Deník paní uèitelky - 5
Po dvou týdnech…
Jak jsme na tom? No, ještì neèteme… ale pilnì se na to chystáme. Kní¾ka „tìsnì pøed Slabikáøem“ se jmenuje Perníková chaloupka a po ka¾dém splnìném úkolu uloupneme (vybarvíme ) bábì je¾ibabì jeden perníèek. Èasto s nadšením – ale ne v¾dy. „ Já u¾ jsem tìch perníèkù nìjak pøejedený, nenecháme si je na zítra?“ smlouval se mnou Štìpánek. „Copak asi bude dneska k obìdu?“ pøemítal nahlas zasnìnì další z klukù a zamyšlenì vybarvoval...
Pøerušilo nás houkání vlaku – hádejte, mohli jsme pokraèovat v práci? V tu chvíli jsem mìla pøed oèima televizní seriál „My všichni
školou povinní“ – vzpomínáte? Po stromì pøebìhla veverka a celá první tøída se vyhrnula k oknùm… Podobnì je tomu i u nás. S úsmìvem jsem rezignovala (co taky jiného ).. a zmáèkla èudlík na fo»áku. Podívejte se sami, to není pøestávka, to kolem naší školy uprostøed hodiny projel vlak.
Pøi matematice zahajujeme dupáním do deseti, tleskáním do deseti, hluboce zva¾ujeme, zda zajíèek sní k snídani 1 nebo 4 mrkvièky. Poté hrajeme Bingo s èísly do pìti a pìjeme „ matematické“ songy „Jedna dvì, Honza jde“ a taky „Jedna dvì tøi ètyøi pìt, cos to Janku cos to snìd“. Krásnì nám to jde a¾ do té doby, ne¾ první z dìtí – a po nìm všechny ostatní - dostanou neodolatelnou chu» vyprávìt nám, jaké to bylo vèera u babièky, pøípadnì jestli rostou houby a nebo ¾e se tìší odpoledne na fotbal èi krou¾ek kreslení…
Ka¾dý zaèátek je holt tì¾ký. Poslední hodinu bývají dìti unavené a udr¾et je alespoò èásteènì „bdìlé“ je nìkdy výkon nadlidský. Vymýšlím všelijaké hry a blbovinky alespoò èásteènì „ k vìci“. „To je teda hustý,“ zaslechla jsem dìtský hlásek, kdy¾ jsem vysvìtlila pravidla jedné z her. A¾ doma jsem se u dcery musela ujistit, jestli tím bylo myšleno, ¾e je ta hra fajn, nebo jestli šlo o vyjádøení naprostého pohrdání. Jeden nikdy neví…
Øešili jsme také první strkanici – rána padla proto, ¾e chlapeèek A mìl dojem, ¾e chlapeèek B se na nìj „ protivnì“ dívá..
Pøikládám ještì závìreènou fotografii nadšených a soustøedìných dìtí – bohu¾el se nemohu pochlubit tím, ¾e to byl mùj výklad, co je tak oslnilo. Kristýnka s Vojtíškem a všemi ostatními sledují Køemílka a Vochomùrku.
Eva Procházková
Další èlánky autorky: