Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Cecílie,
zítra Klement.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem se stala redaktorkou – Josef Zíma

 

Minule jsem tu vyprávìla, jak jsem se sešla s Yvettou Simonovou. Bylo s ní krásné popovídání, a to ještì ve vedlejší šatnì odpoèíval pan Zíma, s ním¾ mi paní Yvetta domluvila setkání. Proto¾e ona –jako host – vystupovala v první èásti koncertu, pan Zíma, který byl hlavním „aktérem“ (koncert byl souèástí oslav jeho osmdesátých narozenin) mìl na mì ještì èas.

 

 

Byl pro mne „bonbónkem navíc“, sama bych si ho netroufla oslovit, nic jsme spolu domluveného nemìli. Tak¾e ani otázky jsem nemìla pøipravené a musela jsem tak trochu improvizovat. Kdybych to byla vìdìla dopøedu, vzdychala jsem si pro sebe. Mo¾ná mì budete mít za „chlubivou vzoròaèku“, ale já se vá¾nì sna¾ím na rozhovory chodit co nejlépe pøipravená, s nejménì tøístránkovými poznámkami… a tady – nic.

 

To popovídání nakonec bylo moc prima. Otázky plynuly tak nìjak pøirozenì, jako správná zvìdavá ¾enská jsem jich najednou mìla… A tak jsem se ptala a ptala, pan Zíma s úsmìvem odpovídal a po víc ne¾ pùl hodinì se omluvnì podíval na hodinky. Podìkovala jsem mu, popøála hodnì zdraví, dál u¾ jsem zdr¾ovat nemohla.

 

Vyprávìní, které vzniklo, vyšlo v lednovém èísle èasopisu Doba seniorù pod názvem

 

Skuteèné hvìzdy nestárnou

 

I Josef Zíma mì ochotnì zve do své šatny. Velmi ráda toho vyu¾ívám, abych ho pozdravila. Nezapomenutelný princ z pohádky O princeznì se zlatou hvìzdou na èele, která okouzluje u¾ nìkolik generací, nemìl letos nejš»astnìjší rok. Velmi tì¾ce se vyrovnával se smrtí své milované ¾eny, hereèky Evy Klepáèové, která stála vìrnì celý ¾ivot po jeho boku, postihly ho i vá¾né zdravotní problémy. Stateènì se s nimi pere a svým divákùm zùstává vìrný. Vypráví mi o svých fanoušcích, kteøí ho doprovázejí všude, kde se objeví.

 

 

I kdy¾ má na jevišti pøipravené sedátko, proto¾e by nezvládl tak dlouho stát, zpívá s elánem a nadšením a hned zaèátek jeho vystoupení – smìs písnièek z pra¾ských hospod – je pøivítána bouølivým potleskem. Mnozí z nás u¾ mo¾ná ani nevìdí, ¾e je pùvodnì hercem. Vystudoval DAMU a hrával v Mìstských divadlech pra¾ských, zejména v Divadle ABC, ale i mnoha jiných. Podaøilo se mu skloubit divadlo, zpìv, milovníci dechovky si ho dobøe pamatují z proslavené Vlachovky.

 


„Teï u¾ jsem pøes dvacet let v dùchodu, ale hraju a zpívám dál, mo¾ná ještì èastìji ne¾ døív, dokud mi zdraví dovolí. Podskaláka jsem hrál u¾ ve více ne¾ ètyøech stech pøedstaveních, vystupuji i na rùzných besedách. Zpívat mì baví, divadlo miluju, je to mùj svìt. Døíve jsem také hodnì sportoval, bìhal jsem pravidelnì, nejèastìji ve Hvìzdì. Pìtkrát jsem stál na startu slavného závodu Praha – Bìchovice. To u¾ teï nejde.)

 

 

Ale ¾ivot jde dál. Velkou vzpruhou je pro mne oèekávané narození mého pravnouèka. Pepíèek to nebude, mo¾ná nebude ani zpívat, ale moc se na nìj tìším. Profesionálnì se vìnovat zpìvu není tak jednoduché jako døív. Pro kumšt je tvrdá doba. Nás bylo kolem dvaceti, dnes je šikovných mladých zpìvákù, kteøí se chtìjí prosadit, nìkolik set.

 

Neznám krásnìjší pocit, ne¾ stát na jevišti, kdy¾ se publikum usmívá a baví. Trému mám v¾dycky, takové zvláštní napìtí. Jezdívám èasto do ji¾ních Èech, mám tam pøíbuzné, a ten kraj jsem si oblíbil. Ale za diváky jedu rád kamkoliv. S Yvettou v autì vzpomínáme na své kamarády, dávno zemøelé, na dávné historky. Jsme u¾ snad jediní z naší generace, proto s ní tak moc rád jezdím.

 

Zpíval jsem v ¾ivotì šansony, jazz, swing, operetu i dechovku. Nemám nìjakou „nejoblíbenìjší“ písnièku, na to se mì novináøi èasto ptají. Mám je rád všechny, ale kdy¾ pøijde nìjaká hlasová indispozice, musím samozøejmì ty obtí¾nìjší vynechat. V¾dycky se nejvíc tìším na ty nové, jestli se povedou, jestli se budou líbit.“

 

Podáváme si ruce, dìkuji za èas, který mi pan Zíma vìnoval. Pro nás, diváky, zùstává princem z pohádky i oblíbeným Pepíèkem. Za sebe i ètenáøe èasopisu Doba seniorù bych mu ráda popøála, a» se ještì dlouho raduje z písnièek starých i nových, z potlesku, kterým se s ním lidé vítají i louèí všude, kde se objeví.

Eva Procházková

 

 

Doplòkové foto: Ludmila Holubová – fotografie z pøípravy vysílání televize Prima v poøadu Dobré ráno. Pøítomna tehdy byla i man¾elka Josefa Zímy, Eva Klepáèová. Hostem poøadu ve vysílání byl rovnì¾ Daniel Hùlka.

 

Další èlánky autorky