SBÌRATELÉ MASARYKIAN
Sbìratelstvím památek a pøedmìtù všeho druhu na T. G. Masaryka se u nás zabývá vícero lidí, jejich pøesný poèet není znám. O nìkterých z nich vìdí muzea, jiní se nechtìjí prozrazovat z bezpeènostních dùvodù (v¾dy» napøíklad letos na jedné dra¾bì dosáhl jeden dopis TGM a¾ na èástku 10 000 Kè). Vìtšinou by však jejich sbírky mìly konèit v muzeích – mají trvalou hodnotu. Ale jde tu opìt o jejich osobní rozhodnutí.
„Masarykiana a jiné studie“ sepsal Jaroslav Opat (1924) a v letech 1994 a roku 2006 je vydal Ústav T. G. Masaryka. Redakce èasopisu ÈAS, které vydává Masarykovo demokratické hnutí (Na Pøíkopì 10, 111 00 Praha 1) se rozhodla podpoøit sbìratele masarykian, kdy¾ se jí podaøilo objevit jednoho ze sbìratelù u pøíle¾itosti letošního 70. výroèí úmrtí TGM 14. záøí 1937.
Je jím ThMgr. Václav Merunka (*1949) – o 100 let mladší ne¾ byl TGM. Velké téma ho zcela zaujalo v roce 1966 a zejména po vstupu na Husitskou teologickou fakultu UK v Praze a do Spoleènosti pro lidská práva, kterou vedl Emil Ludvík a který po listopadu 1989 zalo¾il Masarykovo demokratické hnutí. Sbíráním masarykian se Václav Meruòka systematicky vìnuje ji¾ 22 let a ve své bohaté sbírce má mj. 700 titulù knih TGM a o nìm, 1000 kusù pohlednic a portrétních fotografií, 109 autografù na rùzných dokumentech, od èlenù rodiny TGM dalších 150 autografù, desítky bust, plaket a medailí, talíøù a tì¾ítek. Vlastní i nìkolik filmù. Svazek k úmrtí prezidenta Osvoboditele vá¾í 12 kilogramù.
Jeho sbírky se neobejdou ani bez historek ze ¾ivota TGM. Jedna pochází z Vysoèiny, kde náš sbìratel ¾ije, a týká se pobytu TGM v Polné v souvislosti s „hilsneriádou“. Pan profesor tehdy pøijel na nádra¾í 11. listopadu 1899. Kdy¾ mu nepøijela dro¾ka, šel do mìsta pìšky. Nebyl tam vlídnì pøijat, proto mìsto pøedèasnì opustil a zbytek èasu - asi tøi hodiny – strávil v hospodì. Byl velmi pøekvapen, kdy¾ zjistil, ¾e v celém okolí ¾ádný antisemitismus není.
Podobným sbìratelùm dává nyní prostor redakce ÈASu, umo¾ní jim jejich vzájemné setkání a pøípadnou výmìnu zkušeností i souèástí jejich sbírek. Staèí se ozvat.
vedoucí redaktor ÈASu
SBÌRATELÉ MASARYKIAN – II.
ÈTYØICET PLECHOVÝH KRABIC s unikátními filmovými dokumenty o prezidentu TGM a Edvardu Benešovi uschovávali v létech druhé svìtové války bratøi Èvanèarovi, z nich¾ nejstarší Miroslav mnì o tom poslal obsáhlou dokumentaci. Pomocnou ruku jim tehdy podal stavební in¾enýr František Velíšek (1897 – 1985) a všechno bohatství ukryl ve svém vèelínì v Kralupech nad Vltavou. Nacisté tento poklad nenašli ani pøi rozsáhlých raziích po atentátu na Reinharda Heydricha, Podezøelý vzdálený pøíbuzný bratrù – Václav Èvanèara byl však odsouzen k trestu smrti a 30. èervna 1942 zastøelen v Kobylisích, mìsíc pøedtím byli popraveni Ferdinandùv švagr Karel Prokùpek se svou man¾elkou Rù¾enou. Také pøi bombardování Kralup nad Vltavou 22. bøezna 1945, kdy se mìsto zmìnilo v trosky a 170 stavení bylo zle zasa¾eno, zùstaly prudce hoølavé nitrocelulózové materiály zachovány!
Po osvobození naší republiky pøivezli bratøi Èvanèarovi své poklady zpìt do Prahy. Jejich první èást obdr¾ela Kanceláø prezidenta republiky, druhou ès.armáda (Vojenský historický ústav a tøetí Ústav TGM v Praze-Bubenèi. Ètvrtý, nejmenší díl, si ponechali na památku. Po únoru 1948 ovládly ústøední øeditelství Ès. filmové spoleènosti síly, rozhodnuté zbavit vlivu osoby z øad pøedváleèných podnikatelù, tak¾e akèní výbor Národní fronty za pøedsednictví Leo Watzlera v rámci kádrové oèisty propustil s okam¾itou platností Ferdinanda Èvanèaru (pøed válkou vedl známou pùjèovnu filmù se sídlem v Praze – ®i¾kovì) a dalších 210 pracovníkù. Èistka pokraèovala i ve skladu a soukromém archivu bratrù Èvanèarových.Pánové ing. František Pilát, dr. Václav Šefrna a Ing. Jindøich Brichta zabavili kolekci 22 filmù dlouhých a 77 krátkých vèetnì dokumentù „80 rokù TGM“ a „®ivotopis TGM“.
Na bratry Františka a Ferdinanda Èvanèarovy se nezapomnìlo ani v 50. letech komunistické totality. Pøi prohlídce jejich bytu 26. èervna 1956 zabavili a odnesli kapitán Vladimír Drbal a nadporuèík Štìpán Kohl filmový dokument z roku 1936 o pobytu TGM v Lánech a Edvarda Beneše v Topolèiankách – pod názvem „Léto dvou prezidentù“.
Po listopadu 1989 se archivy otevøely. O TGM vznikly støihové filmy, v Národním filmovém archivu našly veøejnosti neznámé a zapomenuté sekvence koneènì svùj cíl díky poøadu Karla Èáslavského „Hledání ztraceného èasu“. Jen na dávno zesnulé bratry Èvanèarovy se zapomnìlo. Nedostali ¾ádnou náhrad¨za filmy zabavené nacisty èi zkonfiskované po válce, ale ani jejich rodiny nedostaly zpìt i filmy zabavené vojenskou kontrarozvìdkou. Ale kde je konec ostatním filmùm? Co o nich ví Kanceláø prezidenta republiky nebo Ústav TGM? Tak se ptá Miroslav Èvanèara, nejstarší ze tøí ¾ijících synù a jedné dcery Františka Èvanèary. Narodil se v roce 1934 a pro¾íval vše u svých rodièù. Pozdìji pracoval v kinematografii nepøetr¾itì v letech 1949 – 92 jako promítaè filmù a technický kontrolor filmových kopií. Zhlédl tak na Barrandovì 89 miliónù metrù filmu všech proveniencí. Jeho mladší bratr Jaroslav se zabývá dìjinami kinematografie, druhou svìtovou válkou (jeho knihy mj. Nìkomu ¾ivot, nìkomu smrt, vyšlo 2003, Akce Atentát - Heydrich ve fotografiích, vyšlo 2004).
***
MASARYKOVSKÉ HISTORICKÉ NOVINY sbírá u nás pan Karásek z Kromìøí¾e, kterému jde hlavnì o souèasné výtisky z co nejvìtšího poètu zemí, zejména exotických. V Plzni je to Miloslav Krist, který spolupracuje s místním muzeem a ze svých sbírek uspoøádal ji¾ v nìkolika mìstech výstavy pozoruhodných novin.
***
NAPSAL MI VLADISLAV DRAHOŠ z Banské Bystrice a nabídl nìkteré zajímavé výtisky, kterých by se nerad zbavil pøi úèelném úklidu, „aby po mém odchodu neskonèilo všechno ve sbìru nebo na skládce odpadu...“ Projevil jsem pochopitelnì zájem o takovou zásilku. Jen¾e ouha! V dalším dopisu píše: „Pamìtní èísla masarykovských novin i s obalem vá¾í témìø jeden kilogram. Po zjištìní, ¾e Slovenská pošta chce za odeslání 213 Sk nebo jako obyèejný balík 190 Sk, jsem se rozhodl sednout na vlak a z první èeské pošty (Mosty u Jablunkova) to odešlu jako èeský balík za 30 Kè. Nejde ani tak o ty peníze jako o zásadu nenechat se okrádat...“
Obìtavého sbìratele, který dobrovolnì nabízí svoji sbírku, jsem ujistil, ¾e veškeré náklady uhradím, nech» pošle zásilku jako dobírku. Skuteènì- zásilka objemná došla. V ní obálka s graficky provedeným a tištìným nápisem: Lidové noviny – in memoriam TGM, uvnitø stránky jednotlivých èísel Lidových novin od úterý ráno 14. záøí 1937 a¾ do støedy 22. záøí 1937 ráno (mezitím napøíklad i vydání polední). Dále výtisky Svobodných novin ze soboty 13. a 14. bøezna 1948, obrázkový týdeník Ozvìny èísla 37 a 38 z roku 1937 a také bro¾urka s názvem Obrázková zpráva o úmrtí a pohøbu prezidenta Osvoboditele, kterou napsali Václav Osvald a Jan Hostáò; vydalo ji Státní nakladatelství v Praze v záøí 1937 za 1,20 Kès.
***
VÝSTØI®KY ÈLÁNKÙ O TGM mne poslala Zdena Povýšilová ze Vsetína, její¾ pøítelkynì nabízí zájemcùm ještì Medaili na pamì» 85. narozenin TGM z roku 1935. Dále mi nabídka vzácnou knihu Stanislava Jandíka TGM v Lánech, která vyšla jako první svazek první øady edice Za svobodu ji¾ zjara roku 1946 s mno¾ství kvalitních fotografií hlubotiskem tištìných dobøe známou tiskárnou V. Neubert a synové v Praze.Poslal jsem po¾adovaných 150 Kè ve známkách a nad knihou zaplesal (210 stran velkého formátu v pevné plátìné vazbì).
***
DÌKUJI VŠEM, kteøí uchovávají památky na prvního prezidenta Osvoboditele TGM, jich¾ jsem sbìratelem, ale nejen to, sna¾ím se psát o jeho humanitním a demokratickém odkazu (viz èasopis ÈAS, vydává Masarykovo demokratické hnutí nebo internetové Pozitivní noviny). Èasopis Sbìratel (odkazuji na jeho sledování všechny seniory) v tom sehrává také svoji u¾iteènou úlohu, ka¾dé èíslo se zájmem pøeètu a jsem v¾dy potìšen, ¾e sbìratelství zdaleka nevyhyne ani v dnešní ¾ivotní etapì, která je pøetechnizovaná a mnohdy a¾ pøíliš racionální.
Ba, dokonce se s nìkterými autory domnívám, ¾e pøichází etapa, v ní¾ lidská spoleènost, pøesycená nadbytkem a technikou, zaèíná hledat nové invence, nadpøirozeno, empatii, vnímání celkových obrazù z odstupu – a toho všeho jsou schopni jen lidé tvùrèí, obratnì tvoøiví s novým pøístupem vysoce lidským, humánním. Zásadnì to jednou zvrátí ¾ivoty nás všech. K lepšímu, vznešenìjšímu, prosperujícímu. Ta doba pøichází...Pozorujete také tuto zmìnu?
