Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 
Ischia – láska má
V ráji seniorù
 
U¾ je to asi 10 let, co jsem po zimì s nìkolika nachlazeními a s bolavými klouby zatou¾il u¾ v kvìtnu po teplém písku na plá¾i. Zahloubal jsem se do katalogù cestovních kanceláøí, a¾ mùj zrak spoèinul na pozoruhodné nabídce. Lákala turisty na vìènì zelený ostrov Ischia u Neapole, s mírným a stálým podnebím, vyhledávaný pro více ne¾ sto léèivých termálních pramenù.
„To je ono,“øekl jsem si.“Kdy¾ nebude ještì dostateènì teplé moøe, slibovaný termální bazén u hotelu postaèí.“
A tak jsem poprvé zasedl do staré Karosy a vydal se na témìø 24hodinovou cestu na místo urèení. Stálo to tenkrát necelých 5000 Kè, proto¾e cestu subvencovali Italové. Èeští turisté mìli doplnit bohaté nìmecké dùchodce, pro nì¾ byla Ischia rájem. (Dnes u¾ to stojí dvojnásobek.)
V pøístavu Casamicciola, kam jsme dorazili lodí z Neapole, u¾ èekaly mikrobusy, které turisty, jako ve filmu Nebo¾tíci pøejí lásce, zavezly a¾ k hotelu. Ubytovali nás v malém hotýlku Mediolanum, kde byli vìtšinou Nìmci. Dostali jsme útulný pokojík s koupelnou a záchodem. V jídelnì, kde jsme snídali, byl volný výbìr peèiva, másla, salámu, kávy èi èaje, d¾usu, ovesných vloèek, jogurtu apod. Veèeøe byly servírované, výbìr ze 3 jídel. Nápoje se platily zvláš», ale otevøenou láhev vína vám schovali a pøinesli druhý den na stùl. U hotýlku byl bazén s termální vodou, kde jsme se mohli kdykoliv ráchat. Nad bazénkem se sklánìl exotický strom s ohromnými bílými zvonkovými kvìty. Nejlepší koupání bylo ráno po probuzení a veèer pøed spaním.
Všiml jsem si, ¾e Nìmci si objednávali  Sonderangebot, krevety. Bedlivì jsem pozoroval, jak se jedí. Druhý den jsem si je objednal také. Musím øíci, ¾e èerstvé èervené krevetky  s citronkem byly ¾ù¾o. Ostatnì té¾ zahrady s ¾lutými citrony na vìtvích byly pro našince rovnì¾ pastvou - ale pro oko.
Prùvodkynì nám poradila koupit si týdenní permanentku na autobusy. Jezdí jich tu nìkolik, z nich¾  „C“ je zvláš» pozoruhodný: jezdí toti¾ kolem ostrova. CD do prava, a CS do leva.
Hotýlek patøil do komplexu La Pace, který byl ovšem o kousek dál, a musel se vyšplhat asi 150metrový krpál. Ale tam byl hlavní ráj bohatších nìmeckých seniorù a v depándánsích i zbytku našich. Tøi termální bazény. První, s masá¾ními proudy, druhý se 40stupòovou vodou a tøetí v parkové zahradì s bufetem. Kdy¾ jsme se naba¾ili tohoto bezplatného luxusu, obrátili jsme pozornost k doporuèenému termálnímu parku Negombo, na moøském pobøe¾í. Vstupné bylo na naše pomìry dost mastné, ale kdy¾ u¾ tam èlovìk jednou je, nesmí být Harpagonem. Negombo nás uhranulo. Bazény rùzných tvarù a teplot v pøekrásném prostøedí plném kvìtù, masá¾ní proudy, diskrétní zákoutí s lehátky na skalních plošinách. Nejvíce nás zaujala dvojice bazénkù Kneipp. V jednom je voda 42 stupòù, v druhém asi 15. Kdy¾ se dostateènì vyhøejete, pøelezete do studeného, po necelé pùlminutì se vrátíte a po vašem tìle se rozebìhnou desetitisíce mravencù. Fascinující pocit!
Souèástí komplexu je i turecká parní lázeò, jaccusi (whirlpool) a samozøejmì pøístup na písèitou plá¾ s lehátky  v chránìném zálivu. A tìlocvik v bazénu pod vedením instruktora.
Negombo není jediným termálním parkem. Ještì vìtším jsou Poseidonovy zahrady s denním vstupným v pøepoètu okolo 600 Kè. Ty jsme také vyzkoušeli pøi pozdìjších návštìvách. Tamní bazény jsou vìtší, je jich víc a zvláštností je obrovitý skleník s bazény a øadami lehátek, pro pøípadné špatné poèasí.
Jak u¾ je zøejmé, navštívil jsem Ischii ji¾ nìkolikrát, tak¾e jsme otestovali i další termální parky:Tropical, Afrodité a Apollo, Castiglione. Napøíštì nám ještì zbývají Eden a Nitrodi, abychom se mohli na nìco nového tìšit.
Pøi první návštìvì jsme za¾ili trapas, kdy¾ na konci pobytu pøišel èíšník vybírat spropitné. My u¾ jsme mìli v kapse jen drobné, tak na limonádu…
V Italii nesmíte neochutnat zmrzlinu. Je fakt, ¾e její cena ponìkud vzrostla, z 2000 lir, pøes 1Euro ,1,20 E a¾ na 1,5 Eura, je vynikající, ale kdybyste mìli ochutnat všechny druhy, museli byste mít mnohem více èasu i penìz. Ka¾dý prodejce má na pultì 15 – 20 druhù. A co je zajímavé: nenechá vás odejít, ani¾ byste  pøevzali paragon.
Proto¾e jsem u¾ bydlel na více místech, s nìkolika cestovkami a rùznými prùvodci, cítím se kompetentní poskytnout svùj názor na slu¾by.
V poslední dobì se rozšíøila nabídka, tak¾e hosté bydlí v nìkolika hotelech rozlièných kategorií. Znamená to, ¾e prùvodce uvidíte  pouze na besedì po pøíjezdu a pøed odjezdem. Jinak je na mobilu, ale obávám se, ¾e byste neuspìli. Je to toti¾ ohromný d¾ob, proto¾e prùvodci všech èeských cestovek jsou zároveò agenty italských, nabízejí zájezdy na Capri, do  Neapole, na Vesuv, do Pompejí, na nich¾ provázejí, a Italové je za to platí … Jen tak si dovedu vysvìtlit, ¾e nám napø. neoznámili celodenní stávku øidièù autobusù a nechali nás marnì èekat na zastávkách.
 Italové mají ponìkud jinou náturu, ne¾ my. Nepospíchají, nedr¾í pøíliš slovo, ale nìkteøí berou hosty na hùl, jako naši  hostinští. Kdy¾ si napø. neøeknete o strouhaný vynikající sýr na tìstoviny èi do polévky, nedostanete ho. Jinde nedají k snídani d¾us nebo neumo¾ní volbu. Našinci nejsou zvyklí se ozvat a, bohu¾el, prùvodci v tomto smìru nefungují. Ani neøeknou, na co má host nárok. Mají holt jiné zájmy…
Jednou se málem stalo, ¾e jsme neodjeli. Podle instrukcí jsme èekali pøed hotelem na mikrobus, ale ten nedorazil. Kdy¾ jsem po hodinì oslovil recepci, nastal poplach. Vùz pro nás pøijel bìhem 5 minut, dovezl nás a¾ k trajektu, který po našem nástupu ihned zavøel vrata a vyjel. Prùvodkynì pak doznala, ¾e kdybychom se neozvali, asi by nám museli uhradit další týden…To tak vìdìt!
Nepatøím mezi ty, co se jen válejí u moøe. Na ostrovì se dá vidìt spousta pamìtihodností. Sám hlavní pøístav Ischia Porto je takovou zajímavostí: je to toti¾ ústí kráteru, do nìho¾ vybourali vjezd. Opodál Porta je Ischia Ponte, co¾ je mìsteèko u hráze, která je spojuje s Aragonským hradem. Ten stojí na skále, je obrovský,  s klášterem, galeriemi, zahradami a krásnými výhledy a¾ na Capri.
Nejvìtší plá¾ na ostrovì se jmenuje Maronti a nedávno ji odstøelem skály propojili s nejkrásnìjším místem  na ostrovì, pøístavní rybáøskou vesnièkou San Angelo. Tam zamíøí skoro ka¾dý turista, nejen aby se pokochal malebností místa, ale aby si koupil na památku krásnou místní keramiku. Za plá¾í Maronti jsou ve skalách staroøímské kamenné láznì. Prohlídka je za euro, ale pou¾ití u¾ nìco stojí, stejnì jako bahenní zábaly a kosmetika. Mezi plá¾í Maronti a San Angelem je zvláštnost, zvaná fumaroli. Do písku tam uniká horký plyn z podzemí a za poplatek vás zahrabou v horkém písku, vy se potíte, potíte a revma prchá a prchá… Vývìry  bývaly i v moøi, ale po zboøení skály a rozšíøení plá¾e jsem je u¾ ve vodì nenašel. Pro zajímavost: u ka¾dé plá¾e je vyhrazen kus pro bezplatné vyu¾ití. ®e to bývá ta èást s kameny, odlehlá nebo, kde brzy zapadne slunce, je nasnadì. Kromì Maronti, tam je zatím místa dost.
Èastým cílem výletníkù je Forio s barokním kostelíkem sv. Marie Loretské a kostelem Soccorso, sice splácaným v rùzných stavebních stylech, ale který je vidìt zdaleka a od nìj dodaleka.
Nad Foriem je veøejnì pøístupná soukromá botanická zahrada La Mortella, kterou vybudoval anglický komponista Wiliam Walton. Za vstup se ovšem platí, ale kdo vstoupí, nelituje. Kromì pøehršle kvìtù se setká i se zajímavými ptáky a s oduševnìlými skulpturami v alegorických jeskyních.
Zmínìný komplex La Pace, loni pro rodinné neshody uzavøený, je v mìsteèku Lacco Ameno. To se pyšní høibem z pøílivem ohlodané lávové skály u pobøe¾í a museem, s památkami antickými i støedovìkými. Podrobnosti naleznete v prùvodcích, a tak se radìji pochlubím se zá¾itky, které jsou osobité.
Pøi své kvìtnovo-èervnové první návštìvì jsem byl svìdkem církevní slavnosti, asi letnic. Mìsteèkem procházel prùvod, v èele knìz s ministranty, za ním pan starosta s šerpou, náèelník karabiníkù a velitel hasièù ve slavnostních uniformách, pak ctihodní pantátové s posvátnými praporci, dru¾ièky a poèetný prùvod zbo¾ných obèanù. Skoro pøed ka¾dým domem se knìz zastavil, nìco pronesl, po¾ehnal a šlo se dál. Pro nás, støedoevropské bezbo¾níky, to byl malebný výlet do minulosti. Jindy jsem tam za¾il pøedvolební mítink. I ten byl pozoruhodný.
Nesmím zapomenout na dopravní ruch. Aè jde o ostrov, je pøeplnìn auty a autobusy, které nìkolikrát dennì pøevá¾í trajekty. Ulièky jsou úzké, øidièi neukáznìní, parkují, kde se dá. Kromì nových aut nenajdete vùz, který by nebyl nabourán: promáèkliny a odøeniny jsou na ka¾dém. Pøesto  jsem nevidìl sprosté hádky èi »ukání na èelo. Auto tu je jen pøemís»ovadlo a na kráse nezále¾í. Zato øidièi autobusù jsou velmistøi. Doká¾í se protáhnout ka¾dou skulinou, vyhýbají se na centimetr. A kdy¾ ne – zatroubí a èekají. V¾dycky odnìkud nìkdo vybìhne a pøeká¾ku odstraní. Tøi na motorce a pes není nic neobvyklého. Naše poliše by asi ranila pepka.
Èistý vzduch (mimo osídlení), krásná flóra, moøe, teplá voda v termálech, podvodní masá¾e – to vše pùsobí blahodárnì na organismus a jen pomalu to vyprchává.
Musím hodnì šetøit, ale Ischia se stala vytou¾eným rájem i pro mne. U¾ se tìším na pøíští návštìvu. Nejlepší je v èervnu nebo a¾ v záøí. To u¾ ruch opadá a je vìtší klid. Tak na vidìnou!
Ivo Krieshofer
Pozn.:Další foto si prohlédnìte v galerii