Lobkowický palác najdete na Pra¾ském hradì
Tento palác sousedí s bývalým Ústavem pro šlechtièny, døíve to býval Ro¾mberský palác. Palác patøí do objektu Pra¾ského hradu a jako takový je národní kulturní památkou od roku 1962.
Kdysi tu stávalo nìkolik gotických domù, bylo to ve 13. století, a také hospodáøské budovy. První zmínky jsou o nich ze sedmdesátých let 14. století. V první polovinì 16. století mìly domy šlechtické majitele. Dva z tìchto domù vlastnili Krajíøové z Krajku. Právì jeden z nich, pan Wolf Krajíø z Krajku, zahájil pøestavbu kolem poloviny 16. století sjednocením obou domù v palác ve stylu vrcholné renesance. Po nìm pokraèovali i další majitelé, byli to páni z rodu Pernštejnù. V roce 1554 pokraèoval pan Jaroslav a Vratislav z Pernštejna, to bylo období do roku 1577. Ze stavby se stal renesanèní palác, který mìl ètyøi køídla kolem nádvoøí a byl bohatì zdoben èlánky s pálené hlíny. V této dobì se paláci øíkalo Pernštejnský. Na poèátku 17. století byl palác znovu pøestavován. 
V roce 1627 pøešel palác do majetku paní Polyxeny z Lobkovicz. Tato byla provdána nejprve za Viléma z Ro¾mberka a podruhé za nejvyššího kancléøe Království èeského za pana Zdeòka Vojtìcha Popela z Lobkovicz. Tato paní tady ukryla po pra¾ské defenestraci v roce 1618 císaøovy katolické místodr¾ící, byl to pan Slavata a pan Martinic, kteøí byli tehdy vyhozeni z okna. Touto defenestrací pak zapoèala tøicetiletá válka.
V roce 1625 byl po po¾áru palác znovu pøestavìn, ji¾ ve slohu ranì barokním. Pøestavba byla provedena v létech 1651 a¾ 1668 podle projektu Carla Luraga za majitele Václava Eusebia z Lobkovicz. Palác dostal vlastnì nynìjší podobu. Je to dvoupatrový palác, s šesti køídly, s jednoduchým prùèelím a rozkládá se kolem dvou nádvoøí se zbytky sgrafit a jsou zde také pozùstatky renesanèních stavebních detailù z pálené hlíny. Fasáda do Jiøské ulice má dva ranì barokní portály. V jihovýchodním køídle smìrem k mìstu je velký sál o výšce dvou pater, je zdobený nástìnnými iluzivními malbami a sochami ze 17. století. Na dvorních fasádách se zachovaly ètyøi slepé arkády a sgrafita z pùvodního paláce Pernštejnù. V prvním patøe se zachovaly v pùvodní podobì kaple svatého Václava a dva sály, ty jsou ze tøetí ètvrtiny 17. století, s krby. Sály zdobí nástropní malby od Domenica Galliho s namalovanými plátìnými výplnìmi od Fabiana Václava Harovníka z let 1665 a¾ 1669. Jsou zde drobné mythologické výjevy jako Apollon a Dafné, Únos Evropy, ale i vìtší jako Triumf Caesarùv, Hostina bohù a další. V kapli jsou to kruhové výjevy z legendy o svatém Václavovi. Na oltáøi se nachází obraz svatého Václava od Petra Brandla z roku 1723.
Pøi adaptaci paláce, která probíhala v letech 1861 a¾ 1862, byl velký sál v jihovýchodním køídle znièen vlo¾eným stropem a pøíèkami. Po vzniku Èeskoslovenské republiky v roce 1918 pøenechal majitel kní¾e Maxmilián Lobkovicz v paláci nìkolik pokojù k dispozici pro kanceláø ministerského pøedsedy. Na poèátku druhé svìtové války byl palác Lobkoviczùm zkonfiskován nacisty, a nejenom palác, ale i všechny další nemovitosti. Po skonèení války byl v roce 1945 palác s majetkem vrácen rodu Lobkoviczù, ale v roce 1948 byl opìt zkonfiskován a znárodnìn. V letech 1973 a¾ 1986 byl palác rekonstruován pro potøeby Národního muzea. Expozice muzea byly zrušeny v lednu 2006. Tehdy byl palác vrácen opìt rodu Lobkoviczù. Dnes je zde expozice nazvaná Poklady Lobkowiczkých sbírek, ta byl otevøena v roce 2007. Jsou zde k vidìní obrazy starých mistrù, tøeba od Pietera Brueghela staršího, nebo od Lucase Cranacha a dalších, je tu soubor španìlských renesanèních portrétù, ale i umìlecké sbírky keramiky, porcelánu, zbranì, hudební nástroje a další. V paláci se poøádají také odpolední koncerty klasické hudby v nádherném Koncertním sále, je zde prodejní galerie, zrovna tak jako kavárna. Nìkteré prostory se pronajímají na konference, èi semináøe a další spoleèenské akce. Nejlépe udìláte, kdy¾ se tam podíváte sami.
Olga Kotaèka