Ptaèí mozek
V Plzeòské ZOO se povedl unikátní odchov papouška nestora kea. Loòské hnízdìní se nezdaøilo, a tak chovatelé zvolili líhnutí v inkubátoru. Samice snesla tøi vajíèka, o jedno pøišla, druhé nebylo oplozené a tøetí bylo úspìšné. Malý kea se narodil 10.3.2025. Byl nejprve dva dny v péèi chovatele a tøetí den vrácen pod samici. Teï se do hnízdìní zasahuje minimálnì. Jednou dennì se mládì kontroluje a vá¾í, aby byl pøehled o jeho zdárném vývoji. A zatím se daøí.
Tento papoušek patøí mezi nejinteligentnìjší a nejchytøejší ptáky na svìtì. Jeho domovem je Nový Zéland, kde ¾ije v horách ve výšce a¾ 3 tisíce metrù nad moøem. Mìøí okolo 46 cm, vá¾í 800-1000 g. Peøí má olivovì zelené, pod køídly a na ocase pøechází od ¾luté a èervené a¾ po modravou barvu. Rozpìtí køídel pøesahuje 1 metr.
Patøí mezi vše¾ravce i kdy¾ se ¾iví pøevá¾nì rostlinou stravou, pojídá listy, bobule, koøínky, které doplòuje larvami a savci. Hnízdí v norách pod koøeny stromù a pod balvany, kde samice snáší 2 a¾ 4 bílá vejce. Hnízdo opouští mláïata po cca 100 dnech a jsou plnì závislá 5-6 týdnù na svých rodièích. V dalších dvou letech se zaèínají osamostatòovat, uèí se získávat potravu, co¾ je dlouhý a pomalý proces i za pomoci sociální interakce. Ve volné pøírodì se do¾ívají odhadem 5 let, úmrtnost mladých jedincù se odhaduje na 40%, v zajetí se mù¾e do¾ít a¾ 40 let. Kea je spoleèenský pták, ¾ije v hejnech o poètu 5-15 jedincù. Sociální interakce je pro kea klíèová k jeho pøe¾ití. Vìtšinu svých schopností získává pozorováním a spolupráci. V rámci hejna se nauèí rozpoznat nebezpeèí, jak si najít potravu èi které rostliny jsou jedlé.
Je znám svou inteligencí a zvìdavostí, které mu umo¾òuji pøe¾ít v extrémních podmínkách novozélandských Ji¾ních Alp. Maorové mu bì¾nì øíkají kea podle zvuku, kterým se zdraví. Rod Nestor zahrnuje ètyøi druhy- Nestor kea, Nestor kaka a další dva druhy jsou ji¾ vyhynulý. V minulosti za napadání ovcí bylo zabito na 150 tisíc kea od roku 1986 je chránìný a veden v Èerveném seznamu ohro¾ených druhù. V roce 2020 byl odhad na 3 a¾ 7 tisíc jedincù.
Na YouTubu je mnoho zajímavých videi s šedým papouškem ¾ako, který hraje na klavír, zpívá, sbírá mince a hází je kasièky èi hraje košíkovou. Vše má nauèené za odmìnu, jako v tom následujícím pøíbìhu, který se mo¾ná nikdy nestal. To si paní pozvala opraváøe, kterého pøivítal ne zrovna milý veliký pes a po bytì poletoval papoušek. Paní ujistila opraváøe, ¾e pes je úplnì neškodný a vùbec si ho nevšimne a s papouškem a» se nebaví a odešla. Opraváø zaèal s prací, pes neteènì spal a jen papoušek se sna¾il na sebe upozoròovat. Nejprve poskakováním na bidélku a køikem, pak zaèal létáním kolem nìho a nadávat, opraváø si ho nevšímal. Kdy¾ mu papoušek zaèal brát šroubky to u¾ se neudr¾el a pou¾il jedno nepublikovatelné slovo. Papoušek se naèepýøil zaèal øvát Trhej, trhej a pes poslechl. To jen na okraj, co se doká¾e papoušek za mlsky od èlovìka nauèit.
Ale kea se uèí bez pomoci èlovìka. Nauèil se pou¾ívat nástroje, umí vyøešit logické hlavolamy, jak se sna¾í dostat k potravì. Nejdùle¾itìjší zdrojem potravy jsou bukvice pabukù, které získává v pøímo v korunách stromù a tím roznáší jejich semena. Na jaøe pojídá kvetoucí alpinské rostliny, v létì si pochutnává na oran¾ových èi èervených bobulích, obèas vybírá z hnízd mláïata napø. buøòáka. K tomu má kobylky, housenky a další hmyz. Na podzim hledá bukvice pabukù a k tomu opìt rostliny a hmyz. V zimních mìsících (èerven- záøí) je pro nì nejhorší období, kdy tì¾ko se hledá nìco k jídlu a mnoho jich zemøe vyhladovìním. Èasto u lidských sídliš» pøebírají odpadky.
V pøírodì se nedá sledovat jejich inteligence, a proto vzniklo mnoho výzkumných ústavù, které se jí zabývají. Studie z roku 2017 Aucklanské univerzity uvádí, ¾e kea je schopen poèkat a¾ 65 vteøin na svého partnera, který mu pomù¾e vyøešit úkol, co¾ doká¾e jen èlovìk. Studie v roce 2018 zjistila, ¾e kea dokázali s pomocí klacíkù spustit nejménì 227 pastí a dostat se k návnadì urèené k nalákání jejich predátorù (lasice hranostaj a kusu lišèí). Klacíky peèlivì vybíraly podle potøebné velikosti a ohlodávali, aby se hodily k prostrèení skrze møí¾ku pasti a dosáhli na její spouštìè. Past po zaklapnutí uvolnila návnadu a bylo co jíst. Pou¾ívání nástrojù je u zvíøat v divoké pøírodì vzácné. Další studií byl pokus se šesti jedinci, kteøí mìli vybrat ¾etony, které vedly k pamlsku. Správných ¾etonù bylo podstatnì ménì. Také si dokázali spoèítat, kterou misku je potøeba vybrat na získání pamlsku. Tento zpùsob statistického uva¾ování je znám u nemluvòat a šimpanzù. Také se zkoumalo napadání ¾ivých ovcí. Odpovìï se nenašla, tak¾e se usuzuje, ¾e se tehdy jednalo o jedince, kteøí „ochutnali“ mršinu ovce za co¾ zaplatili ¾ivotem tisíce dalších.
Hravá a zvídavá povaha dìlá z papouška atrakci pro turisty. Je to takový horský klaun, který zkoumá batohy, boty, ly¾e nebo èásti aut (zajímá je tìsnìní a další gumové èásti) a èasto s koøistí uletí. Co¾ se stalo turistovi, kterému ukradl kea cestovní pas. Také rádi o¾dibují pozinkované dráty, èástí støech a aut, následkem je otrava olovem. Doká¾e vyu¾ívat metody pokus-omyl. Otevøít dùmyslný zámek u krabice s jídlem, kdy je nutné v pøesném poøadí udìlat pìt krokù vèetnì vystrèení závory, vytáhnutí závlaèky a vytoèení šroubu. Ví si rady i kdy¾ je potrava ve vysoké úzké nádobì s vodou, která sahá tak, aby se k ní k zobákem nedostal. Staèilo mu házet kamínky rozházené kolem sklenice, hladina se zvedala, a¾ se k potravì dostal. Také se zjistilo, ¾e ka¾dá papoušèí rodina pou¾ívá svùj vlastní jazyk.
Pokud dospìlý samec s cizí samicí zaèínají tvoøit pár musejí se nauèit nový spoleèný jazyk. Kea není zdatný rétor, ale umí nalézt zajímavá øešení, kdy¾ má hlad. Vnikne do lidského obydlí i komínem, otevøe si lednièku, rozbalí balíèek sušenek. Z krabice s jídlem doká¾e trpìlivým úsilím sundat víko a má-li ¾ízeò, zobákem a paøáty odšroubuje uzávìr plastové lahve s vodou. Dokonce pøišli na to, jak zpomalit jízdu aut, aby jely krokem a lidé jim házeli laskominy. Jak to vymysleli? Pochopením spojitosti rychlosti aut a polohou dopravních ku¾elù, zaèali ku¾ele pøemis»ovat tak, aby auta na silnici umìle zpomalili.
Tak¾e pøímìr pro oznaèení lidí s ni¾ším IQ na ptaèí mozeèek mù¾e být také dost zavádìjící.