Jména v kalendáři

Podle občanského kalendáře má dnes svátek Libor. Základem tohoto libě znějícího jména je latinský tvar Liborius, vzniklý ze slova libare znamenající obětovat. Libor byl tedy tím, kdo mohl ve starém Římě provádět v chrámech bohům oběti. Jiná verze říká, že jméno vzniklo ze slovanského slova ljub, tedy milý nebo libý.


Církevní kalendář dnes připomíná Brigitu
Toto jméno je velice staré a zdá se, že má keltský základ. Jazykovědci se domnívají, že jméno vychází od keltského slova brigh - síla. Dnešním patronem je velká mystička Brigita (Birgita) Švédská. Narodila se kolem roku 1303 ve Finstadu u Uppsaly. Již ve svých sedmi letech měla vidění ukřižovaného Krista a tato mystická zkušenost se u ní stále rozvíjela. Ve třinácti letech se vdala za šlechtice Ulfa Gudmarssona a přivedla s ním na svět osm dětí. Později se stala dvorní dámou u krále Magna Erikssona. Po společné pouti do Santiaga de Compostela se její manžel uchýlil do cisterciáckého kláštera a Brigita se oddala mystickému životu.

Své prožitky začala sepisovat a zřídila vlastní řeholní řád, který dostal jméno brigitky a byl doplňkem řádu augustiniánského. V roce 1370 papež Urban VI. řád potvrdil. Ke sklonku svého života se Brigita vypravila na pouť do Svaté země. Zemřela brzy po svém návratu v Římě 23. července 1373. Její dcera Kateřina však matčiny ostatky nechala přenést do Wadsteny a velkou měrou se zasloužila, že Brigita byla v roce 1391 prohlášena papežem Bonifácem IX. za svatou. Dnes se dochoval jen jeden Brigitin klášter. Je v Altomüsteru, východně od Augšpurku. Zde vystavěný kostel je posledním dílem slavného barokního architekta Johanna Michaela Fischera. Je to jedna z nejneobvyklejších církevních staveb vůbec.

Sv. Libor - bdělý a horlivý pastýř

Libor z Le Mans je patronem biskupství Paderborn. Narodil se ve čtvrtém století a snad ve Francii. Vydal se na duchovní dráhu a zřejmě si vedl docela dobře, neboť se stal biskupem. V době svého episkopátu v Le Mans od roku 348 nechal vystavět mnoho kostelů a vypráví se o něm, že měl schopnost uzdravovat. Zemřel 9. června 397 v Le Mans. Jeho ostatky byly přeneseny v roce 936 do Paderbornu, avšak žoldáci v době třicetileté války hrobku vyloupili. 27. října roku 1627 se podařilo vzácné relikvie opět vrátit na původní místo.

O jeho původu a životě se mnoho nezachovalo. Některé prameny uvádí, že se narodil vznešeným rodičům a od dětství byl horlivý ve snaze po křesťanské dokonalosti. Byl velmi nadaný a dobře se učil. Stal se knězem a ostatním dával dobrý příklad. Byl prý zdrženlivý, střídmý, tichý, mírný a vytrvalý v duchovním životě.

Více zpráv se o něm začíná objevovat až ve čtvrtém století, kdy byl v roce 348 zvolen na místo zemřelého sv. biskupa Pavacia v Le Mans ve Francii. Pokračoval ve svém vzdělávání a vzorem mu byli příklady ze života světců o nichž četl. Mnoho se modlil a rozjímal z Bible, často navštěvoval obce své diecéze, všude nadšeně kázal a snažil se o povznesení náboženského života jejich obyvatel. Protože byl skromný a plný lásky, veškerý svůj majetek využíval ve prospěch chudých i na stavbu chrámů. Dával stavět kostely, pomáhal nemocným a zázračně je uzdravoval. Byl trpělivý a to čemu učil a co jiným přikazoval, zároveň sám svědomitě konal. Poukazoval na potřebu čistoty, zbožnosti a kajícnosti slovy i příkladem. Uměl se radovat s radujícími a plakat s plačícími a stával se velmi blízkým svěřeným duším, s nimiž se setkal.

Jako biskup působil prý 49 let. Jeho důvěrným přítelem byl světec a biskup Martin Tourský, který ho v poslední dnech nemoci navštívil a připravil na cestu do věčnosti. V jeho náruči prý také zemřel. V pramenech se udává rok 397 jeho smrti.

Ostatky Libora byly uloženy v manském chrámu a v lidem kteří ho vzývali se začalo dostávat milostí, o které ho prosili. Pověst o něm se rozšířila a císař Ludvík Pobožný zatoužil získat ostatky pro Sasy, kteří byli nakloněni pověrám a surovostem, aby se na přímluvu sv. Libora změnili. Měšťané v Le Mans se nejprve zdráhali císařskému poselstvu ostatky vydat, až na přímluvu biskupa je vydali. A tak byly Liborovy ostatky v roce 836 vyzvednuty a převezeny do Paderbornu. Podle legendy byl v doprovodu páv, proto se dostal mezi jeho atributy. Za třicetileté války byly prý ostatky uloupeny a po pěti letech navráceny do Paderbornského dómu.

Také v Čechách byly ke sv. Liborovi konány pobožnosti. V roce 1676 bylo při Karlově opatství v Praze založeno Bratrstvo sv. Libora, které mělo hodně členů a zvláštní církevní výsady.

Jan Kareta

Vybráno mj. z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.