Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Modrozelené mostarské snìní
 
Kdy¾ se naši pradìdové sna¾ili bìhem první svìtové války vybojovat pro císaøe pána a jeho rodinu Hercegovinu, ¾ili v této nám nejbli¾ší muslimské zemi u¾ desítky let Èeši, Moravané i Slezané. Nìkteøí sem odešli za prací, jiné do této èásti Balkánu pøivedly sòatky, dobrodru¾ství èi zde zùstali, kdy¾ je u¾ nebavilo øešit za starého Procházku sarajevský prùšvih.
,,V Bosnì nosí hid¾áby jen minivé procento ¾en. Pøesto¾e jsme muslimská zemì, náš islám je evropský a dívky si u¾ šátky na hlavy nevá¾í vùbec. Málokdo u nás také umí arabsky, nikdo ani neví, co je to zákon šariia, nato¾ aby se nesmìl pít alkohol èi pou¾ívat make - up,” øekla mi hrdì Alida, slièná muslimská blondýnka s modrýma oèima.
Provázela mì po Mostaru a nikomu nevadilo, ¾e mìla uplé satanské d¾íny, prùsvitnou halenku a rudé rtíky od diorské rtìnky. A nikdo mì té¾ nechtìl ukamenovat, ¾e jsem jí podal ruku, hovoøil s ní a udìlal si pár jejích snímkù.
,,Jsme hrdí na islámskou tradici, ale víru v Boha pova¾ujeme za pøísnì osobní vìc ka¾dého, z ní¾ se nesmí dìlat politika,” dodala jako vzorná studentka Islámské univerzity v Sarajevu. ,,A uznáváme Izrael...”
V letošním roce uplynulo u¾ 128 rokù od chvíle, kdy bylo zalo¾eno Sdru¾ení èeských obèanù Èeská beseda Sarajevo. Dnes èítá kolem sto dvaceti èlenù a další stovku èechoboseòanù tvoøí Spoleènost èesko-bosenského pøátelství Snì¾ka. Asi šest set Èechù a Moravanù je té¾ sdru¾eno ve Organizaci Èechù Republiky Srbské, kteøí poøád nostalgicky vzpomínají na chvíle, kdy Bosna a Hercegovina patøila Jugoslávii a mnohametrový nápis na kopci nad Neretvou všem oznamoval, ¾e nejvìtším hrdinou byl neznièitelný J. B. Tito.
Dnes jsou nejvìtšími ¾ivými hrdiny Mostaru èlenové Klubu skokanù z Mostu míru. Nejde o podobnost s pra¾ským Nuselským mostem a jeho klubem sebevrahù. Do prùzraènì hráškovì azurové vody øeky Neretvy støemhlav skáèí místní odvá¾ní mladíci ne kvùli sebepoškozování, ale aby šokovali davy turistù. Tito srdnatí Boseòané však u¾ dávno neprezentují svoji stateènost zadarmo.
Na poèátku starobylého a v roce 2004 obnoveného mostu je kanceláø Klubu, kde se vybírají eura, kuny nebo konvertabilní nìmecké marky. A¾ se jich nashromá¾dí sumièka kolem nìkolika tisíc, turisté se namaèkají na mostì i kolem nìho a polonahý borec se po hlavì vrhne do dvacetimetrové hloubky. V dobì mého focení ještì nebyl patøièný obnos pohromadì, proto mi borec jen zapózoval na kamenném zábradlí v nejvyšším místì skoro tøicet metrù široké mostní konstrukce.
Není sice nejvìtší, ani nejvyšší, ale jeho historie je znaènì dramatická. Napøed po nìm po staletí rázovali Turci, køes»ané i vìøící v Alláha, ani by z nìho upadl støípek kamínku, pak o nìho bojovali bosenští muslimové a chorvatští køes»ané bok po boku proti Srbùm. Kdy¾ je vyhnali a most spoleènì zachránili, pustili se do sebe. Zaèali to Chorvaté, kteøí chtìli Bosnu a Hercegovinu pøipojit k zemi tehdejšího prezidenta Tuèmana. Bosòané ale chtìli samostatnost a byla z toho další válka, v ní¾ zbyteènì padlo na 200 tisíc lidí.
Teèkou za touto tragédií byla chorvatská pomsta; na rodinné støíbro Bosòanù vystøelili køes»ané 9. listopadu 1993 sérii dìlostøeleckých granátù a slavný most se v 10 hodin 15 minut porouèel do Neretvy. Po více ne¾ ètyøi sta letech, kdy byl v roce 1566 na pøíkaz sultána Sulejmana - Nádherného dostavìn slavným osmánským architektem Mimarem Hajruddinem i s dvìma vì¾emi. Té na západní stranì se øíká Halebija a slou¾ila jako vìzení a vojenská ubytovna, východní stranu zdobí vì¾ Tara bez jediného okýnka, aby asi nikdo nevidìl, kolik se v tomto silu skrývalo støelného prachu.
Most, který dal jméno zdejší metropoli, jeliko¾ ho kdysi hlídali ,,mostaré”, se zmìnil v ruiny. Hned po této katastrofì byly vyta¾eny z Neretvy všechny jeho zbytky, èást z nich šla do muzeí a ostatní byly vyu¾ity pøi stavbì nové mostní klenby, kterou tvoøí 456 ètyøtunových blokù. Most míru byl otevøen v èervenci roku 2004, pøi èem¾ došlo alespoò k symbolickému smíøení chorvatských køes»anù i bosenských muslimù z Mostaru.
Jdeme po hlavní tøídì Mostaru, abychom si nechali na poštì oštemplovat pohlednici unikátním mostarským razítkem. Ulice se ještì nedávno jmenovala po maršálu Josipu Broze Titovi. Dnes u¾ má jiný název, který si ale nikdo z místních pøíliš k srdci nebere. ,,Krvavý pes” Tito zkrátka stále vítìzí mezi bosenskými muslimy stejnì, jako u chorvatských køes»anù.
Obì znesváøené strany témìø shodnì tvrdí, ¾e všechno nedávné zlo zpùsobila ztráta jeho pevné ruky a jiní, mnohem krvavìjší psi. Tøeba bývalý velitel mírových sil OSN v Bosnì, kanadský generál Lewis Mackenzie, obvinìný z brutálního znásilnìní nìkolika desítek muslimských ¾en.
Pak mì zláká reklamní tabule ,,alkoholna pièa” a nápis: Je ti treba! Tak si dám štamprli travarice a moje ¾ena èašu crna vina a v pekaøe mi koupí rohlík. Øeknu chvala, slièná muslimka v minisukni a holým bøíškem a¾ do pùlky slabin nám popøeje dobro došli a vùbec nemám pocit, ¾e jsem v islámské zemi. Po mých tristních zkušenostech z Blízkého východu jsem za toto poznání vdìèný. Ani nevíte jak!
Text a foto: Bøetislav Olšer
 
Popisky k fotografiím:
1) Mostarská scenérie, které vévodí Most míru.
2) Skokan z mostarského mostu má pod sebou 20 metrù a Neretvu.
3) Západ slunce nad Jadranem.