Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

BÁJEÈNÁ PROVENCE - 4
Den tøetí - dopoledne
ARLES, SAINT- RÉMY- DE - PROVENCE
 
Ráno tøetího dne našeho putování po Provenci navozuje dobrou náladu. Paela je zapomenuta a chutná snídanì a pìkné poèasí dobrou náladu jen podtrhují. Opouštíme Hotel baladins (tento nápis se skví nad vchodem – a stejný nás bude provázet i v dalších místech našeho noclehu) opìt o pùl deváté a jedeme jen zcela krátce. Parkovištì, kde zanecháme autobus, le¾í vedle zbytku starých mìstských hradeb a èásteènì zachovaný mohutný korpus vì¾e se pro nás stane orientaèním bodem.
 
Pozvolna procházíme starobylými mìstskými ulicemi a ulièkami, prohlédneme si i pozùstatky proslulých Konstantinových lázní, zastavujeme se  u  Théátre Antique, lépe - u toho, co z nìho zbylo, a neomylnì smìøujeme k nejvìtší zajímavosti mìsta- k amfiteátru (Les Arénes Romaines).
 
Arles, mìsto, kde dnes ¾ije asi 50 000 obyvatel, se rozkládá na øece Grand Rhóne, nìkolik kilometrù ji¾nìji od místa, kde se oddìluje Petit Rhóne. V novìjší dobì získalo svou proslulost hlavnì díky tomu, ¾e v nìm ¾il  v letech 1888-1889 Vincent van Gogh, ale svou nejslavnìjší éru za¾ilo po roce 49 pø.n.l., kdy Caesar  podporovaný Arlesany obsadil a vyplenil Marseille. Arles se pak rychle stalo hlavním pøístavem kraje a v prùbìhu dalších 150 let si vydobylo ú¾asný amfiteátr pro více jak 20 000 divákù a divadlo pro 12 000 osob, aby se lid mìl kde bavit. Oboje plní svùj úèel dodnes. V malebných troskách divadla se hraje pøevá¾nì v dobì arleského festivalu na pøelomu èervna a èervence.
K monumentu, jím¾ amfiteátr dodnes bezesporu je, jsme došli bìhem pùl hodiny. Pøedstavte si stavbu o rozmìrech 136 na 107 metrù, o dvou vysokých patrech, z nich¾ ka¾dé má 60 obloukù. Pøi prùchodu ni¾ší pasá¾í jsme si povšimli tunelù, jimi¾ byla do arény nahánìna dravá zvíøata pøi gladiátorských zápasech. Dnes se tady konají býèí zápasy a rùzné festivaly a duch románské doby tady prostì ¾ije.
 
Od amfiteátru se vydáváme ke kostelu St. - Trophime. Po cestì nám stále nìco pøipomíná fakt, ¾e jsme ve mìstì, je¾ je spojeno s osudem Vincenta van Gogha. V obchùdcích se suvenýry nacházíme námìty z van Goghových obrazù na tìch nejrùznìjších pøedmìtech, pøed obchùdky vlají trièka s motivem svìtoznámých sluneènic. Na Place du Forum míjíme kavárnu Café de la nuit, je¾ byla restaurována podle  van Goghova obrazu. Jen „¾lutý dùm“, v nìm¾ malíø bydlel a v nìm¾ si také v záchvatu šílenství uøízl ucho, nenajdeme. Byl za druhé svìtové války znièen a u¾ nikdy nebyl obnoven.
 
Pøicházíme na Place  de la République, na jeho¾ horní stranì nás vítá pøekrásnì zdobený, nedávno renovovaný portál katedrály St. - Trophime, který pochází z 12. století. Chrám, zasvìcený prvnímu biskupovi v Arles, je nádhernou ukázkou provensálského románského stylu. Ne¾ vejdeme dovnitø, upoutá naši pozornost o kousek ní¾ na námìstí stojící štíhlý a vysoký obelisk, který s sebou pøivezl  Caesar z Egypta a který mìl být postaven v øímském cirku, v cíli závodu vozù. Vnitøek katedrály tone v pøíšeøí, v nìm¾ o to více vyniká krása vitrá¾í chrámových oken. Najdeme tam nádherná sousoší s námìty z konce Kristova ¾ivota, jednoduchou a vzdušnou výzdobu, umìlecky upravené kvìtiny. Kdy¾ vyjdeme na proslunìné námìstí, všimneme si i rázovitých postavièek, které se na námìstí usadily: u obelisku se na zemi rozlo¾ila skupinka mladíkù, my bychom øekli trampù, doprovázených velkými psy, kteøí viditelnì znepokojují psíka, který si pro jistotu vyskoèil na lavièku, ne ní¾ sedí jeho panièka-„dáma v èerném“. Je obleèena v èerném, zøejmì slavnostním odìvu asi z 2. pùle 19. století, oblièej jí stíní èerný slamìný klobouk a v ruce dr¾í zdobný èerný vìjíø. Kromì vylekaného psíka ji provázejí další dva hafani, které však cizí psi nechávají v klidu. Dáma je zøejmì zvyklá na fotografování, je asi jednou z místních atrakcí.
 
Vcházíme do kláštera St.-Trophime. Zde zhlédneme køí¾ovou chodbu, je¾ byla pro svou krásu zahrnuta do seznamu kulturního dìdictví UNESCO. Vyjdeme i nahoru na ochoz chodby, který nám skýtá nový pohled na komplex katedrály a kláštera. Na pøíjemném místì chvíli pobudeme, ale blí¾í se poledne a je potøeba se vydat  k dalšími cíli. Tím je Saint-Rémy-de-Provence. Cestou k autobusu procházíme tr¾ištìm, které drá¾dí naše smysly spoustou barev a vùní. Na jedné obrovské pánvi zahlédnu i povìdomou ¾lutou rý¾i paely, a tak ji radìji obcházím obloukem.
 
Po cestì se z autobusu sna¾ím fotografovat bìlavé skály, je¾ lemují tento úsek cesty. Kdy¾ dojedeme do St.-Rémy na parkovištì, potkává nás druhá smùla v poøadí. (Tou první byl vèera pád jedné úèastnice zájezdu ze strmých schùdkù autobusu, co¾ jí vyneslo pohmo¾dìný kotník a nutnost vybírat si jen ty cíle, kam se mohla dobelhat.) Vjí¾díme na docela prostorné parkovištì, kde v té dobì stojí jen pár osobních aut. Ve chvíli, kdy náš šofér popojí¾dí, aby autobus co nejménì pøeká¾el ve vjezdu, rozhodl se øidiè audiny, ¾e bude couvat. No, couvl! Pøímo do levého pøedního rohu našeho autobusu. Jeho miláèkovi se nestalo nic, ale náš autobus to odnesl promáèklinou. (Oprava prý pøijde na 60 tisíc Kè prozradil nám prùvodce pozdìji.) I nastalo vyøizování a vysvìtlování, pøi nìm¾ bylo tøeba našeho pana Jaroslava, a tak jsme byli odesláni, abychom se zatím v nedalekém areálu kochali zachovalým triumfálním obloukem, který byl vybudován snad na poèest dvou vnukù císaøe Augusta, a mohutným mauzoleem. Mauzoleum však bylo pøed našimi dychtivými zraky ukryto z velké èásti v lešení, tak¾e jsme se pokochali celkem rychle. Naštìstí náš prùvodce mezitím dorazil a mohli jsme pokraèovat dál. Procházíme starou èástí mìsteèka a tady, v ulièce tak úzké, ¾e fotoaparátem nelze zabrat celou výšku domu, se náš prùvodce zastavuje pøed prostým, úzkým patrovým domem a upozoròuje nás na malou pamìtní desku. Na ní se doèítáme, ¾e v tomto domì se 14.prosince 1503 narodil  Michel de Nostredame zvaný Nostradamus, astrolog. A po této zastávce  ji¾ smìøujeme k autobusu, který nás popoveze k bývalému augustiniánskému klášteru Saint-Paul-de Mausole, od roku 1807 léèebnému ústavu, kde se léèil i Vincent van Gogh.
 
Ale  tato èást programu si zaslou¾í víc prostoru, a proto se sem vydáme a¾ pøíštì.
Míla Nová
 
 
Další èlánky autorky:
Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5
Taioviny - 6
Taioviny - 7
Taioviny - 8
Taioviny - 9
Taioviny - 10
Taioviny - 11
Taioviny - 12
Taioviny - 13
Taioviny - 14
Taioviny - 15
 
 
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná (B,L)
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná po (M,P,S)
Jazykový koutek - slova vyjmenovaná po (V,Z)
Jazykový koutek - mì/mnì
Jazykový koutek - psaní bì/bje, vì/vje, pì
Jazykový koutek - zdvojené souhlásky
Jazykový koutek - pøedlo¾ky s/z
Jazykový koutek - pøedpony s/z/vz
Jazykový koutek - dvojice slov
Jazykový koutek - malý testík
Jazykový koutek - podmiòovací zpùsob