Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BABIBAJKY (1)


Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...


Dal mi také mo¾nost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou èipù a drátkù, tím zázrakem dvacátého století. Zaèátky s ní mi ulehèil dárek – CD s nìkolika tisíci klipartù. Pøi jejich prohlí¾ení se mi zaèaly vybavovat rùzné zá¾itky z pro¾itých let, které jsem se sna¾ila v nìkolika vìtách zachytit. To, co jsem bìhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávìní, nìkde skoro pohádky, povzdechnutí, pøíslibu. A proto¾e stojí na samé hranici reality a bajky a proto¾e jejich autorkou je babièka, dostaly název BABIBAJKY.


Ne ka¾dá se povedla, pøísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pøesto doufám, ¾e se najde i dost ètenáøù, kteøí se zasmìjí, souhlasnì pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v naèrtnutém dìji. Pøeji všem dobrou náladu.

 

 

 

 

 


Marie Zieglerová

 

BABIBAJKY (1)


Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS – èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas...


Dal mi také mo¾nost seznámit se s „plechovou bedýnkou“ plnou èipù a drátkù, tím zázrakem dvacátého století. Zaèátky s ní mi ulehèil dárek – CD s nìkolika tisíci klipartù. Pøi jejich prohlí¾ení se mi zaèaly vybavovat rùzné zá¾itky z pro¾itých let, které jsem se sna¾ila v nìkolika vìtách zachytit. To, co jsem bìhem let zkušeností nasbírala, dostalo formu krátkého vyprávìní, nìkde skoro pohádky, povzdechnutí, pøíslibu. A proto¾e stojí na samé hranici reality a bajky a proto¾e jejich autorkou je babièka, dostaly název BABIBAJKY.


Ne ka¾dá se povedla, pøísní kritici najdou mnohé nedostatky, škarohlídi je zavrhnou zcela, ale pøesto doufám, ¾e se najde i dost ètenáøù, kteøí se zasmìjí, souhlasnì pokývají hlavou a leckterá bajka v nich vyvolá jejich vlastní vzpomínku, nebo je vlastní fantazií povede dál v naèrtnutém dìji. Pøeji všem dobrou náladu.


Mara



I kdy¾ se to nezdá, není èas jako èas . Tøeba namítnete, ¾e ÈAS je jen jeden, tak jaképak rozlišování?! No, tak si vzpomeòte, jak nekoneènì se vlekla tøeba hodina èeštiny a ne a ne skonèit …proboha, jak mù¾e nìkdo rozumìt tìm vedlejším vìtám? …jo to taková hodina tìlocviku skonèila ...aspoò se nám zdálo ...sotva zaèala! Anebo jak se nekoneènì vleèe èekání u doktora, kdy pùlhodina je dlouhá nejmíò tøikrát, zatímco nìkolikahodinový pokec s kamarádkou uteèe za pár vteøin jako voda?


A jak je to s èasem, kdy¾ doma celý veèer èeká naštvaná ¾ena na man¾ela, který si pøece jen na pár minut skoèil vedle do hospody na jedno toèené? A vzpomínáte, jak se vlekl èas našeho mládí, kdy týden byl nekoneènì dlouhý, a teï? teï se probudíte v pondìlí a veèer je u¾ zase pátek?!


 Velmi tajemná jsou kouzla èasu, nikdo jim neunikne. Ale urèitì pomù¾e, kdy¾ si koupíme ten správný budík.

 


* * *


To byly jednou jedny brýle, které nosila babièka na nose, aby vidìla na písmenka pøi ètení novin a taky na krájení cibule, kdy¾ v kuchyni chystala obìd pro dìdeèka. Ale tìm brýlím se nelíbilo, ¾e musí koukat na písmenka, nudily se, a tak dìlaly zloboty, klouzaly se po nose, schválnì se zaml¾ovaly, jen aby je babièka musela sundat, a nejvíc se jim líbilo, kdy¾ je polo¾ila na stùl. Hned toho vyu¾ily a šup, u¾ byly schované pod novinami, jo jo , na to jim byly dobré. A jakou mìly škodolibou radost, kdy¾ babièka chodila kolem a celá neš»astná je hledala, proto¾e potøebovala zašít díru na pono¾kách. Jen¾e všeho do èasu… nestaèily se divit, milé brýle, kdy¾ je jednoho dne nikdo nehledal, nikdo se po nich neshánìl, nelamentoval. Kdy¾ pak celé zvìdavé vykoukly zpod novin, div jim sklíèka nevypadla! Babièka mìla na nose nové brýle, další koukaly v kuchyni z košíèku a hned vedle novin le¾ely ještì jedny. A naše brýle? Zavøeli je ve futrálu do šuplíku a u¾ si ani nemrkly.

 


* * *


Špetka pohádkového koøeníèka neuškodí v ¾ádném vìku, co øíkáte? Jsa babièkou, co má ráda kní¾ky odjak¾iva, a proto je kupuje i vnukovi, pøeèetla jsem si jedním dechem všech pìt dílù o Bradavické škole èar a kouzel. Hned bych se tam vypravila do uèení. Mám toti¾ neodbytný pocit, ¾e moje vzdìlání není ještì dokonèeno, ještì mi chybí kouzelnická hùlka s perem ptáka Ohniváka, znalost mnoha u¾iteèných zaøíkadel pro obranu proti èerné magii a tenhle pøekrásný Moudrý klobouk. Co se, prosím vás, divíte? Co je to za otázku …a na co by ti byl?... No to byste mrkali, na co by mi byl! Jednak by mi urèitì slušel a taky bych ho v pøíhodné chvíli posadila na hlavu svým vnouèatùm a razdva bych vìdìla, co je v nich ukryto. Takhle toti¾ musím èekat rok od roku, abych vidìla, jestli se klubou tou správnou stranou. No a proto¾e nejsem jasnozøivá, nevím, jestli se koneèného výsledku vùbec doèkám. Jasno mám ale v jednom: v pøíštím ¾ivotì budu zcela urèitì èarodìjnicí. O to u¾ se, drahouškové, postarám!

 


* * *


To byly jednou ku¾elky, které se vùbec netìšily na svoji práci a u¾ pøedem fòukaly a dìlaly otrávené oblièeje. A to, prosím, ještì ani nestály „na place.“... jé¾iš, holky, víte, jak to bude bolet?! A¾ do nás narazí ta obrovská èerná koule, tak budeme samá modøina. A schytá to v¾dycky ta první, tak¾e já to nebudu, já si stoupnu a¾ úplnì dozadu …a hádaly se a køièely jedna pøes druhou, zaèaly do sebe strkat a tak se všechny tlaèily, a¾ se rozkymácely a popadaly na zem.


Nebylo jim to ale nic platné, nastavìli je na urèená místa, peèlivì namíøili a u¾ se ozýval hukot blí¾ící se koule. BUM BÁC a BÁC a HURÁ, plný poèet! To jsou aspoò ku¾elky! Krásnì soustru¾ené z tvrdého døeva. A ten jasný zvuk pøi dopadu! S jinýma u¾ nebudu nikdy hrát !


A milé ku¾elky zjistily, ¾e je nic nebolí, ani nemají modøiny, naopak se jim hra zalíbila a s koulí se domlouvaly, do které z nich si »ukne a kolik jich spadne. To podle toho, který hráè právì stál na startovní èáøe.

 


* * *


No to byl ale sen! A¾ jsem se z nìho zapotila a celá ráda se honem honem probudila. A zaèalo to tak krásnì, tak nevinnì! Takové svì¾í ráno s køiš»álovým vzduchem a záøícím drahokamem v ka¾dièké kapce rosy.


A do melodického ptaèího zpìvu najednou… dup, dup, dupy dup… ze všech stran se blí¾í podivné zelené postavièky. Jsou celé kra baté, od hlavy a¾ po paty pokryté ostrými drápky, studená modrá oèiska vykulená, èelo zamraèené.


Panebo¾e, invaze mimozemš»anù?! To je první, co mne napadne. Kdy¾ opadne první nával zdìšení a zrak se zaostøí, rozeznávám kolem sebe okurky! Nejsou vùbec pøátelské, mávají cedulemi a køièí, ¾e zahrada je jim malá, ¾e je o nì špatnì postaráno, ¾e je nikdo nevyplel a jim se špatnì dýchá, ¾e je nikdo epostøíkal Kuprikolem proti plísni a jak ony k tomu pøijdou, ¾e je nikdo vèas nesbírá, tak¾e jsou pøerostlé a ztrácí na kvalitì! Stávka! Stávka! Stávka! Koukám z terasy na to krásné ráno a u¾ ponìkolikáté se ujiš»uji, ¾e to byl opravdu jen sen, proto¾e okurky u¾ dávno nepìstuji a není se èeho bát. Není?! Kdy ¾e jsem to naposledy byla na zahradì???

 


Marie Zieglerová

 

PS: Ne, nebojte se, nezbláznili jsme se - jen Majka je nová autorka a poprvé jsme vlo¾ili text formou kolá¾e - obrázek+text. Potøebujeme vìdìt jak se vám èlánek zobrazuje a jak se lépe ète - zda formou vlo¾ených obrázkù, anebo formou prostého textu+obrázky. Vyjádøete se prosím v komentáøích, abychom pro pøíštì vìdìli, jak èlánek zpracovat. (redakce)