Pìkné výletní místo
aneb procházka památkami Hostýna
Tøi poutní domy se samoobslu¾nou restaurací a obnovený chrám v celé své nádheøe s
milostným obrazem P. Marie za oltáøem stojí za podívání. Modlitby knì¾í a vìøících støídá zvuk varhan. Neotøelé zùstaly stylové stavby køí¾ové cesty od Dušana Jurkovièe, lemující ve stínu vzrostlých bukù vrchol. Na tichém høbitùvku odpoèívají knì¾í a èlenové Matice svatohostýnské. Od rozhledny je vidìt mìsteèko Bystøici pod Hostýnem. Dojem neohranièeného prostoru dokresluje svištìní obrovských listù vrtule vìtrné elektrárny, která posledních nìkolik let zásobuje areál elektøinou. Dostupnost Hostýna usnadnila doprava autobusy, které zají¾dìjí témìø a¾ na vrchol. Hostýn navštìvují vìøící i výletníci. Pøicházejí také turisté na trase pøes Hostýnské vrchy. Typická procesí se zbo¾nými písnìmi poutníkù pod vlajícími korouhvemi však u¾ dnes nevidìt. I zbo¾nost se zmodernizovala.
Turistika
Hostýnské vrchy jsou zajímavé také turisticky. Výchozím místem je mìsteèko Bystøice pod Hostýnem. Nìkolika okruhy po èervenì, ¾lutì a zelenì znaèených turistických cestách lze køí¾em krá¾em projít celé Hostýnské vrchy.
Památky Hostýna
Autobusové stanovištì - Vìtšina poutníkù i turistù dnes cestuje na Hostýn autobusem, nebo osobním automobilem, ménì po modøe znaèené turistické cestì se strmým a namáhavým stoupáním.
Putování po památkách Hostýna tak zaèneme na malém autobusové zastávce nedaleko vrcholu. Nedaleko u cesty je velká turistická mapa a také orientaèní mapa vrcholu Hostýna. Jen nìkolik krokù dál u¾ se ocitáme na hostýnském schodišti, pøibli¾nì uprostøed mezi vodní kaplí a bazilikou. Po stranách jsou prodejní stánky s upomínkami, neupravený chodník pøed nimi s nepravidelnì budovanými schody strmého stoupání urèitì pamatuje poèáteèní rozkvìt poutního místa. Otevøe se také výhled na baziliku, která se vypíná v horní èásti schodištì. Na schodišti, zejména v jeho èásti pøed bazilikou, upoutají jména dárcù.
Køí¾ - Po levé stranì schodištì je postaven masivní køí¾ na jeho¾ zadní stranì je nápis: "1877 F. Zátopek Malíøský. M."
Sochy sv. Cyrila a Metodìje - Na konci schodištì, ještì pøed vstupem do baziliky, jsou po stranách sochy sv. Cyrila a Metodìje. Pod sochou sv. Metodìje je tabule s textem: "Na památku pìtadvacetin trvání tìchto soch dala je Obèanská beseda v Bystøici pod Hostýnem opraviti roku 1889. Oroduj za nás svatý Metodìji."
Pod sochou sv. Cyrila je tabule s textem: "Na oslavu tisícileté památky pøíchodu slovanských vìrozvìstù sv. Cyrila a Metodìje postavil ètenáøský spolek v Bystøici p. H. tyto sochy roku 1864. Oroduj za nás sv. Cyrile."
Bazilika - Interiér baziliky Nanebevzetí Panny Marie doslova uchvátí svou krásou a vznešeností. Zvláštì vyhledávaný je za hlavním oltáøem reliéf Panny Marie Svatohostýnské, která s dì»átkem v náruèí stojí na pùlmìsíci a metá blesky na dotírající Tatary. Pod ní je nápis: "Vítìzná ochrano Moravy buï zdráva". 
Bazilika je pøístupna buï hlavním vchodem, ale nìkdy, zvláštì v zimì vchodem boèním. Tady na malém nádvoøí jsou v pøilehlé budovì vodovodní kohoutky k osvì¾ení poutníkù.
Kaple bl. Jana Sarkandra - Nalevo od baziliky je kaple bl. Jana Sarkandra z r. 1890 - 1891, postavená na místì rozpadlé kaple sv. Jiljí.
Socha sv. Anny - Nedaleko odtud se nachází socha sv. Anny s mladou Marií. Ve støední èásti je napsáno: "Svatá Anno oroduj za nás." Ze zadní strany pak napsáno: "Tato socha postavena nákladem Anny Maizlíkové rodem ze Sehradic L. P. 1894. Sochu tuto ku cti a chvále Bo¾í s obìtavostí dovezli dne 6. 6. 1894 z Kromìøí¾e obèané Štìchovští Frant. Turek, Jan Vahala, Julius Kymel, Antonín Kozák, Ladislav Kostelník, Alois Sladký, Ludvík Procházka." Dole: "Za pomocí obèanù Slavkovských .... (neèitelné)."
Letní amfiteátr - Vrchol Hostýna vytváøí zvlnìnou plochu. Na jejím okraji poblí¾ baziliky je vybudován letní amfiteátr.
Køí¾ - Ještì pøed amfiteátrem je na rovinì pøed ním køí¾, na zadní stranì má dataci 1825.
Památník sv. Huberta - Pøi køí¾ení cest je na travnaté ploše vlevo postaven památníèek. Má z kamene vyzdìný podstavec, horní èást je vyøezaná ze døeva. Uvnitø je plastika sv. Huberta s jelenem, který má mezi rozvìtveným paro¾ím køí¾. Jak hlásá text: "První Hubertská pou» L. P. 1998", byl památníèek postaven pøi této pøíle¾itosti.
Památník sv. Floriana – Postaven na travnaté ploše. Na vyzdìném podstavci je øezba sv. Floriana, patrona hasièù. Pod ní umístìn text: „Postaven k X. výroèí hasièských poutí. 2003.“
Pomník umuèených knì¾í - Nedaleko odtud je v lese kamenný pomník. Na èerné desce je plastika rukou dr¾ících srdce. Text: "Na vìènou pamì» knì¾í umuèených v koncentraèních táborech 1939 - 1945. Vìnuje duchovní správa na sv. Hostýnì L. P. 1951."
Køí¾ové cesty - Pøibli¾nì v tìchto místech zaèínají prvými zastaveními obì køí¾ové cesty a obtáèejí planinu s posledním zastavením nedaleko høbitova v západní èásti vrcholu. 
Stará køí¾ová cesta - Stará køí¾ová cesta vznikla roku 1901 a vede vlevo od baziliky. Prvá a poslední zastavení mají podobu uzavøených kaplí, ostatní jsou otevøené kaplièky. Jednotlivé výjevy jsou kolorovány pastelovými barvami. Zastavení se vinou kolem nìkdejší cesty mezi dnes u¾ vzrostlými stromy. Zbývající zastavení staré køí¾ové cesty pokraèují po levé stranì cesty.
Nová køí¾ová cesta - Od baziliky smìrem doprava zaèíná také nová køí¾ová cesta, vybudovaná podle návrhu Dušana Samo Jurkovièe. Jednotlivá zastavení jsou vybudována v lidovém stylu, uvnitø jsou barevné mozaiky. Cesta podél jednotlivých zastavení nejprve klesá, pak stoupá a¾ k ji¾ zmínìnému høbitovu ve východní èásti planiny. Obklopena vzrostlými stromy a zalita sluneèními paprsky je na ni skuteènì velkolepá podívaná.
Památník obìtem 1. svìtové války - U zastavení è. II. Jurkovièovy køí¾ové cesty neopomeneme se podívat na zadní stranu stavby. Je zde umístìna velká pamìtní tabule s textem: "Bratøím vojínùm omladina 1919. Vítìzná ochrano Moravy oroduj za nì." Deska je velká. Pøed ní je oplocená zahrádka.
Dál pokraèuje procházka podél dalších zastavení s výhledy na areál vrcholu Hostýna. Za zastavením è. X. stoupáme po kamenných schodech na jakousi baštu, kde je na rozmìrné plošinì vybudováno doslova monumentální Zastavení è. XI. Ve spodní èásti této bašty je prázdná kamenná jeskynì, kdysi v ní byl umístìn jednoduchý køí¾, spojený ze dvou vìtví. Z bašty Zastavení XI., kde jsou lavièky k odpoèinutí, je pøes kamenné zábradlí pìkný výhled na celý areál vrcholu Hostýna. Po nepøíliš dlouhém stoupání následují poslední dvì zastavení Jurkovièovy køí¾ové cesty.
Místní høbitov - Na poslední zastavení Jurkovièovy køí¾ové cesty navazuje místní høbitov. Na sloupcích vstupní brány s textem: "Odpoèívejte v pokoji na blízku tìch které jste za ¾iva milovali," jsou desky. Na jedné z nich text: "Obìtem svìtové války vìnuje Matice svatohostýnská 1923. Modlete se za nì." Na druhém sloupku je tabule a text: "Já jsem vzkøíšení i ¾ivot kdo ve mne vìøí by» umøel ¾iv bude. Jan 11.25". Na hlavním køí¾i na høbitovì je text: "Zbo¾né památce všech zde v Pánu odpoèívajících èlenù Tovaryšstva Je¾íšova, Matice svatohostýnské a všech v pánu zesnulých poutníkù. Rodièko Bo¾í pøimlouvej se za nì."
V rohu høbitova, smìrem k rotundì je honosný hrob: "Mons. Dr. František Vaòák, arcibiskup metropolita. 1916 - 1989 - 1991."
Východní èást høbitova je zakonèena rotundou. Uvnitø plastika ukládání Krista do hrobu.
Rozhledna - Odtud nás štìrková cesta zavede k rozhlednì. Na dne 1. záøí 1897 pøipravila Matice svatohostýnská pou» pro císaøe Františka Josefa I. V císaøském jubilejním roce 1908, kdy bylo pøipomínáno 60 let panování, bylo na památku císaøovy návštìvy na Hostýnì vysazen háj a v nìm umístìn pomník. Císaø sice poklepal na základní kámen rozhledny, ale po jejím vybudování ji nikdy nenavštívil. V pøízemí rozhledny je kaple sv. Køí¾e. Z rozhledny, i z vyhlídkové plošiny od ní je pìkný výhled na 
Bystøici pod Hostýnem.
Památník Rudolfa Plajnera - Cestou zpìt od rozhledny se neopomeneme zastavit u pomníku skautského náèelníka Rudolfa Plajnera, umístìného vpravo u cesty. Na pøední stranì je reliéf Rudolfa Plajnera. Na zadní stranì pak text: "RNDr. Rudolf Plajner, nar. 5. 4. 1901 v Prostìjovì. V letech 1929 - 1959 bydlel a vyuèoval na reálném gymnáziu v Holešovì. V roce 1939 byl jmenován náèelníkem Junáka. Na tuto funkci byl potvrzen 3. snìmem v roce 1968 a v této funkci byl uznáván a¾ do konce jeho ¾ivota. V boji za osvobození republiky od nìmecké okupace za druhé svìtové války dostal od prezidenta republiky Dr. Beneše èeskoslovenský váleèný køí¾. V dobì komunistického re¾imu byl perzekuován vèetnì pøíslušníkù jeho rodiny. Za tuto dobu obdr¾el mnoho státních a skautských vyznamenání. Za svoji obìtavou práci pro skautské hnutí a to vèetnì øádu Støíbrného Vlka. Závìr svého ¾ivota trávil v Lukách pod Medníkem, kde napsal øadu knih a rukopisù z historie a ¾ivota junáckého hnutí v naší zemi. Zemøel 23. 6. 1987. Skauti Holešov."
Pomník politických vìzòù – Jen o nìkolik desítek krokù dál následuje pomník politických vìzòù. "Na pamì» popraveným, zastøeleným, umuèeným a vìznìným v období komunistického teroru z let 1948 - 1989 konfederace politických vìzòù." Pod tím je deska se jmény obìtí Hostýnských hor. Vpravo a vlevo vedle hlavního kamene jsou na dalších kamenech vyjmenovány vìznice: Uherské Hradištì, Jáchymov, Pardubice, Pankrác - Leopoldov, Mírov, Bory, Valtice. ®ulový kámen je z pøední strany vyleštìný.
Socha Je¾íše Krista - To u¾ se vracíme zpìt k bazilice a od ní po širokých kamenných 
schodech se vydáme dolù k vodní kapli. Ve spodní èásti po pravé stranì je umístìna nad schodištìm mohutná socha Je¾íše Krista, levou ruku má polo¾enou na srdci, pravou ¾ehná. Text ve spodní èásti: "Pojïte ke mnì všichni kteøí pracujete a jste obtí¾eni a já vás obèerstvím." U nohou je kolem dokola nápis: "Já jsem cesta pravda a ¾ivot kdo ve mne vìøí neumírá na vìky." Autor plastiky Vincent Vosmík Praha 1919.
Vodní kaple - se nachází v místì, kde se ve støedovìku za obléhání Tatary objevil pramen. Vodní kaple byla v roce 2007 rekonstruována do souèasné velmi pìkné podoby.
Pod vodní kaplí jsou ve dvou podla¾ích zabudovány do zdí vodovodní kohoutky, kde je mo¾né se napít, osvì¾it. Ve spodním patøe jsou v zemi podlouhlá koryta k omývání nohou. V tìchto místech vystupují pìší turisté z Bystøice p. H. po èervenì znaèené turistické cestì - 4 km.
Louèení s Hostýnem
Pokud se nerozhodneme pro pìší návrat úboèími Hostýna do Bystøice pod Hostýnem, vystoupáme po schodech zpìt k autobusovému stanovišti a takto ukonèíme putování po nejznámìjším a nejvýše polo¾eném poutním místì na Moravì - Hostýnì.
Foto R. Sobotka:
1. Bazilika
2. Plastika Madony s dì»átkem vrhajícím blesky na Tatary
3. Interiér baziliky
4. Jurkovièova køí¾ová cesta
5. Rozhledna
6. Pomník Rudolfa Plajnera
7. Pomník odboje
8. Interiér rekonstruované Vodní kaple
Další èlánky autora:
