Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme sna¾it zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Jsou to vzpomínky na pøíhody, které jsem pro¾ívala a pro¾ívám s malým Vietnámkem Taiem, jeho¾ douèuji èeštinu. Já moje vyprávìní nazývám "taioviny"…
Tai a sexuální výchova
Kdyby si snad nìkdo na základì pøedchozích pøíbìhù myslel, ¾e hodiny s Taiem jsou jen „brnkaèka“ na téma „hychykyrydytyny, být, obyèej, bystrý“, toho vzápìtí vyvedu z omylu. K následující situaci došlo proto, ¾e Tai mne zøejmì pasoval na znalce všech oborù lidského ¾ivota.
V jednom prázdninovém týdnu pøišel Tai na hodinu se zachmuøeným výrazem.Pøièítala jsem to faktu, ¾e prázdninám u¾ doslova odtikávaly poslední hodiny, ale Tai mì vyvedl z omylu: „®e konec prázdnin, to mnì nevadí, já tìším do škola!Já u¾ celý týden šprrrtám.“ Tomu, ¾e se Tai do školy tìší, jsem se nedivila. Urèitì mu u¾ chybìla spoleènost vrstevníkù. No a ¾e u¾ týden „šprrrtá“, za to sice jistì mù¾e jeho vrozená zvídavost, ale nepochybnì v tom má prsty i Taiova maminka, která dbá, aby se synkovi „nezkrátily ¾íly“.Tím víc mì tedy udivoval jeho smuteèní oblièej.
„Do školy se tìšíš, dokonce i šprtáš, tak proè se mraèíš?“podivila jsem se. Tai ještì prohloubil vrásku na èele a hluboce si povzdechl: „Kdy¾ já musí na patnáctiletá prohlídka!“ Tento dùvod smutku mì tak vykolejil, ¾e jsem jen automaticky opravila chybné koncovky, a s nelíèeným údivem povídám: „Prosím tì, co je na lékaøské prohlídce tak strašného, ¾e se tváøíš tak trpitelsky?“ S odpovìdí zaváhal a pak z nìho neochotnì vylezlo: „Nooo…na prohlídka nic…ale kdyby já nemusel k tomu doktor…jak on se jmenuje…“ „Vanìk?“ napovídám. „Jo, ten!“ pøitaká a tváøí se tristnì dál.Vzpomínám, jestli jsem kdy slyšela nìjakou stí¾nost na místního pediatra, ale marnì. „A co ti na doktoru Vaòkovi vadí?“ nepøestávám se divit. Na Taiovì tváøi se zrcadlí boj, který svádí sám se sebou. Vidím, ¾e by se rád svìøil, ale zároveò se mu do odpovìdi nechce. Poèkám tedy ještì chvíli mlèky. Tai se ošívá, ale pak se pøece jen rozhodne promluvit: „Kdy¾ kluci øíkali-on takový divný!“ „Doktor Vanìk a divný?“ podivuji se ještì víc. „A co je na nìm divného?“ „Kluci øíkali-on na nì sahá!“ vyrazí Tai a ustaranì mì sleduje, co se mnou toto intimní sdìlení udìlá. „Ale Tai, v¾dy» je to lékaø, ten vás musí proklepat a prohmatat, jestli je ve vašem tìle všechno takové, jak má být. To je úplnì normální!“ uklidòuji ho, ale to netuším, ¾e Tai má v rukávì ještì hlavní trumf. „Jooo, to normální, ale oni øíkali, on jim sahá taky na to….nooo…“ Tai se celý pøikrèí, je zøejmé, ¾e neví, jak z ošemetné situace ven, ale pak se vm¾iku rozhodne a vypálí: „No, na týýý…kulatý!“Hned mi dojde, jaké „kulaté“ má Tai na mysli.( V tu chvíli mi bleskne hlavou: No vidíš-a máš to tady! Pánbíèek tì potrestal, ¾e ses ve škole vyhýbala sexuální výchovì, kde to jen šlo!) No nic! Musím øíznout do ¾ivého. „Tai, to není nic nenormálního! Lékaø musí zjistit, jestli vy kluci máte v poøádku varlata – to jsou ty „kulaté“, o kterých mluvili kamarádi. Kdy¾ varlata v poøádku nejsou, musí se léèit, jinak byste, a¾ budete dospìlí, byli neplodní a nemohli byste mít dìti,“zavalím Taie informacemi a s obavami èekám, èím mne pøekvapí dál. Jen¾e Tai se k mému údivu rozzáøí jako sluníèko a hlásí: „Jo, tak nìco pšed prázdniny ¾íkala profesorka biologie, ale já nerozumìl!“
V duchu si oddechnu taky: o¾ehavou hodinu sexuální výchovy bychom mìli za sebou a mù¾eme pøejít ke zcela neškodnému diktátu! Co mi ovšem ještì pøinesou hodiny další, „to ví jen Bùh a svatý Václav“ (jak s oblibou øíkával Erbenùv neomylný kapitán Exner).
Pamìtníci, vzpomínejte!