Velký Meder - dovolená Tak co? Kam letos vyrazíme? Zase jóga?
Bylo to fajn, ale ¾ivot je zmìna, zkusíme zas nìco jiného. Krkonoše u¾ známe. Takové a podobné hovory jsem vedla s kamarádkou, pøibli¾nì od jara. Hledej nìco na netu(!), konèily bì¾nì. Tak jsem hledala. A našla!
Mesto Velký Meder sa nachádza na juhu Slovenska, 70 km od Bratislavy. Jeho úlo¾iská termálnej vody s lieèivými úèinkami mu dodávajú jedineènú pozíciu medzi ostatnými mestami. Vïaka týmto podmienkam sa vo Ve¾kom Mederi vybudoval aj turistický ruch, ktorý existuje prakticky celý rok. Príjemne pre¾itá dovolenka patrí dokonca k ekonomicky najvýhodnejším .
Léèivé úèinky? Na pohybové ústrojí? Navíc ekonomicky výhodné!
Prima, to je to co potøebujeme. Kamarádka souhlasila. Jen¾e je tu malý háèek, ten mùj tam chce taky! To není problém. I já vezmu nìkoho sebou. Bude nás víc, nebudeme se báti vlka nic.
Na kdy mám hledat ubytování? Záøí?
No jasnì, záøí. Èervenec a srpen patøí pøece vnouèatùm.Obì jsme hlídací babièky na plný úvazek. A rády.
Ubytování jsem našla. V soukromí. Spoleèenská místnost s TV, kuchyòským koutem a tøi dvojlù¾kové pokoje. Sprcha, WC. Paráda! Ale musí nás být šest. Bylo! V jednom pokoji man¾elský pár, ve druhém dva vdovci, ve tøetím dvì vdovy. Veselé! Vdovci se nenechali zahanbit.
První záøijovou sobotu jsme se sešli na nádra¾í. Cesta probíhala podle plánu. Jen z Bøeclavi do Bratislavy jsem stála na jedné noze u tyèe, v ulièce mezi zavazadly. Nemìla bych zatanèit???
Tøeba by hned kolem vyprázdnilo!
V Bratislavì dvì hodiny èasu! Staèily na malou procházku mìstem a obèerstvení. Pak pøímý smìr Velký Meder. Ještì veèer jsme zašli na obhlídku. A na pivo.
Poèasí nám pøálo! Podle místních to byl nejlepší týden tohoto roku. První den jsme celý strávili v areálu. Bylo tam všechno. Dostatek místa na trávníku i pod stromy, obèerstvení. Pìt venkovních bazénù s rùznou teplotou vody. Vyu¾ívali jsme všechny.
U jednoho, velký tobogán. Já se na nìm povozím, jdeš taky? Dej pokoj, dìdku, nejsem kaskadér, odpovìdìla jsem mile. Sledovala jsem ho jak vychází nahoru. Nasedl, ztratil se mi z oèí, mù¾u si je vykoukat…nic. Proboha, on tam snad usnul nebo co. Pár lidí co bylo v øadì za ním, u¾ ¾blunklo do vody. Jednoho pána jsem vyšprtla, hlásila hlasitì jedna z nich. Vyšprtla? Kam? Mám ho jít sbírat? Ještì ¾e jsem mu poradila a» se dobøe pojistí. Ale zahrnuje jeho pojistka i náklady na repatriaci pozùstatkù?
Jedéééééééé! Spíš se šourá! Na konci tobogánu chvilku posedìl a pak seskoèil do vody. Pane, snad jsem vám neublí¾ila? Kdepak, mìla jste mì postrèit, vùbec to nejelo. Spíš to neumìl, cha, chá!
Mìl roztomilé libùstky, vtipálek, v bazénì se ponoøil do vody a zkoušel jak dlouho vydr¾í bez nádechu. Jako Petr Èepek ve Vesnièce mééé støediskovééé. Zmìø mi to, pokøikoval. Èím? Stopky do bazénu zásadnì nenosím. Zachytila jsem zdìšené pohledy ostatních vyhøívajících se. Proboha, co se pánovi stalo? Nemìli bychom pøivolat sanitku? Neutopil se? Kopla jsem do nìho pod vodou. Vystrè hlavu! Nevystrèil. A¾ kdy¾ všeobecné zdìšení dosáhlo vrcholu. Pøíštì se k tobì neznám, slibovala jsem mu. Pak jsem to dìlala tak, on hlavu pod vodu, já decentnì do bezpeèné vzdálenosti. Celým tìlem jsem hlásila: Toho pána neznám!
Nesedìli jsme jen na koupališti. Udìlali jsme si i výlet na vodní dílo Gabèíkovo. Kdy¾ jsme procházeli po hrázi, zvídavý kamarád se sna¾il nakouknout i do míst kam byl vstup zakázán. Od té chvíle jsme mìli ochranku v patách. S pendrekem v ruce! Taková pøíle¾itost! Kde jste lupièi? ®ádný na nás nevyskoèil! Tak jsme se šli projet lodí po krásném modrém Dunaji. Asi jsem barvoslepá, pøipadal mi spíš hnìdý a kalný. A kdy¾ u¾ jsme v té EU, i do Maïarska jsme si udìlali výlet. Na obèanku se kluci na pøechodu stejnì ani nedívali. Poslední veèer jsme vymetli pár hospùdek, seznámili se a zazpívali si s místními, pøevá¾nì maïarskými obèany. Domù jsme odjí¾dìli opálení, ale ani trochu dopálení!
A klouby nebolíííí.
Marta Heraltová
Na další fotky se nezapomeòte podívat do galerie:)
podobné hovory jsem vedla s kamarádkou, pøibli¾nì od jara. Hledej nìco na netu(!), konèily bì¾nì. Tak jsem hledala. A našla!
Bratislavy jsem stála na jedné noze u tyèe, v ulièce mezi zavazadly. Nemìla bych zatanèit???
Mìl roztomilé libùstky, vtipálek, v bazénì se ponoøil do vody a zkoušel jak dlouho vydr¾í bez nádechu. Jako Petr Èepek ve Vesnièce mééé støediskovééé. Zmìø mi to, pokøikoval. Èím? Stopky do bazénu zásadnì nenosím. Zachytila jsem zdìšené pohledy ostatních vyhøívajících se. Proboha, co se pánovi stalo? Nemìli bychom pøivolat sanitku? Neutopil se? Kopla jsem do nìho pod vodou. Vystrè hlavu! Nevystrèil. A¾ kdy¾ všeobecné zdìšení dosáhlo vrcholu. Pøíštì se k tobì neznám, slibovala jsem mu. Pak jsem to dìlala tak, on hlavu pod vodu, já decentnì do bezpeèné vzdálenosti. Celým tìlem jsem hlásila: Toho pána neznám!