Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Poznámka redakce: Urèitì jste všichni zaregistrovali televizní upoutávku na opakování kdysi úspìšného poøadu "Zpívá celá rodina". Zapátrala jsem v našem archívu a vybrala pro vás jako vzpomínku èlánek našeho kamaráda Imricha, který má s tímto poøadem zkušenosti. Pojdme si znovu spoleènì s Imrichem zavzpomínat.

Ludmila

 

Zpívá celá rodina - píská celá rotunda

aneb - Podplácení? Nic nového!

 

Nedávno se mi dostaly do rukou docela vzácné dokumenty. Tak trochu ji¾ opotøebovaná a zaprášená magnetická páska, zvukový záznam jednoho dnes ji¾ historického televizního poøadu a k ní nìkolik èernobílých fotografií, zèásti nafotografovaných z televizní obrazovky. Pøipomenuly mi událost dávnou, která se odehrála témìø pøed 30 lety, pro nás milou, i kdy¾ s výsledkem tak trochu neoèekávaným.

 

K našemu mládí nerozluènì patøila posezení u písnièky s paní Helenkou Weingartovou. Spøátelili jsme se s ní díky operetì Tulák, v ní¾ ona a moje ¾ena Vlasta vytvoøily dvì hlavní ¾enské role. O okolnostech a dùsledcích této umìlecké èinnosti by se dalo mnohé vyprávìt, dùle¾itìjší bylo, ¾e naše rodina se s ní a její dcerou dosti èasto setkávala a pøi tìchto setkáních se zpívalo a zpívalo. Ji i naše rodinné pøíslušníky jsem doprovázel na harmonice. Mìla takøka školený hlas a bravurnì zvládala i nároènìjší operetní melodie.

 

Kdy¾ brnìnská televize do svého programu zaøadila soutì¾ „Zpívá celá rodina“, po malé strategické poradì jsem její rodinný tým pøihlásil k úèasti. Dalšími èleny jejího týmu se stala vnuèka, tehdy asi desetiletá Helenka (toto jméno bylo pro ¾enské èleny její rodiny takøka povinné), a ze» Josef (pøiznejme, mysleli jsme, ¾e jen tak pro úplnost dru¾stva, mnoho jsme si od nìho neslibovali). Vybraly se písnièky, malá Helenka se rozhodla pro pìknou lidovou, Josef pro zpìvný francouzský skoro-šanson o hospùdce na návsi a paní Hela pro Mozartovu ukolébavku. Ukázku jejich umìní jsem za svého doprovodu natoèil na magnetofon a poslal jako pøílohu pøihlášky do soutì¾e. Z brnìnské televize brzy pøišla odpovìï: rodinný tým Weingartová – Tesaøovi byl do soutì¾e vybrán.

 

Jednoho krásného dne poèetná skupina pøíznivcù paní Heleny doprovodila naše zástupce do jednoho z tehdejších studií brnìnské televize, rotundy pavilonu A brnìnského výstavištì, kde se mìlo odehrát tehdy ji¾ pravidelné klání tøí rodinných týmù. Bròáci – kabròáci svoji soutì¾ pojali skuteènì velkoryse. Na poøadu spolupracovaly dva orchestry, big band Erika Knirsche a BROLN, orchestr lidových nástrojù Ès. rozhlasu, které soutì¾ící podle povahy jejich písnì doprovázely.

 

       Soutì¾ící rodinka

 

        Zpívá paní Helena

 

 

Náš tým se dostal na øadu jako tøetí, dru¾stvo C, tak¾e po odzpívání dvou pøedchozích rodin u¾ bylo jasné, jaký bodový zisk mohou naši soutì¾ící dosáhnout. Proti všemu oèekávání u poroty fantasticky zabodoval Josef, jeho píseò v poutavém aran¾má navodila pøekrásnou atmosféru paøí¾ských hospùdek. Malá Helenka svoji jímavou lidovou písní porotu zaujala ještì více a po druhém kole se zdálo, ¾e naše dru¾stvo s náskokem vede. To hlavní ¾elízko jsme ještì mìli v ohni, tak¾e jsme byli pøesvìdèeni, ¾e by Rosice mìly jednoznaènì zvítìzit.

 

Paní Helena, to byl zá¾itek. Aran¾ér pan Slimáèek se pøekonal: první sloku jímavé ukolébavky, krásnì znìjící soprán paní Heleny doprovodil BROLN, doprovod druhé sloky svìøil orchestru Erika Knirsche. Aran¾ér písnì pochopil, ¾e tu má co do èinìní s nevšedním talentem a finále svìøil souèinnosti obou orchestrù. Dlouho znìjící potlesk jakoby nechtìl rozesmátou zpìvaèku, vìdomu si svého dobrého výkonu pustit z jevištì.

 

Koneènì se dostala naposledy ke slovu porota. Vytáhla své známky. Ale obecenstvo jakoby polila ledová sprcha: paní Helena dostala z celé rodiny nejni¾ší známky! Bylo ihned jasné proè; bylo zjevnì pøedem urèeno, kdo musí vyhrát! Rozhostilo se nejprve zlovìstné ticho, které vystøídal sílící vzrušený šum, doprovázený nechápavými pohledy divákù. Naštìstí v rotundì neoèekávanì zaznìl hlas re¾iséra z reproduktorù: vá¾ení, je mi líto, záznam se nepovedl, píseò musíme opakovat. ®el, známky se u¾ nemohou zmìnit! – dodal.

 

(Dodnes pana re¾iséra podezírám z úmyslu trochu porotu s ohledem na její nesmyslné rozhodnutí vykoupat – díky pane re¾isére!).

 

 

Obecenstvo (autor v první øadì vlevo)

 

Staèil jsem za paní Helenou zabìhnout, vzpru¾it ji, vyzvat, aby znovu ukázala co v ní je! Repetice soutì¾ní písnì byla fantastická a po skonèení jejího vystoupení zaznìl frenetický dlouhotrvající potlesk. V souladu se scénáøem vzápìtí porota vytáhla své šokující známky. Na tuto chvíli jsem se pøipravil: vlo¾il jsem dva prsty do úst a zapískal. Moc to neumím, ale i ten slabouèký podnìt staèil. Obecenstvo okam¾itì zareagovalo, celá rotunda se pøipojila a slavnou porotu jednohlasnì vypískala. Témìø se to rýmovalo: zpívá celá rodina – píská celá rotunda, obecenstvo dalo nepokrytì a dùraznì najevo co si myslí o jejím rozhodnutí.

 

Neš»astný re¾isér musel rozvášnìný dav hezkou chvíli uklidòovat. Já vás všechny chápu, ale uznejte, toto pøece nemohou dát do vysílání, znìla jeho slova. Opakujeme!!!

 

Paní Helena u¾ byla na okraji svých sil. Zabìhl jsem opìt za ní a pokusil se jí vzpru¾it. Pøekonala se a potøetí ukázala všem, obecenstvu i pánùm porotcùm, ¾e to doopravdy umí. Dlouhotrvající potlesk a pak, po ji¾ známé produkci poroty ledové ticho. Vysílání skonèilo.

 

Porotu jsem ještì zastihl. Jejím èlenùm i pøedsedovi, tuším hudebnímu redaktorovi Ès. rozhlasu jsem jadrnì èesky øekl co si o jejich objektivitì myslím. Ze zákulisí jsme se pak dovìdìli, ¾e vítìzné dru¾stvo mìlo pøed tím našim pøece jen znaèný náskok: pùlku prasete a beèku vína pro ty, co soutì¾ rozhodovali.

 

Mo¾ná to zpùsobil „velký úspìch poroty“, ale náš poøad byl v tom seriálu poslední. Namísto „prime time“ ho televize zaøadila na tehdy ještì špatnì dostupnou dvojku ve zcela nezajímavém vysílacím èase. Nìkolik známých mne pøesto uvidìlo v zábìrech z vysílání; ozvali se telefonicky nebo i osobnì, aby se zeptali na zcela nepochopitelné poèínání poroty.

 

Náš tým byl sice podle rozhodnutí poroty druhý, ale pro zaplnìnou rotundu i tisíce televizních divákù se stal jasným morálním vítìzem. Paní Helena u¾ ne¾ije, z její vnuèky se stala pùvabná mladá dáma, soutì¾ící tatínek se tìší dobrému zdraví. Jejich soutì¾ní vystoupení jsem pøepsal na CD, abychom si je mohli obèas pøipomenout.

 

Imrich Lencz

Další èlánky autora