Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Den mrtvých, Dia de los Muertos,
 
aneb co se ještì kde slaví kolem 1. a 2. listopadu. Den mrtvých je  mexický svátek, který se slaví 1. a 2. listopadu, tedy na Všech svatých a Dušièek. Je v mírnìjší formì slaven i jinde v Ji¾ní Americe, na Filipínách a ve Spojených Státech, tam, kde ¾ije hodnì Mexièanù. Na ty, kteøí nìco takového vidí poprvé, pùsobí tento svátek velice strašidelnì a podivnì.
Mexièané také vìøí, ¾e duše zemøelých dìtí pøicházejí zpìt na svìt 1. listopadu a duše dospìlých 2.listopadu. Na tyto svátky se pøipravují po celý rok. A pøipravují také pøedevším všechno, co budou chtít v tìch dnech mrtvým obìtovat. Peèou v  ty dny zvláštní peèivo, „chléb mrtvých“,vyrábìjí a prodávají nespoèetné lebky z cukru, rùznì ozdobené. Jednu máte na obrázku.
Sami sebe také maskují, docela hezky, jak vidíte vpravo. V ten den jsou také všechny hroby drahých zemøelých ozdobeny, nìkteré bohaté rodiny staví doma pro mrtvé celé oltáøe, s dárky , jídlem, pitím a kvìtinami. Potom to všechno snìdí a vypijí sami, v dobré víøe, ¾e mrtví to vlastnì u¾ jaksi snìdli a tím pádem nemá jídlo, které „zbylo“ ¾ádnou vý¾ivnou hodnotu. Je to takový trochu pseudo dietní svátek.
Nìkteøí také píší tak zvané calaveras, krátké veršíky, které kupodivu zlehèují  nápisy na hrobech známých a pøátel. Mnohé noviny publikují tyto calaveras od známých lidí s karikaturami kostlivcù.
Tento den mrtvých má pùvod v tradicích Meso-amerických  indiánù, mezi jiným Aztékù, Majù, a Purépechas. U tìch bylo toti¾ také zvykem konat rùzné rituály, symbolizující smrt a znovuzrození. Tento den byl slaven v devátém mìsíci aztéckého kalendáøe, zaèátkem srpna, a trval celý mìsíc.  Slavnosti byly konány ve jménu a k oslavì  bohynì Mictecacihuatl, „dámy smrti“.
Po pøíchodu Španìlù se tyto slavnosti pomalu pøestìhovaly na dny Všech svatých a Dušièek a dostaly køes»anský nátìr. Proto je docela zbyteèné  hádat se odkud a kam co pøišlo a kdo s tím zaèal. Dá se to docela dobøe zjistit a cesta tìch slavností z pohanské doby do køes»anské také není nijak nelogická. Co se týká komerce okolo tìch všech svatých a mrtvolek a Halloweenù je také zbyteèné se rozèilovat. V dobách, kdy si lidé všechno museli udìlat sami a nikde se nic neprodávalo a nenabízelo to pochopitelnì nemohl být ¾ádný byznys. Ale kdy¾ první pekaø zaèal formovat nìjaké to peèivo do tvarù k té které slavnosti potøebných a tøeba v Mexiku zaèali dìlat cukrové lebky ve velkém, zaèal to být kšeft. Jedni to vyrábìli, druzí kupovali. Výhoda je, ¾e k tomu nikdo není nucen, a taky, ¾e napøíklad tykev na Halloween stojí  velmi málo  a z vydlabaného se dá udìlat polévka. A proè by mexická dítka nemohla ocucávat cukrovou lebku? Musí to vypadat docela povzbudivì. Hlavnì se nerozèilovat. Musíme tam všichni, øíkávala naše babièka.
Vìra Pokorná