Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak dlouho ¾ijí motýli? (8)


Krása motýlích køídel - tak se jmenovala výstava v Národním muzeu, která probíhala od srpna 2011 a¾ skoro do poloviny letošního února. Kdy¾ jsme ji se synem za mrazivých lednových dní shlédli, uchvátila nás natolik, ¾e jsme se rozhodli ji alespoò èásteènì pøenést na stránky Seniortipu ve formì seriálu èlánkù. Národní muzeum, zejména autor a komisaø výstavy Mgr. Jan Macek, nám vyšlo vstøíc, poskytlo scénáø výstavy a umo¾nilo u¾ít i nìkteré ukázky z panelù. Text ze scénáøe vybral a upravil Ivo Antušek senior, obrázky dodal a doplnil I. Antušek junior. Ka¾dý pátek máte tedy mo¾nost nahlédnout do ¾ivota motýlù, létajících perel pøírody.

 

Jak dlouho ¾ijí motýli?
Odpovìï na èasto kladenou otázku není jednoznaèná, proto¾e se u rùzných druhù liší. Nejdelší ¾ivot mají pøezimující motýli, trávící i polovinu svého ¾ivota ve stavu strnulosti v zimních úkrytech, jako nìkteré baboèky, ¾lu»ásek øešetlákový, nebo drobné vzpøímenky (rod Caloptilia). V podmínkách mírného pásma však délka ¾ivota vìtšiny motýlù nepøesáhne jeden rok. Z našich druhù denních motýlù ¾ije asi nejdéle ¾lu»ásek øešetlákový (Gonepteryx rhamni). Noví motýli se mohou líhnout u¾ v èervnu a mohou ¾ít a¾ do èervna dalšího roku. http://motyli.net/pieridae.php?lepidoptera=gonepteryx_rhamni  


Podstatnìjší vìkové rozdíly ve srovnání s dospìlými jedinci najdeme u housenek, mezi nimi¾ se vyskytují skuteèní rekordmani v dlouhovìkosti. Platí to zejména pro severské druhy s víceletým vývojovým cyklem. Rekordmanem v dlouhovìkosti jsou housenky cirkumpolárního štìtconoše Gynaephora groenlandica, je¾ se vyvíjejí celých sedm let, ne¾ se zakuklí, pøièem¾ ka¾dé léto postoupí jen o jediný instar.


Mezi dlouhovìké patøí i housenky aljašských populací hnìdáska Euphydryas phaeton do¾ívající se a¾ pìti let. Dlouhé období arktické zimy pøekonávají housenky ve stavu strnulosti pod snìhem, vlastní aktivita spojená s pøijímáním potravy trvá jen velmi omezenou dobu bìhem krátkého arktického léta.


Nejkratší délku ¾ivota mají naopak motýli líhnoucí se na jaøe, nebo zaèátkem léta. Délku ¾ivota ovlivòuje potrava a povìtrnostní podmínky. Druhy nepøijímající v dospìlém stavu potravy hynou ji¾ po pìti dnech, v opaèném pøípadì se mohou do¾ívat i šesti týdnù. Dùle¾itým faktorem ovlivòujícím délku ¾ivota je teplota. Stimulem èasnì jarních druhù motýlù líhnoucích se z pøezimujících kukel, tj. u druhù, u nich¾ ji¾ pøezimuje v kukle hotový dospìlec, je urèitá minimální teplota, zatímco u vìtšiny pozdìji vyletujících druhù musí být dosa¾ena urèitá suma teplot.


Bìlásek øeøichový (Anthocharis cardamines) je jarní motýl, samci vyletují ji¾ záhy zjara v dubnu, kdy bývá poèasí nestálé. Za ni¾ší teploty upadají samci do letargického stavu a vyèkávají, a¾ se oteplí. Samice se líhnou s týdenním zpo¾dìním, kdy ji¾ aktivní samci jsou pøipraveni k páøení.
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id15431/?taxonid=51311


Jak motýli pøekonávají nepøíznivé období?
Motýli musí podle místa výskytu pøekonat dvì ¾ivotnì kritická období. Zimu s nízkými teplotami a nedostatkem potravy, a léto s vysokými teplotami a nedostatkem vody. Tato nepøíznivá období mohou motýli pøekonávat v rùzných vývojových stadiích.


Nìkteré druhy motýlù si vyvinuly velmi úèinnou techniku pøed zmrznutím. V jejich tìle mohou být obsa¾eny dvì látky, sorbitol nebo glycerol, je¾ ve smìsi s krvomízou vytváøejí mrazuvzdornou smìs bránící vymrzání. Mastný vzhled jasoòù zpùsobuje vyšší obsah glycerolu v krvomíze. Severští motýli, nebo motýli obývající velehorské polohy, musí být navíc pøizpùsobeni na náhlé zmìny poèasí i bìhem dne, kdy bìhem krátké doby teplou sluneèní pohodu mù¾e vystøídat snìhová pøeháòka. Za nejvìtšího otu¾ilce mezi motýly je pova¾ován jasoò (Parnassius acco), létající ve vysokých polohách Himálají. V okolí nejvyšší hory Mount Everest byl pozorován a¾ ve výšce 5 640 m.


V suchých oblastech v období nedostatku vláhy a potravy pro housenky upadají nìkteré druhy motýlù do stavu strnulosti (aestivace) a probouzejí se a¾ po období deš»ù.
A¾ nìkolik miliónù jedincù vzácného poddruhu pøástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria rhodosensis) na ostrovì Rhodos se v horkém létì soustøeïuje v údolí Petaloudes, kde upadají do stavu strnulosti. http://www.digitalphoto.pl/it/foto/5115/
Toto údolí motýlù patøí k turistickým atrakcím, podobnì jako zimovištì monarchù v Mexiku. V obrovském mno¾ství natìsnaní motýli pokrývají kmeny, vìtve, skaliska i skalní stìny v takové hustotì, ¾e na jednom metru ètvereèním bylo napoèítáno a¾ tisíc jedincù. Výzkumy odhalily, ¾e v tomto údolí se motýli nevyvíjejí, ale jen pøeletòují, proto¾e zde nacházejí optimální vlhkost ovzduší na jinak letními vedry a suchem su¾ovaném ostrovì. Na podzim, kdy prùmìrné teploty poklesnou a zvýši se i relativní vlhkost, se motýli probouzejí a rozletují do okolí.

 

Migrace
Mnoho druhù motýlù podniká krátké i dlouhé migrace, a stejnì jako napø. u ptákù, i u nìkterých druhù motýlù dochází ke zpìtným migracím. Migrace mají adaptivní význam, umo¾òují motýlùm vyhnout se nepøíznivým ¾ivotním podmínkám (nepøíznivému klimatu, nedostatku potravy nebo pøemno¾ení). V Evropì se tak ka¾dé jaro a poèátkem léta vydávají miliony motýlù na tah z ji¾ní Evropy na sever. Nìkteøí vytrvalí jedinci mohou dolétnout a¾ na Island. Bìhem migrací se motýli orientují podle slunce, polarizovaného svìtla a magnetického pole, dále i podle význaèných krajinných prvkù, jako jsou pobøe¾ní linie, hory nebo dopravní komunikace. Nìkteré druhy denních motýlù jsou schopny extrapolovat zmìny polohy slunce na obloze do kurzu letu. Noèní motýli se namísto slunce orientují podle mìsíce nebo jasných hvìzd.


Vanessa cardui - baboèka bodláková


Baboèka bodláková (Vanessa cardui) je pravidelným migrantem táhnoucím ze severní Afriky do støední a severní Evropy, kde zakládá doèasné populace. Její potomci se na podzim vracejí zpìt do ji¾ní Evropy. Jde o velmi výkonného letce, schopného pøekonat znaèné vzdálenosti, a proto není divu, ¾e tento druh má témìø kosmopolitní rozšíøení. Za její pùvodní domovinu se pova¾uje rozsáhlá oblast kolem Støedozemního moøe.


Danaus plexippus - danaus stìhovavý


Monarcha stìhovavý (Danaus plexippus) podniká pravidelné migrace na dlouhé trase mezi ji¾ní Kanadou a støedním Mexikem, kde na tradièních místech hromadnì pøezimuje. Zpìtný tah na sever zaèíná koncem zimy a poèátkem jara, v prùbìhu tahu se motýli páøí, ¾iví a cestou kladou vajíèka. Z housenek se líhnou dospìlci, kteøí pokraèují v tahu dále na sever, a¾ do ji¾ní Kanady. Celkem mohou uletìt a¾ 4 000 km. Na rozdíl od baboèky bodlákové, kde se zpìtného tahu úèastní a¾ její potomci, u monarchù zpìtné migrace mohou podnikat i jedinci té¾e generace. Motýli poslední generace, kteøí se vylíhli v Kanadì, táhnou a¾ do Mexika, a po pøezimování letí zpìt na sever. Tito jedinci však zpravidla nedoletí a¾ do místa svého rodištì, ale hynou na trase poté, co vykladli vajíèka.


Bìlásek zelný (Pieris brassicae) patøí mezi èásteènì migrující druhy. Na rozdíl od monarcha nebo baboèky bodlákové se však spíš jen nepravidelnì pøelétává ve svém areálu.


Pieris brassicae - bìlásek zelný


V tropických oblastech ovlivòuje migrace støídání období sucha a deš»ù. Impozantní pøedstavení hromadné migrace se koná dvakrát do roka v ji¾ní Indii mezi pohoøími západním a východním Ghátem, jeho¾ se souèasnì úèastní ètyøi druhy monarchù (Tirumala septentrionis, T. limniace, Euploea core a E. sylvester), baboèky (Junonia lemonias, Acraea terpsicore) a ¾lu»ásek Catopsilia pomona. Motýli pøi tom urazí vzdálenost 350 – 400 km. Dùvodem k migracím jsou pravdìpodobnì monzunové deštì, sní¾ená nabídka potravy a nedostatek ¾ivných rostlin pro housenky.


Nejvýkonnìjšími migranty mezi motýly jsou lišajové. Aerodynamické tìlo, mohutná køídelní svalovina a úzká køídla umo¾òují lišajùm pøekonat i velké vzdálenosti, pøelétnout moøské ú¾iny i høebeny vysokých hor. K nejznámìjším druhùm vyskytujícím se i u nás patøí lišaj smrtihlav, lišaj oleandrový a dlouhozobka svízelová.


U housenek bourovèíka sosnového (Traumatocampa pityocampa) probíhají pravidelné migrace ze spoleèného bivaku v souladu s denním rytmem (støídáním dne a noci). Housenky se za potravou vydávají po západu slunce, a po východu se zase vracejí zpìt do hnízda. Pohybují se v dlouhých liniových kolonách za vedoucím jedincem, pøièem¾ soudr¾nost kolony zajiš»uje vzájemný kontakt jedincù – ka¾dý se hlavou dotýká pøed ním se pohybujícím jedincem.


Krása motýlích køídel


Pokraèování pøíští pátek...

Ivo Antušek

 

 

Krása motýlích køídel (1)

Motýlí rekordmani (2)

Strategie pøe¾ití (3)

Smyslový svìt motýlù (4)

Jak motýli slyší (5)

Rozmno¾ování a vývoj motýlù (6)

Kanibalové, dravci a paraziti (7)