Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, myšlenky apod. Zaèali jsme obyèejným pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
 
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete fotku (fotky) i text  na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený. Tentokrát je to nìco málo postøehù z míst, kam se neradi dostáváme. 
 
Pøekroèit ètyøi stìny
 
Aktivní lidé si bez ohledu na vìk vìtšinou èas na dívání z okna nenajdou. Samozøejmì, ¾e se z nìj obèas kouknou, tøeba, aby zkontrolovali poèasí, ale ¾e by u nìj trávili spoustu èasu, to urèitì ne. Nìkdy se ovšem stane, ¾e  nemoc èlovìka uzavøe v pokoji. Pak je pohled z okna velkou pøíle¾itostí pøekroèit ty ètyøi stìny a zvládnout nedobrovolnou samovazbu, zvláštì, kdy¾ jsou to stìny nemocnièního pokoje, kde není ani rádio ani televize.
 
A ejhle, najednou se okno stane výkladní skøíní a ú¾asným pojítkem se svìtem.
Uvìdomila jsem si to nedávno, kdy mne choroba pøinutila zastavit se ve shonu  ka¾dodenního ¾ivota. Kdy¾ jsem zaèínala marodit právì pøicházelo jaro a probouzela se pøíroda. Je zvláštní, ¾e jsem si toho moc nevšimla a zaèala to vnímat a¾ kdy¾ jsem pøi pohledu z okna nemocnice uvidìla kvetoucí magnólii nebo velký rozlo¾itý strom, který ani v zimì neztratil své plody a já zkoumala, jaký ¾e to vlastnì je strom, a co  jsou to na nìm za zvláštní plody. Vypadalo to jako nìco mezi oøechem a kaštanem, ale dosud jsem na to nepøišla. Tøeba mi nìkdo z vás poradí na co jsem se to dívala.
 
Také pro mne byla velmi dùle¾itá kostelní vì¾ s hodinami, kde jsem pozorovala jak strašnì dlouhá je jedna minuta…
 
Nikdy jsem tak intenzívnì nevnímala zpìv ptákù jako tady, proto¾e první trylky pro mne znamenaly, ¾e se probouzí další nový den a nekoneèná noc je pryè.
 
Pøi dívání z okna jsem hodnì pøemýšlela i nad zdravím…
 
Zatímco pro nìkoho znamená být zdravý u¾ jen to, ¾e je vùbec schopen vstát a jít do práce, rád, ¾e ho nic nebolí, jiní na sobì stále pracují tak, ¾e jsou plni vitality a procházejí ¾ivotem velmi intenzivnì. Ale i tak si myslím, ¾e zdraví je stav nedefinovatelný. Na jeho úroveò má vliv mnoho faktorù, které je nutné dr¾et v rovnováze. V ideálních podmínkách se o tuto rovnováhu stará tìlo samo, ale není to pro nìj v uspìchané dobì snadné. Podstatným faktorem však urèitì jsou pozitivní emoce! Optimismus, smysl pro humor, smysluplnost ¾ivota, sebedùvìra, okruh dobrých pøátel - to vše s tím urèitì souvisí a zdraví jednoznaènì podpoøí! Propojenost duše a tìla je vìcí jasnou. Však nám to pøipomíná také pøísloví – ve zdravém tìle zdravý duch.
 
Tak na to vše jsem velmi usilovnì myslela, kdy¾ osud dopustil a já se setkala se zlou nemocí, díky ní¾ jsem musela do nemocnice, podstoupit tì¾kou a komplikovanou operaci, abych se pouèena z tohoto zá¾itku opìt vrátila do svìta, na který u¾ pøece jen budu mít trochu jiný pohled. Nechci vzpomínat na to, co jsem pro¾ila, nebylo to snadné, ale je hodnì lidí, kteøí mi tyto tì¾ké chvíle pomohli pøekonat. Hlavnì to byly moje dìti, které mne i v noci na „ARU“ dr¾ely za ruku a pomáhaly pøekonávat nesnesitelné deprese. 
 
Také na mnohé z vás jsem hodnì myslela, proto¾e jsem si stále pøipomínala, ¾e se musím rychle vrátit, proto¾e Seniortip pøece beze mne nemù¾e být! Asi je to bláhová myšlenka, proto¾e nikdo na svìtì není nenahraditelný, ale proè bych si to na chvilièku nepøipustila a nezaøadila mezi pozitivní emoce
 
 
A tak jsem si v tom èase, kterého jsem tentokrát mìla dostatek stanovila nìkolik pozitivních pravidel, kterými se budu sna¾it alespoò trochu øídit:

 

Raduj se z ka¾dé malièkostí všedního dne – hledej nìco pozitivního i tam, kde to obyèejnì pøehlí¾íš.

 
Najdi si èas na malou relaxaci nebo meditaci – pøinutí tì to zastavit se a regenerovat síly, odpoutat se na chvíli od problémù, uvolnit se.
 
Zasni se a pøipomeò si pøíjemné situace (a» u¾ skuteèné nebo si je prostì vymysli) – pøíjemné vzpomínky pozitivní emoce vyvolávají, a kde je pozitivní emoce,není místo pro negativní.
 
Buï aktivní, ale nespìchej (!) –  vìnuj se aktivitì, která ti udìlá radost a pøináší pocit zadostiuèinìní.
 
Jednej smysluplnì, pomù¾e ti to pøekonat nesnáze èi pøípadný neúspìch. Rychleji se s nimi vyrovnáš a budeš mít sílu pokraèovat.
 
Svìt je takový, jaký ho vidíš – zkus vidìt situace do nich¾ se dostaneš jako pozitivní zkušenost. Odnauè se nìkteré situace automaticky oznaèovat jako špatné, nepøíjemné nebo neutrální a nezajímavé.
 
Pamatuj na zdravou vý¾ivu a oèistu tìla. Nesprávná vý¾iva je vìtšinou pøíèinou mnoha nemocí. Choroby tak do èlovìka "vstupují ústy" a zbytky závadné potravy postupnì otravují organismus do té míry, ¾e po letech nìjaký jeho orgán ji¾ nedoká¾e plnit svou funkci a pøichází nemoc (to jsem si pøeèetla! Nìco na tom asi bude).
 
Uvolni stres a napìtí.  Stres dlouhodobì a neúmìrnì zatì¾uje organismus. I kdy¾ v menší míøe mù¾e být prý dokonce pøíjemný (?), nevím dávám to k pøípadné diskusi.
 
Umìt se zastavit
 
Ka¾dý èlovìk je individualita a u ka¾dého mohou platit zcela jiná pravidla. Tímto svým èlánkem jsem vás chtìla pozdravit a tak dát na vìdomí, ¾e jsem opìt virtuálnì mezi vámi.  Tak hodnì zdraví a pozitivního ladìní!
 
Ludmila Holubová
 
Velmi èasto se èlovìk v dnešní dobì nièí proto, ¾e si u¾ neumí udìlat volný èas, zastavit se, porozhlédnout a uvìdomit si sebe sama. Spìch mu dává dojem ¾ivota. Chce to ale jen ochotu zastavit se. Máš-li strach zastavit se, mù¾e to znamenat, ¾e máš strach potkat sám sebe. A máš-li strach ze setkání se sebou samým, je to proto, ¾e u¾ na sebe nejsi zvyklý, bojíš se svých výèitek a po¾adavkù. Být ochoten zastavit se znamená být pøipraven pohlédnout na sebe. Sobì plnì porozumíš a sebe poznáš v naplnìném ¾ivotì.
(Podle M. Quista)