Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cesta ke slu¹nosti

Cesta ke slu¹nosti

 

Holandský úøad Sociaal Cultureel Planbureau upozornil pøed èasem, ¾e emancipace ¾en v Nizozemí je znaènì pozadu za ostatními západními zemìmi. Z tìch ¾en, které jsou ve vìku, kdy by mohly chodit do zamìstnání, pracovalo minulý rok jen 55 %. To je velmi málo, shledává tento vládní úøad, který by si pøál, aby pracovalo nejménì 65 % ¾en.

 

Existují také ¾eny, které vùbec pracovat nemíní. Doèasnì. Jedna z devíti matek pøestane pracovat po narození prvního dítìte a po narození druhého a tøetího potomka odpadají dal¹í. Èasto jsou to právì ¾eny s velmi dobrým vzdìláním, úspì¹né v zamìstnání, které proti oèekávání spoleènosti zùstaly doma a starají se o dìti. Jejich okolí je vìt¹inou vùbec nechápe. To pøece nedìlá emancipovaná ¾ena?

 

"Jako by ¾ena, která se stará o dìti nic nedìlala", zlobí se Nicole O., promovaná psycholo¾ka a matka pìti dìtí, "to je pøece nesmysl."  Nicole napsala o této nové generaci ¾en v domácnosti knihu "Novodobé matky." "Matky v domácnosti" jim øíká radìji, proto¾e tyto matky, na rozdíl od hospodynìk z let padesátých, zvolily tento zpùsob ¾ivota vìdomì. Hlavní dùraz kladou toti¾ na výchovu dìtí. Na prádlo a úklid v domácnosti má vìt¹ina z nich pomocnici. Autorka knihy je rozhoøèena zjednodu¹eným pohledem vládních míst, která kladou rovnici mezi emancipaci ¾eny a zamìstnání. Výchova dìtí není uznávána jako práce. Podivné ale je, ¾e se prací stane, kdy¾ ji dostane za úkol nìkdo jiný.

 

Nicole má webovou stránku, na které se setkává s jinými matkami, které se rozhodly být doma a vìnovat se výchovì dìtí. Nìkteré musely udìlat finanènì velký krok nazpìt, ale s tím se smíøily. Výchovu dìtí vidí jako jádro vìci. Také to, ¾e jim nic neujde z prvních, pro vývoj a formování charakteru dítìte velmi dùle¾itých let, jim dává klid. V¹echno ostatní mohou dìlat pozdìji.

 

V¹echno pøece jen ne. Napøíklad skvìlou kariéru. Ale zajímavou práci najdou pøi svém vzdìlání témìø v¾dycky. Je jen ¹koda, ¾e tìch pár let zpùsobuje mezeru v jejich curriculum vitae. A tak by to být nemìlo, proto¾e výchova dìtí je svým zpùsobem sbírání zku¹eností.

 

Isabella je matka tøí klukù, ¹estiletých dvojèat a témìø dvouletého Louise. Zpoèátku pracovala je¹tì tøi dny v týdnu, ale pak zùstala doma úplnì. Její man¾el má výbornì placené místo, ale kdyby si chtìli platit paní k dìtem, musela by mít Isabella stejnì dobrý plat. To nemìla, pøesto¾e vystudovala práva. Finanèní závislost jí zpoèátku vadila, nedokázala vydávat peníze, které sama nevydìlala. Nyní se jí podaøilo vidìt rodinu jako podnik, který spolu s man¾elem vede. Pozdìji si zaène zase budovat nìco pro sebe.

 

Také Táòa, matka dvou malých dìtí, ve vìku dvou let a sedmi mìsícù, je v domácnosti. Finanènì to pro rodinu znamená pøekonat mnoho tì¾kostí, man¾el nemá ¾ádnou vynikající funkci. Musejí hodnì ¹etøit, chodí ménì k holièi, odøekli pøedplatné ve sportovním klubu, atd. Táòa je vìøící. Chce dìtem pøedev¹ím v¹típit hodnoty a normy pro ¾ivot, jednoduché vìci, které døíve znali v¹ichni: nesmí¹ podvádìt, lhát ,musí¹ být skromný a musí¹ v¾dy brát ohled na ostatní lidi. Nesmí¹ být zlý. Pozdìji dìti jistì pochopí, ¾e desatero pøikázání, tak, jak nás je uèí Bible, jsou vlastnì jen jednoduchá pravidla, která jsou základem lidského sou¾ití. I pro ateisty.

 

Tyto matky jsou ve skuteènosti velmi emancipované ¾eny které poznaly, jak dùle¾itý úkol jim dává spoleènost, ve které ¾ijí. Spoleènost, v její¾ velké èásti jsou pravidla slu¹ného chování vìt¹inou pova¾ována za nìco zcela zbyteèného a nemoderního. Spoleènost, kterou tvoøí vìt¹inou jakési volné sdru¾ení individualistù, bezohlednì prosazujících své  "právo na zábavu ka¾dý den." Jedinci, kteøí jsoucí sami sobì tím solitérním bli¾ním, kterého milují. Povrchní vztahy, "one night dates."

 

Dìti, vychované k tomu, aby si vá¾ily hodnot, které nelze vyvá¾it penìzi, budou snad vycházet z rodin tìchto "nových matek a otcù" Je jich zatím velmi málo, a na výsledky se bude èekat nejménì jednu celou generaci, ale jejich postoj vzbuzuje nadìji.

 

Kdy¾ se po válce novináøi ptali Marlene Dietrich, jak dokázala odolat svodùm nacistù, kteøí jí opakovanì nabízeli hory doly a prosili ji, aby se vrátila do øí¹e a stala se tak jejich vývìsním ¹títem, co jí zabránilo v tom, aby tuto lákavou Goebbelsovu nabídku pøijala, odpovìdìla jedním slovem: Anstand - ve slovníku jsou dva významy tohoto slova: slu¹nost, dobrá výchova. Slu¹nost a dobrá výchova zachránily u¾ mnoho lidí.

 

Návrat k hodnotám bude nelehký. V Nizozemí do¹lo po vra¾dì re¾iséra Van Gogha v listopadu 2004 k více ne¾ 800 incidentùm, z nich¾ ka¾dý ¹estý byl namíøen proti islámským zaøízením. Cílem útokù, vìt¹inou pokusù o vypálení budov, byly pøedev¹ím me¹ity (104krát) a køes»anské kostely (37krát). Také ¹koly byly cílem: 16 islamitských a 9 køes»anských.

 

Pochopitelnì je nesnadné oznaèit definitivnì toho, kdo tuto situaci v zemi zavinil. Jak se stalo, ¾e nám vyrostla mláde¾, která vidí øe¹ení v¹ech problémù v eskalaci, která konèí zapálením me¹ity èi kostela a nebo dokonce vra¾dou? Jak je mo¾né, ¾e mnohé rodiny gastarbeiterù nejsou ani po tøiceti letech integrované do spoleènosti v Holandsku, pøesto¾e stát vynalo¾il velké sumy na jazykové kursy a rùzné speciální integraèní kursy? Co dìlali jejich kolegové v zamìstnání? V¹ímali si vùbec jejich chování?

 

Vyvstaly nové otázky: Kdo nabádá muslimy k tomu, aby vidìli ve v¹ech køes»anech "nevìøící psy, které je nutno zahubit"? Kdo asi øekl malému marokánskému chlapeèkovi, ¾e køes»anský Bùh je Holanïan a jediný opravdový Bùh je Alláh? Jak je mo¾né, ¾e v muslimských ¹kolách, kde se vyuèuje výhradnì korán, vyuèují hostující immámové, kteøí vedou radikální burcující øeèi proti Západu a nevìøícím? Teprve nedávno rozhodla vláda o tom, ¾e budou v rámci antiterorismu sledováni a v pøípadì hlásání radikalismu vykázáni ze zemì.

 

Èásti mìst, jako napøíklad amsterodamská ètvr» Amsterodam - West jsou nyní obývány jen muslimy, kteøí znemo¾òují ¾ivot tìm, kteøí ve ètvrti døíve ¾ili. Stejná situace je v Den Haagu, Rotterdamu a jiných vìt¹ích mìstech. Co proti tomu dìlá mìstská správa? A co dìlá vláda pro to, aby se situace dále nevyhrocovala? Aby se skupiny vìt¹inou nezamìstnaných autochtonních a allochtonních výrostkù s nedostateènì vyvinutým mozkem vzájemnì nenapadaly, napøíklad na ulici a nebo na diskotékách?

 

Rozhodnì není vhodné pøilévat oleje do ohnì výzvami "Holandsko, probuï se", ne zcela nepodobným nìkdej¹ímu "Deutschland, erwache"! V¹ichni víme, jak to dopadlo.

 

V nizozemském parlamentu probìhla v nedávných dnech debata o protiteroristických opatøeních. Tato opatøení a nové, nebo doplnìné zákony a hlavnì - striktní kontrola jejich dodr¾ování, to je jediná cesta. Malá ukázka z toho, co bylo navr¾eno: Ministr Remkes (vnitro), navrhuje, aby muslimové, kteøí vìdomì volí radikální islám byli vylouèeni z øady sociálních opatøení (rùzné podpory, kursy, pøíspìvky na èin¾i a jiné). Rotterdam¹tí radní navrhli akèní program "Spolupráce, nebo stagnace". V¹ichni ti, kteøí nebudou spolupracovat na lep¹ím spolu¾ití v obci, nebudou mít mo¾nost u¾ívat rùzné výhody, které jinak mìsto obèanùm nabízí a zaruèuje.

 

Radikalizování muslimù v Nizozemí a opatøení proti tomu bylo centrálním tématem této parlamentní debaty. Mnohé stranické frakce, mezi nimi vládnoucích stran VVD a CDA, vytýkají ministru spravedlnosti Donnerovi a ministru vnitra Remkesovi, ¾e mnohá jejich opatøení jsou jen na papíøe a není zatím vidìt ¾ádné konkrétní výsledky. "Je¹tì nebyla uzavøena ani jedna me¹ita, ¾ádný fundamentalistický spolek rozpu¹tìn a jenom jeden immám byl vypovìzen" konstatuje poslanec Eerdman (LPF). Ministr Remkes oèekává, ¾e bìhem mìsíce budou uèinìna opatøení proti nìkolika radikálním immámùm, kteøí ¹íøí extremistické my¹lenky. Také extremistické islamistické webové stránky budou sta¾eny z internetu. Vìt¹ina poslanecké snìmovny podpoøila zvlá¹tní opatøení k omezení terorismu, která má vláda v plánu. Také opozièní strana PvdA nemíní tato opatøení blokovat. Pravicové strany navrhují je¹tì rùzná, mnohem radikálnìj¹í opatøení, a není vylouèeno, ¾e budou postupnì pøijata.

 

Pro mnohé Holanïany je tato nová situace v zemi dost nepochopitelná. Jsou vìt¹inou pøesvìdèeni, ¾e se udìlalo víc ne¾ dost pro integraci rùzných skupin cizincù, které postupnì a z rùzných dùvodù pøicházely do jejich zemì. Tradièní a pøísloveèná v zemi panující tolerance je celkem nechávala ¾ít podle jejich vlastních zvyklostí. Ne¾ se postupnì zjistilo, ¾e nìkteré tradice patøí do støedovìku a ne do souèasné Evropy.

 

Holanïané byli zvyklí na rùzné problémy s lidmi z bývalých kolonií, ale ty jsou u¾ celkem vyøe¹eny a rùznobarevní spoluobèané jsou u¾ dávno celkem dobøe integrovaní do holandské spoleènosti. Teï se ale stalo nìco pro nì nepochopitelného: Vlna mezinárodního terorismu ¹plouchá a¾ na nizozemské bøehy a trpìlivost nepøinesla rù¾e. Budou si s tím muset poradit. Stejnì tak celá západní civilizace.

 

 

Vìra Pokorná