Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Teotihuacan - mìsto bohù
 
Asi 40 km od hlavního mìsta se nachází  jedna z nejvìtších archeologických památek Mexika, mìsto jeho¾ jméno v jazyce nahuatl chce øíct “místo, kde se rodí bozi”.  Nejvìtší pøedkolumbovské mìsto Teotihuacan bylo zalo¾eno kolem roku 200 A.C. a Aztékové byli pøesvìdèeni, ¾e právì tam došlo ke zrození tzv. “pátého slunce” neboli “pátého svìta”. Tedy aktuální epocha.
 
Podle aztécké legendy:
první generace lidstva byla znièena jaguáry (první slunce)
druhá byla znièena hurikány (druhé slunce)
tøetí ohnìm nebo výbuchem sopky (tøetí slunce)
za ètvrtého slunce bylo lidstvo znièeno potopou.
 
A právì “páté slunce” se zrodilo v Teotihucanu. Historici jsou pøesvìdèeni, ¾e v tìch místech ne¾ili pøedchùdci ani Toltéku ani Olméku (dvou nejvìtších pøedkolumbovských civilizací), ale, ¾e to byla multietnické sdru¾ení nìkolika jiných kmenu jako Zapotekové, Mixtekové a Máyové.
Zaèátkem našeho letopoètu, mìlo mìsto u¾ kolem 200 000 obyvatel a nìkolik pyramid-
chrámù, zasvìcených rùzným bohùm,  (a ¾e tìch bohù bylo po¾ehnanì). Hlavní tøída, která mìøí ètyøi kilometry, a která se jmenuje “Calzada de los muertos” (ulice mrtvých), rozdìlovala mìsto na dvì èásti, ceremoniální a obytnou. Ceremoniální èást zaèíná na severu, kde se tyèí menší pyramida zasvìcená Mìsíci (pyrámide de la Luna).  Nìkolik metrù od ní se nachází druhá nejvìtší pyramida v Americe, pyramida Slunce (pirámide del Sol). Rozdíl mezi egyptskými a aztéckými pyramidami spoèívá v tom, ¾e aztécké pyramidy se vìtšinou nepou¾ívaly jako sarkofágy, ale jako chrámy. Nedaleko pyramid Mìsíce a Slunce je chrám, kde se uctíval jeden z nejvìtších aztéckých bohù– Quetzalcoatl (opéøený had). Chrám byl objeven v roce 1920 a je to jeden z nejkrásnìjších prehispánských monumentù v Mexiku. Na mnoha stupních a výklencích je ozdoben kamenými hlavami Quetzacoatla a hlavami Tlaloca (boha deštì). Druhou nejzajímavìjší stavbou je tzv. “Palác Quetzalpapalotl” (opéøený motýl), pravdìpodobnì sídlo nejvyššího knìze. Nástìnné malby a kamenné reliéfy, které zdobí jak interiéry, tak exteriéry, jsou jedny z nejkrásnìjších a nejzachovanìjších v celém Teotihuacánu. A naposled se musím zmínit ještì o paláci jaguáru, kde jsou dochované krásné nástìnné malby znázorñující právì tyto zvíøata a který slou¾il jako rezidence ostatnímu knì¾stvu.
Celá organizace mìsta–státu byla teocratická, mìstu vládnul knìz-král, který byl obklopen dalším knì¾stvem, bojovníky a tzv. “nobles” (urozenými). Zbytek obyvatel se skládal ze øemeslníkù, obchodníkù a zemìdìlcù, kteøí pìstovali kukuøici, bavlnu, kakao, fazole, chili a jitomate (naše známá rajèata). Také pìstovali jeden druh kaktusu, tzv. maguey neboli agáve, z kterého vyu¾ívali nejen vlákno jako textilní surovinu, ale z kterého dìlali alkoholický nápoj zvaný pulque. Dnes se z agave vìtsinou vyrábí Tequila a Mezcal, i kdy¾ pulque se vyrábí dál, ale u¾ jen v malém mno¾ství. Podle zákonù, v Teotihuacanu byla opilost pøísnì zakázána, výjimkou byli jen staøí a nemocní, kteøí se opíjet mohli. Ale je zajímavé, ¾e se pulque doporuèovalo tìhotným ¾enám.
Pøi velkých slavnostech, kterých bylo bìhem roku hodnì, proto¾e uctít tolik bohù nebylo jednoduché, se Teotihuacané po obøadech rádi vìnovali jedné z nejoblíbenìjších her prehispánského Mexika : “Juego de la pelota” (míèové høe). Dalo by se øíct, ¾e to byl takový pøedchùdce dnešní košíkové, s tím rozdílem, ¾e kruh, kterým musel balón proletìt byl kamenný a byl zasazen svisle do zdi. I kdy¾ balón, který se ke hrám pou¾íval, byl z kauèuku, byl velmi tvrdý a nesmìlo se na nìj sáhnout. Hráèi mohli balón “poslat” do kruhu nohama, bokem, loktem, ramenem, ale nikdy rukou. Bìhem hry se smìli mezi sebou strkat, podrá¾et si nohy, bít se, to všechno bylo dovoleno, jen ruce byly “tabu”. Pøesto¾e pou¾ívali ochranné obaly na nohy, boky a prsa, vìtšinou konèili v rukou knì¾í-lékaøu, kteøí jim museli rozøíznout obrovské a bolestivé podlitiny, aby se nashromá¾dìná krev dostala ven. I kdy¾ pora¾eným to celkem mohlo být jedno, vìtšinou toti¾ konèili na obìtním oltáøi.
Kdyz Aztékové na své cestì ze severu, roku 1325, pøišli do Teotihuacánu, nalezli u¾ jen opuštìné mìsto, a proto pokraèovali ještì nìkolik kilometrù na jih, kde zalo¾ili Tenochtitlán (dnešní Mexico). Historici potvrdili, ¾e kolem roku 900 mìsto zaniklo, ale zatím pøesnì neví z jakých dùvodù. Mohlo jít o invazi, velké sucho, které nedovolilo dál pìstovat, èi špatná administrace všech zdrojù, ale to u¾ se asi nikdy nedozvíme. V ka¾dém pøípadì, to, co po sobì tato civilizace zanechala je obdivuhodné a právem byl Teotihuacan zaøazen roku 1987 do seznamu Unesca.
 
Jana de Galindo, Kolumbie
K èlánku je rovnì¾ zpracována prezentace v programu  Poower Point. Napsat si o ni mù¾ete zde
 
 
 
Další èlánky autorky:
Cartagena de Indias
Porá¾ka admirála Vernona
Los Mariachis
El dorado