. V roce 1997 bylo na padesát dr¾itelù zlatého odznaku, roènì jich bylo udìlováno pøibli¾nì sedm. Klub pøátel Lysé hory mìl èleny mezi domácími turisty, ale také z celé Moravy, Prahy a dokonce i ze Špindlerova Mlýna.
NEJvýše umístìnou meteorologickou stanicí Moravskoslezských Beskyd je na Lysé hoøe. První pozorování poèasí bylo provádìno od roku 1897 a prvním pozorovatelem byl Jaroslav Winkler, „Restauratent“ z Albrechtovy chaty. Záznamy byly provádìny nìmecky, a¾ od listopadu 1918 jen èesky. Veškeré pozorování a mìøení bylo ukonèeno 30. dubna 1940 a obnoveno na jeden mìsíc a¾ v lednu 1942. Od srpna 1944 zaèali poèasí pozorovat nìmeètí vojáci, obsluhující na Lysé hoøe zesilovací stanici rádiového spojení. Dne 31. prosince 1944 však pozorování a mìøení s blí¾ícím se koncem války definitivnì skonèilo. Leteckou meteorologickou stanici zøídili na Lysé hoøe koncem kvìtna 1946 vojáci èeskoslovenské armády. Zprávy o poèasí byly podávány velmi nepravidelnì a teprve 25. února 1947 v 7 hodin SEÈ zaèalo první „øádné“ pozorování. V roce 1954 byla dokonèena stavba zdìné budovy pro potøeby meteorologické stanice. V tomto roce byla stanice obsazena profesionálními pozorovateli. Pravidelné mìøení a pozorování poèasí a pøedávání zašifrovaných meteorologických zpráv zaèalo v nové budovì meteorologické
stanice 6. øíjna 1954 v 7 hodin SEÈ. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepøetr¾itý 24ti hodinový provoz. V lednu 1990 skonèilo pøedávání zpráv pomocí radiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, èím¾ se pøedávání zpráv znaènì zjednodušilo. V bøeznu 1991 byla stanice vybavena poèítaèi i tiskárnami, èím¾ se šifrování a pøedávání zpráv dále zjednodušilo, poøizování klimatických výkazù se znaènì zrychlilo a usnadnilo.
NEJdrsnìjší klima z celých Moravskoslezských Beskyd panuje právì na Lysé hoøe. Lysé hoøe. Prùmìrná teplota vzduchu je zde 2,8 st. C. Absolutní maximum teploty vzduchu 29,4 st. C bylo na Lysé hoøe 5. èervence 1957, absolutní minimum mínus 30,9 st. C dne 9. února 1956. Prùmìrnì roènì spadne na Lysé hoøe 1358 mm srá¾ek. Maximum srá¾ek za mìsíc 569 mm spadlo v èervenci 1913, minimum necelé 2 mm v øíjnu 1951. Na Lysé hoøe je prùmìrnì za rok 224 dnù se srá¾kami (nejvíce v kvìtnu, nejménì v záøí). Absolutní maximum spadlých srá¾ek za den 200,00 mm bylo 19. èervence 1949 (tj. 200 litrù vody na plochu 1 m ètvereèního povrchu zemì). Prùmìrnì za rok napadne na Lysé hoøe 521 cm snìhu; nejvíce 959 cm nasnì¾ilo v zimním období 1952/53, nejménì 245 cm v zimním období 1924/25. Nejvíce snìhu napadne v únoru (a¾ 93 cm), absolutní maximum 290 cm napadlo v bøeznu 1939. Na Lysé hoøe snì¾í prùmìrnì 108 dnù v roce, ale v zimním 
období 1974/75 snì¾ilo celkem 213 dnù. Slunce na Lysé hoøe svítí prùmìrnì za rok 1558 hodin; prùmìrnì v roce je na Lysé hoøe 113 dnù bez jakéhokoliv sluneèního svitu. Vìtry pøevládají na Lysé hoøe západní, prùmìrnì v roce je na Lysé hoøe 171 dnù s vichøicí (nejèastìji v prosinci a lednu). Bouøky se na Lysé hoøe vyskytují 37 dnù v roce, nejèastìji v mìsíci èervnu.
NEJvýše polo¾ený okrsek Horské slu¾by je na Lysé hoøe. Vznik okrskù Horské slu¾by v Beskydech: 1951 - Ráztoka; 1952 - Staré Hamry; 1954 - Ro¾nov, Javorový, Velký Polom, Lysá hora; 1960 - Velké Karlovice, Vsetín. V dubnu 1954 na shromá¾dìní v Luèní boudì v Krkonoších došlo k reorganizaci Horské záchranné slu¾by. Záchrana v horách byla zaøazena k tìlovýchovì a dostala souèasný název HORSKÁ SLU®BA.
NEJvíce obìtí Moravskoslezských Beskyd je právì na Lysé hoøe, jak dosvìdèují èetné pomníèky. Obìti Lysé hory a Beskyd pøipomíná velký døevìný køí¾, umístìný poblí¾ turistické cesty pod vrcholem.
NEJvýše postavený televizní vysílaè v Moravskoslezských Beskydech je na Lysé hoøe. Sto¾ár TV vysílaèe vytváøí charakteristickou dominantu ku¾elovitého vrcholu Lysé hory. Jeho výstavba zaèala v roce 1973 a dokonèena, vèetnì úprav, byla v roce 1984. Vysílání televizního signálu bylo zahájeno 1. 3. 1980, tehdy II. televizní program na 37. kanálu. Výška objektu je 78 m.
NEJpùsobivìjší zá¾itek z návštìvy Lysé hory poskytne za pìkného poèasí panoramatický rozhled. Znalci v záplavì ní¾e polo¾ených vrchù a vrcholù bezpeènì rozpoznají Malou Prašivou (706 m), Prašivou (843 m), Èupel (860 m), Kyèeru (769 m). Javorový (1032 m), Velkou Èantoryji (995 m), Travný (1203 m). Dokonce zahlédnou štíty Belanských Tater, Vysokých Tater a Západních Tater, pohoøí Malé Fatry, Klaèanskou Maguru (1368 m) a vrch Èudácká (827 m). Smìrem k západu Radhoš» (1129 m), pohoøí Vsetínských vrchù a mírnì zvlnìnou "javornickou linku" pohoøí Javorníky. Vršení kopcù a hor, prokládaných údolími, pøipomíná èeøení moøského pøíboje. Vítr si tady hraje v korunách stromù a paství oblaka v modrojasu oblohy. Tady èlovìk postojí v pokoøe i v ú¾asu.
Text a foto: Richard Sobotka
Popisky k foto:
Lysé hoøe dominuje televizní vysílaè.
Køí¾ pod vrcholem na památku obìtí Lysé hory a hor.
Nástupištìm k výstupu na Lysou horu je nádra¾í ÈD ve Frýdlantì nad Ostravicí.
Verše Petra Bezruèe na patì televizního vysílaèe výsti¾nì charakteruizují Beskydy.