Vozovna z Ostravice -
v Valašské muzeum v pøírodì v Ro¾novì pod Radhoštìm
Ji¾ øadu let jezdíváme èas od èasu do Valašského muzea v pøírodì do Ro¾nova pod Radhoštìm. Samozøejmì jsme prùbì¾nì prošli všechny areály – Døevìné mìsteèko, Mlýnskou dolinu i Valašskou dìdinu. Právì poslední nejmladší èást skanzenu je naším nejoblíbenìjším místem. Nìkdy okolo roku 2000 jsme zaregistrovali, ¾e vedle Mlýnské doliny zaèíná vyrùstat nìjaký nový objekt. Posléze jsme se dozvìdìli, ¾e se jedná o kopii vozovny, která stávala na Ostravici. Po jejím otevøení jsme tento objekt samozøejmì navštívili, abychom si prohlédli to, co stávalo na Ostravici. Na dotaz nám bylo sdìleno, ¾e objekt stál v katastrálním území Staré Hamry II, nic bli¾šího jsme se nedozvìdìli. Pozdìji, kdy¾ jsme u¾ mìli internet, jsem náhodou našla na nìjakých stránkách fotografii, na které jsem poznala onen objekt vozovny. Fotografie nemìla uvedeno ¾ádné bli¾ší urèení, ne¾ ¾e se jedná o Ostravici. Ale shoda s objektem, který tvoøí nedílnou souèást expozic skanzenu, je jasná. Pùvodní místo, kde vozovna stála se nachází na pravé stranì pøi výjezdu z obce Ostravice, kousek na benzínovou pumpou, vedle dnešního obchùdku paní Malé zv. Bistro.
Na stránkách Valašského muzea v pøírodì v Ro¾novì pod Radhoštìm je mo¾no dozvìdìt se nìkteré bli¾ší informace o tomto objektu. Dozvíme se, ¾e vozovna byla postavena v polovinì 19. století, slou¾ila lesnímu a pilaøskému hospodáøství Tìšínské komory. V blízkosti byla komorní pila, která zpracovávala døevo z lesù. Projekt vznikl zøejmì ve stavební kanceláøi Tìšínské komory v Tìšínì. Tato kanceláø projektovala sušírny, sklady zpracovaného stavebního døeva, obytné domy pro lesní dìlníky i úøedníky. Pro stavbu byla pou¾ita pilíøová konstrukce s mìlkým základem a døevìné výplnì byly provedeny z fošen. Zajímavostí je slo¾itá konstrukce krovu, která nesla støechu nad plochou zhruba 32 x 16 metrù. Na kratších stranách pùdorysu jsou dvoukøídlá vrata, která umo¾òovala prùjezd objektem i s vozy. Zaèátkem 20. století vznikl po¾ár pøi sušení semen a objekt byl proto opravován. Objekt byl pou¾íván pro svou polohu a prùjezdnost jako manipulaèní sklad k distribuci øeziva, pozdìji také jako sušírna semen a rovnì¾ jako hospodáøské zázemí pro lesní dìlníky, kteøí mìli nedaleko postaveny domky. V dobì 1. svìtové války slou¾ila vozovna krátce jako stáje pro konì vojenského oddílu støe¾ícího uherskou hranici.
Pro svou skladovací funkci byl objekt vybrán k pøenesení do muzea a uzavírá areál Mlýnské doliny s technickými stavbami. Základní kámen této druhé nejvìtší stavby Valašského muzea byl polo¾en 18. 5. 2001 za úèasti prvního námìstka ministra kultury ÈR Zdeòka Nováka, hejtmana Zlínského kraje Františka Slavíka a Ing. Bøetislava Jakubce, správního øeditele Lesù ÈR v Hradci Králové. V kamenném zdivu byla u této pøíle¾itosti polo¾ení základního kamene osazena pamìtní deska.O zprovoznìní této expozice se uvádí ve zprávì VMP:
„V záøí se podaøilo zpøístupnit pro úèastníky mezinárodního kongresu asociace zemìdìlských muzeí AIMA objekt vozovny z Ostravice s expozicí dopravní techniky na východní Moravì v 19. a první polovinì 20. století, která obsahuje více jak 20 rozmìrných sbírkových pøedmìtù. Pro návštìvníky bude dokonèená expozice pøedstavena a zpøístupnìna v kvìtnu 2005. Vyu¾itelná expozièní plocha èiní 533 m2.“
Je zde instalována expozice „Dopravní prostøedky na Valašsku“. Tato výstava prezentuje rùzné druhy dopravních prostøedkù, které se vyu¾ívaly v zemìdìlství, lesnictví, obchodní èinnosti, dopravì osob i v rámci dalších ¾ivností a øemesel. K zajímavým exponátùm patøí tøeba pohøební vùz, øeznický vùz pro psí potah, formanský vùz èi hasièské støíkaèky, rùzné vozíky i vozy ¾ebøinové èi deskové.
V záøí 2008 se mi zcela náhodou dostal do ruky zajímavý materiál VMP, který zpracovává výzkum objektu z roku 1997. Tímto výzkumem mìlo být zjištìno, kdy byla vozovna vystavìna. Bylo pátráno v Zemském archivu v Opavì, kde bylo zjištìno, ¾e v roce 1871 byla v Hmotní a inventární knize pro Staré Hamry uvedeno Kleinnutzholtz Erzeugung /Výroba malého u¾itkového døeva/ a Schindelholz /šindelové døevo/. V døívìjších výkazech se údaje o tomto objektu nevyskytují.
Nejmladší archivní údaj byl zjištìn ve Státním archivu ve Frýdku-Místku. Zde se uvádí v roce 1907 na pøedmìtné parcele, ¾e oznaèuje zastavìnou plochu.Bylo ovìøeno, ¾e v okolí stavby byl pracovnì-obytný dùm s 6 rodinami.V nìkterých pozdìjších provìøených materiálech se ¾ádné informace ke zmínìnému objektu nevyskytují. Nicménì dnešní stav je ten, ¾e pokud si najdeme místo na katastrální mapì na stránkách ÈÚZK (mù¾eme vycházet z è. p. objektu Bistra), je tato parcela èíslována KN 4482/1 a má 870 m2, patøí panu Ing. Otakaru Špaèkovi z Ostravy.
Nejzajímavìjší informace k výzkumu poskytli ostravièní domorodci. Pan Alois Holinka (1910- 1999), Ostravice 406, v dobì výzkumu 87 let si pamatoval, ¾e za¾il po¾ár objektu v zimì 1928/29, kdy do té doby se zde vysemeòovaly šišky, na co¾ dohlí¾el jistý pan Velièka. Po po¾áru pak budova slou¾ila ji¾ jen jako skladištì pro desky a trámy, pøíp. náøadí. Patøila lesákùm.
Paní Bo¾ena Charbuláková, Ostravice 396, v dobì výzkumu 76 let. Dle ní mìl pøi po¾áru pan Velièka uhoøet. Za 1. svìtové války tam mìli bydlet její rodièe (otec p. Charbulákové zemøel v roce 1981 ve vìku 101 let).
Dále byla vyslechnuta paní Chasáková, která v budovì poznala „pajtu“ (je to oznaèení tohoto objektu ostravickými domorodci, oznaèuje v náøeèí moravském i slovenském stodolu, døevìnou stavbu èi zchátralou chalupu), ale jinak si nic vzhledem k pokroèilému vìku nepamatovala.
Paní Olešové (1923 – 2000) (bytem v ostravickém penzionu, v té dobì 73 let) si vybavila objekt a¾ po chvíli a uvedla, ¾e se tam zpracovávaly za 2. svìtové války šišky, tehdy jí bylo 19 let. Zde je ovšem rozpor s výpovìdí pana Holinky.
Ve starých kronikách nebyla zjištìna ¾ádná zmínka „o pajtì“.
Pøi pøevodu majetku v roce 1963 pod Severomoravské státní lesy Krnov nebyl proveden ¾ádný takovéto budovy. ®ádná další informace nebyla objevena ani pøi studiu rùzných èasopisù èi sborníkù.
Tolik o jednom ze zajímavých objektù ro¾novského skanzenu. Více u¾ se asi nedozvíme, jeliko¾ byly provìøeny veškeré dostupné materiály a vyslyšeni pamìtníci, kteøí byli objeveni. Buïme však uspokojeni tím, ¾e si pøi návštìvì ro¾novského muzea v pøírodì, mù¾eme tento impozatní objekt prohlédnout a obdivovat dovednosti a um valašských øemeslníkù. A¾ do skanzenu zavítáte, stavbu vozovny urèitì nepøehlédnete.
Pavla Zemaníková
