Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Cecílie,
zítra Klement.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zastavení v Izraeli - V.
Jestøáb jestøábù a buldozer Arik Ariel Šaron
 
Byl podveèer - pár hodin pøed mimoøádnými volbami, které mìly být zøejmì tìmi nejménì zajímavými v historii Izraele, zato nejvíc hlídanými. Den narozenin premiéra Izraele Ariela Šarona.
,,Pùl století si naši politici dìlali kariéru z tlachání o míru a k nièemu to nedospìlo. Naopak jsme klidu bez zbraní vzdáleni jako nikdy pøedtím a máme po padesáti letech vítìzných válek znovu strach o existenci svého státu!" mávl rukou rezignovanì pøítel David, kdy¾ jsme sedìli u nìho v kuchyni u arabské kávy.
,,Proto budou dávat svùj hlas Likudu i bývalí volièi levicové Strany práce," tvrdil sveøepì jeho soused Eli. ,,Generál Šaron je prý jedinou pevnou rukou, která nás mù¾e  zachránit, ale kdyby bylo po mém..."
,,A co by bylo, kdyby bylo po tvém?" vyzvídal jsem.
,,Ka¾dé palestinské rodinì bych dal milion dolarù, aby se z Izraele vystìhovaly a u¾ k nám nesmìly ani páchnout!" øekl Eli sebejistì. ,,A po celých hranicích bych postavil vysoký plot s napìtím devìt tisíc voltù!"
,,To by spolklo tak pùl bilionu," nedùvìøivì jsem poèítal. ,,A kilometr takového plotu by stál dva miliony dolarù."
,,A kolik dolarù jsme u¾ vydali na zbrojení? A to nemluvím o ztrátách na lidských ¾ivotech," nedal se Eli zviklat. ,,A ještì ¾ivíme Araby, kteøí nechtìjí pracovat a mno¾í se jako myši..."
 
Stovky akreditovaných novináøù mìly zbyteènì pøemrštìný zájem být u toho, kdy¾ vlo¾í svùj volební lístek do urny šéf nejsilnìjší politické strany a podle prùzkumù jasný vítìz voleb. Tisíckrát ohrané ¾urnalistické klišé, pøesto vydavateli poøád pøísnì vy¾adované.
Tím šéfem byl premiér Ariel Šaron a vítìzem jeho strana Likud, tìch š»astných vyvolených mezi šesti sty ¾urnalisty, fotoreportéry a televizními kameramany z celého svìta, kteøí si mohli ,jestøába jestøábù´ pøi tomto úkonu zvìènit, však bylo vybráno pouze dvacet.
,,Kdy a kde bude pan Šaron volit?" zeptal jsem se ve volebním støedisku Likudu na telefonním èísle O3-6210605, na nìm¾ bylo mo¾né se v šesti jazycích dozvìdìt klíèové informace o volebním scénáøi premiéra ¾idovského státu.
,,Jeho obvod je tentokrát v Jeruzalémì, volební místnost se nachází v jedné z tøíd gymnázia Marcuse Ziva. Volit bude pøesnì v osm ráno. Vybraní novináøi tam musejí být u¾ v šest hodin, aby staèili absolvovat bezpeènostní prohlídku," uslyšel jsem lakonické sdìlení.
,,Máš štìstí, ¾e ti to zvedli!" smál se David. ,,Kdysi prý mìli za Jicchaka Šamira na vládì záznamník, z nìho¾ se ozývalo: Nevíme sice, co po nás chcete, ale naše odpovìï v ka¾dém pøípadì zní: Ne!"
,,Mám hlavnì štìstí, ¾e váš premiér nevolí na své farmì v Negevské poušti!" zamnul jsem si ruce. ,,To bych musel vyrazit u¾ pøed týdnem a vzít si protiatomový skafandr..."
 Musel jsme z domu vyjet pøed šestou, abych si definitivnì zajistil pøes teelfonáty svým pøátelùm mo¾nost vyfotografovat premiéra. Po pùlhodinì pøešlapování jsem šel k osobní prohlídce a pak jsem musel rozlo¾it své fotoaparáty do posledního šroubku. Pochopil jsem, ¾e izraelský premiér je skuteènì po dvojici Bush - Castro tøetí nejhlídanìjší osobou svìta.
Pak mì šéfka bezpeènostní slu¾by Šabak odvedla do volební místnosti, kde mi ukázala na ètyøicet centimetrù ètvereèních parket mého doèasného ¾ivotního prostoru v uèebnì pro výtvarnou výchovu a urèila tak mé nemìnné místo za hlídanou novináøskou zástìnou, kde ji¾ mìly presti¾ní decimetry obsazeny hvìzdy CNN, BBC a Reuters.
Ariel Šaron, vlastním jménem Ariel Scheinermann, zvaný Arik, pøišel jako ka¾dá správná celebrita a¾ deset minut po osmé a vzápìtí bylo v nevelké tøídì s vystìhovanými lavicemi pøetìsno, jeliko¾ èlenové jeho ochranky svým poètem málem pøedèili i mno¾ství pøítomných ¾urnalistù. Následovalo podání ruky se èleny volební komise, obligátní odchod za plentu, kde se zøejmì slo¾itì rozmýšlel, má-li dát hlas sám sobì, nebo nìkomu jinému.
Kdy¾ vykroèil z tajemna paravánu, napøed jen ostra¾itì vykoukl, jako by zaváhal. Pošetile mì napadlo, ¾e se ten malý velký mu¾ snad nìèeho lekl, nebo se ostýchal... Spíš byl ale vìènými nervy s Palestinci a jim fandícím svìtem otrávený a pøedevším unavený a nemocný. Mo¾ná si øíkal, ¾e u¾ má odzvonìno a ¾e by patrnì bylo ze všeho nejlepší, kdyby Likud prohrál a on se mohl zavøít na své farmì a celou politiku koneènì poslat, kam si zaslou¾í. Nebo by se vrátil do mošavu Kfar Malal, kde se 27. února 1928 narodil.
Svou jednoaktovku zakonèil u¾ zase sebejistým pøíchodem k urnì a vlo¾ením volebního lístku s patøièným pózováním na všechny strany. Do zvuku cvakání spouští a zábleskù fleší øekl pár vìt pouze pro izraelskou televizi. V hebrejštinì vzkázal všem plnoletým Izraelcùm, aby se v hojném poètu dostavili k urnám, jeliko¾ fakt, ¾e spousta oprávnìných volièù byla zatím k volbám lhostejná, ho zjevnì drá¾dil.
,,Mù¾ete nám to øíct ještì anglicky?" ¾adonil nìkdo z BBC. Marnì.
Zvìdavì jsem si státníka s nejvyšší nadváhou mezi všemi premiéry svìta prohlí¾el. Napadlo mì, nad èím asi právì pøemítá, jestli vùbec novináøe vnímá, a kdy¾ ano, co si o nich myslí a jestli se bojí, kdy¾ mu chce ustøelit hlavu ka¾dý druhý muslim od Djakarty a¾ po Dallas, nebo zdali se dá na strachu o vlastní ¾ivot zvyknout.
Mo¾ná, ¾e ho funkce pøedsedy vlády a neomezená moc u¾ vùbec nebavily a ¾e by to vše klidnì vymìnil za rybaøení v Eilatu; jen sám se svojí druhou man¾elkou a bez vìèných studentù asijských bojových umìní za zadkem. Nebo by se odstìhoval na øecký ostrùvek. Bylo veøejným tajemstvím, ¾e ho chce koupit a postavit na nìm casíno.
Nakonec odvolil a nemocnì se s pøivøeným levým okem, s metr šedesáti výšky a se sto padesáti kilogramy ¾ivé váhy a s ještì vìtší hmotností své nedozírné, leè vrtkavé moci, odbatolil.
Kolik vody v Jordánu by asi vytlaèil ten premiérský metrák a pùl èlovìka, jen¾ se v nièem jiném zásadním od ostatních nelišil. Pøesto byl ten metrák a pùl mnohem t쾚í, ne¾ stejná hmotnost bì¾ného smrtelníka, jeho¾ navíc netí¾ila zodpovìdnost za válku a mír, za ¾ivoty a smrt, a jeho¾ slova nemìla ani setinu hmotnosti slov izraelského premiéra. Inu, váha osobnosti je nad váhu všech tukových vrstev...
Mìl sice stejný metabolismus, stejné vymìšování a jako ka¾dému savci mu chybìly ¾ábry, pøesto byl jiný. Metrák a pùl hmotnosti, k ní¾ se poutala pozornost celého svìta, kvùli ní¾ se vedl protiteroristický boj, zpùsobila na Chrámové hoøe takový chaos, ¾e všemo¾né bezpeènostní rady a parlamenty planety znovu posilovaly obrany vlastních státù i svých zájmových teritorií ve zcela cizích zemích.
S fascinací jsem pozoroval toho obyèejnì neobyèejného èlovìka z masa a kostí, s cukrovkou, nemocným srdcem i pochroumanými nervy a klouby, a sna¾il jsem sám sobì vysvìtlit, kde se v tom dýchavièném organismu v temnìmodrém obleku vzala moc ovládnout pevný bod nedotknutelného Jeruzaléma a pískat tak, aby se podle nìho toèila celá zemìkoule.
Mo¾ná kdyby nìkdo prozkoumal jeho geny, nebo šedou mozkovou kùru, lidstvo by se koneènì dozvìdìlo, jak se rodí diktátor jen s velmi tì¾ce omezitelnou mocí. Tøeba svùj mozek daruje vìdì. Nedokázal jsem si srovnat v hlavì, proè nìco nedìlal se svojí nadváhou. Copak se necítil trapnì s tím bøichem, kdy¾ se postavil pøed kamery po boku udr¾ovaných štíhlých vysokých švihákù, jakými byli Blair, Juan Carlos nebo Bush?
Nemìl doma zrcadlo a nedíval se na televizi? Mìl pøece šekelù jak ¾elez a nejlepší doktory, mohl by v pohodì dr¾et ty nejúèinìjší diety svìta. Nebo si nechat udìlat liposupci. Urèitì mu ta kila dìlala ohromné potí¾e. Se zdravím, s pohybem. Toho funìní a pocení... A co vysoký krevní tlak a insulin? A jak dlouho u¾ asi neobcuje..?
Nedaøilo se mi srovnat si v hlavì, proè do toho ti politiètí pošetilci vùbec lezou. Víc nervù ne¾ penìz. A i kdyby si pro své výdìlky pronajali polovinu švýcarských bank, asi by si tìch kont v tom stresu moc neu¾ili. Ka¾dé sousto jim muselo váznout v krku, jestli není otrávené, sotva si dali k uchu mobil, museli se strachovat, ¾e jim exploduje, nastartují motor auta a rozbolí je ¾aludeèní vøedy...
Chápal jsem, ¾e si musím vá¾it ka¾dého izraelského premiéra, Šarona nevyjímaje. U¾ pro jejich odvahu. Zatímco v Evropì byl takový post dobrým byznysem, v ¾idovském státì se z nìho stalo strkání hlavy do oprátky. Jakápak kariéra, kdy¾ takovému politikovi hrozila ka¾dý den násilná smrt, musel o sobì èíst, jak utiskuje ubohé Palestince, kteøí snili jen o jeho smrti, o smrti všech ®idù, èelit mezinárodním soudním tribunálùm a zapomenout na slovo soukromí.
Vyèítali mu, ¾e poèátkem osmdesátých let nezabránil jako generál izraelské armády v Libanonu vyvra¾dìní Palestincù v uteèeneckých táborech Šabra a Šatíla. Útok sice provedly køes»anské libanonské milice, ale Izraelci mu bezèinnì pøihlí¾eli. Poèítali s tím, ¾e se tak oslabí síla Arafata.
Neosobní hlasovací akt skonèil a my èihající novináøi jsme museli zùstat v uèebnì pod kuratelou vnitøní bezpeènostní slu¾by ještì deset minut, aby Ariela Šarona nedovolenì nevyblýskli a nezabrali kamerou. A probùh, co kdyby brnkli mobilem arabským ostøelovaèùm, kterým smìrem se premiérova neprùstøelná kolona od gymnázia vydala.
Z hlediska fotoreportérù tak byl nejatraktivnìjší a nejlépe placený úkon mimoøádných izraelských voleb 2003 jen šerou minulostí. A izraelští volièi u¾ stejnì dopøedu vìdìli, ¾e jim ¾ádné výsledky voleb mír s Araby ani bezpeèný ¾ivot bìhem nejbli¾ších dvaceti let stejnì nezaruèí.
Jen zbytek svìta dál naivnì vìøil, ¾e se pøece jen stane v Kristovì svaté zemi nìjaký lurdský zázrak, bude postaven tøetí chrám a nìco se zmìní k lepšímu, nebo alespoò v menší zlo. I to je však nyní ohro¾eno...
Ariel Šaron, spoluzakladatel pravicové strany Likud a donedávna její šéf se rozhodl k šokujícímu kroku. Kdy¾ se jeho spolustraníci postavili proti vyklízení ¾idovských osad v Gaze a na Západním bøehu Jordánu, vystoupil z Likudu a zalo¾il stranu Kadima - Vpøed.
Její preference se okam¾itì dostaly do èela souboje tøiceti politických stran Izraele pøed nadcházejícími mimoøádným volbami. Jeho mozková mrtvice ale vše zkomplikovala. Mo¾ná je dobøe, ¾e o tom neví, ¾e jeho snaha stáhnout vojáky a osadniky z Libanonu, Západního bøehu Jordánu a Gazy stejnì nevedla k tolik oèekávanému míru...
Bøetislav Olšer
 
Související èlánky:
Zastavení v Izraeli I.
Zastavení v Izraeli II.
Zastavení v Izraeli III.
Zastavení v Izraeli IV.