Univerzita Karlova

Jak každý ví, Karlovu univerzitu založil Karel IV., císař římský a král český. Byla založena nejméně třemi akty. Nejprve dal svoje požehnání a souhlas papež Klement VI 26. ledna 1347, potom zakládací listinou Karla IV. ze dne 8. 4. 1348 a nakonec Eisenašským diplomem z 14.1.1349. Od poloviny 19. století se slaví den jako jejího založení 8. duben 1348.

Je známo, že Karel IV., i když byl vychován na pařížském královském dvoře, Čechy miloval a chtěl z hlavního města království, z Prahy, udělat světově známé město. Na svých cestách sbíral relikvie, nechal přebudovat některé části Prahy, nechal postavit kamenný most po něm nazvaný, když starý strhla povodeň. Začal se stavbou katedrály sv. Víta na Pražském hradě. I Hrad byl za jeho vlády přebudován. Ale vraťme se k univerzitě. Karel IV. sám navštěvoval pařížskou Sorbonu, v Padově chodil také na přednášky na tamější univerzitu a i v Bologni. Proto také chtěl, aby i v Čechách byla univerzita, která by lákala studenty z jiných zemí do českého království. Vzorem pro uspořádaní byly tedy univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli.

Univerzita měla na začátku čtyři fakulty – svobodné umění, lékařskou fakultu, právnickou a theologickou fakultu. V roce 1366 založil Karel IV. kolej pro dvanáct mistrů a v roce 1383 získala Karlova univerzita na Starém městě dům, který byl přestavěn v letech 1383 až 1386 a je to dnešní Karolinum.

Karlova univerzita se řadí k starým univerzitám v Evropě. V poměrně krátkém čase získala mezinárodní věhlas. Členové byli nejenom domácí, ale i cizí učitelé a studenti. Král Václav IV. Kutnohorským dekretem z roku 1409 posílil postavení českých členů akademické obce. Češi tím získali přednostní postavení. Tehdy mnoho učitelů a studentů odešlo z pražského učení. V době husitské zde získal silný vliv jako rektor Mistr Jan Hus. Tím, že se univerzita přihlásila k husitství, byla potrestána papežem zákazem činnosti.

Až do počátku 17. století zde byla jenom jedna fakulta a to svobodných umění. V druhé polovině 16. století přichází do Prahy jezuité a zakládají na univerzitě akademii s výukou filosofie a theologie. Akademie byla v roce 1616 povýšena na univerzitu. Na počátku 17. století se provedla řada reforem, byl zaveden pevný řád výuky, zrušen celibát profesorů a správa a hospodářství byly svěřeny kvestorovi.

Univerzita se aktivně podílela při odboji proti katolickému panovníkovi. Po porážce na Bílé hoře v roce 1621, byla karolinská univerzita předána jesuitům a fakulty lékařská a právnická byly postaveny pod přímý dohled státu. Dekretem císaře Ferdinanda III. v roce 1654 bylo spojeno Karolinum a Klementinum do společné university. Ke konci století, v roce 1773, byl zrušen jesuitský řád a o pár let později byly provedeny některé reformy. V roce 1781 bylo umožněno i nekatolíkům studovat na univerzitě, v roce 1783 byla univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářství, zavedla se němčina jako vyučující jazyk.

V roce 1848 univerzita požadovala akademickou svobodu a zrovnoprávnění češtiny a němčiny jako vyučovací jazyky. V roce 1850 se zavedly rigorosní a státní závěrečné zkoušky a tím i tituly, jako JUDr, MUDr, PhDr, ThDr. Výnosem císaře Františka Josefa I. z 28. února 1882 se universita rozdělila na dvě samostatné vysoké školy s českým a německým vyučovacím jazykem.

Na přelomu 19. a 20. století dosáhly obě univerzity vysoké vědecké úrovně. Na německé univerzitě například působil jako profesor Albert Einstein. Na české to byl hlavně profesor Tomáš G. Masaryk, který se stal také prvním českým presidentem. Doposud to byla pražská univerzita, pražské vysoké učení, ale název Karlova univerzita dostala oficiálně až v roce 1920. Od zahájení výuky na univerzitě nebylo učení přerušeno, ani v období husitských válek a ani po pobělohorské bitvě. Ale v době nacistické okupace, po studentských demonstracích 28. října 1939, byla 17. listopadu 1939 univerzita uzavřena, spolu s dalšími vysokými školami v republice. V roce 1945 po osvobození republiky byla opět zahájena činnost univerzity a německá univerzita byla zrušena.

Bouřlivý rok 1948 neprošel mimo univerzitu, studenti a učitelé demonstrovali a výsledek byl, že mnoho nekomunistických učitelů a studentů bylo vyloučeno z univerzity. I v roce 1968 se studenti podíleli na demonstracích, zrovna tak v roce 1989. Dnes má univerzita 17 fakult, z toho tři mimo Prahu.

Hodně známých lidí jsou absolventi Karlovy univerzity, jen namátkou: Karel Čapek, Josef Dobrovský, Jaroslav Heyrovský, Jan Jánský, Egon Erwin Kisch, Jan Evangelista Purkyně, Vladislav Vančura a mnoho dalších…

Olga Kotačka