Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Martina,
ztra Drahomra.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Píbhy zemské atmosféry -
aneb Za vše me klima nebo poasí (7)
 
Pravk a starovk

V nkolika dalších pokraováních se nyní chronologicky seznámíme s osobnostmi, které v celé dlouhé historii tu zcela, tu alespo obas podlehli vábení a provokacím naší zemské atmosféry a významn se podílely na odhalování jejích tajemství. Zaneme-li pravkem, pak se samozejm jedná o osobnosti naprosto anonymní, kteí (krom tlaku vzduchu), na vlastní ki poznali všechny klady i zápory všech dalších meteorologických prvk a jev. Tedy tepla a mrazu, vlhkosti i sucha, vtru, sluneního svitu, dešt, snení, bouí, blesk atd., ím jsme bleskov prolétli pravkem…
 
První historicky ovená jména opravdových osobností se objevují ve starovku, kde snad vtšina eckých filozof byli polyhistorové, nebo vlastn ovládali veškeré tehdejší vdní! A tak u Thales z Milétu (* asi 625 p. nl.), který poznal pravý úhel v trojúhelníku nad prmrem kterékoliv krunice, zaal uvaovat o rzných povtrnostních jevech. Povaoval napíklad za podstatu všeho vodu a poznal elektrické vlastnosti jantaru, ale nedovedl je dát do souvislosti s boukou. Na Thaleta navázali „atomisté“ Leukipppos (* asi 500 p.nl.), který objevil zákon kauzality – e nic se nedje náhodn a vše má svou píinu a následek, a Demokritos (* asi 470 p.nl.). Oba jako první poznali na pak dva a pl tisíce let zapomenuté ástice hmoty - atomy.
 
Následuje nezapomenutelný Platón (* asi 427 p.nl.), který v jednom ze svých zachovaných dialog poprvé uil termínu „meteorologia“. Bylo to v rozhovoru o vcech ve vzduchu, rzných pírodních jevech i nebeských tlesech. A to u se dostáváme v tomto našem pehledu k Aristotelovi, který se narodil roku 384 p.nl.
 
Tento snad nejvtší ecký myslitel navazoval nejen na u zmínné filozofy, ale i na prvního historika a geografa Hérodota (* asi 484 p.nl.) Ten procestoval tém celý tehdy známý svt od Gibraltaru na západ a k ece Indu na východ a od Skytie na severu po dnešní Ethiopii na jihu. Krom jiného si všímal v jednotlivých oblastech i významných rozdíl mezi charakteristickými znaky podnebí a tím se vlastn stal prvním klimatologem.
 
Aristoteles pak jeho postehy rozvedl a usoudil, e na Zemi je pt podnebních pás, z nich obyvatelné jsou pouze dva! Domníval se na píklad, e na sever od Skytie, co byla oblast piblin na území dnešní Ukrajiny, leí bájná Thule, zem, kde stále sní. Na jihu v Africe e je pak naopak píliš velké vedro, a tak v tchto oblastech lovk neme trvale ít. A a máme za sebou Aristotelovy omyly, musíme ješt poukázat na nkolik dalších. Vítr nebral jako pohyb vzduchu, ale stejn jako u bouek vidl i zde píinu v suchých a vlhkých parách. Pomineme-li tyto jist snadno omluvitelné omyly, vdy neznal ádné meteorologické micí pístroje, pak všichni historici uznávají, e se do djin filozofie a vdy zapsal nesmazateln. Pouíval toti u formální logiku a poloil základy filozofie a mnoha dalších humanitních i pírodních vd! Ve svém pojednání „Metéorologika“, je nauce o zemském ovzduší vnována podstatná ást. A tím se Aristoteles stal nejen otcem meteorologie, ale i kmotrem zemské atmosféry, nebo zaal pouívat i tohoto pojmu. Za jeho asi nejdleitjší objev v této problematice lze pak povaovat to, e poznal a popsal kolobh vody na naší planet, co je jeden z nejdleitjších pírodních proces, jeho první fáze se odehrává v naší atmosfée dodnes, je nad Slunce jasné!
 
K tmto velkým osobnostem 4. století p.nl. ale meme klidn piadit i Alexandra Velikého – Makedonského (* 356 p.nl.), snad nejúspšnjšího váleníka všech dob. Moná ale pekvapí, e bhem válených taení, která probíhala jak na souši, tak i na moi, byla provádna dosti zajímavá pírodovdná pozorování, i kdy hlavním jejich cílem nebylo poznání zemského ovzduší, ale zmapování dobytých území…
 
 
U ve starovku se nkteí anonymní „koumáci“ pokoušeli provádt jakási „atmosférická mení“ a zaali mit dešové sráky. V Indii u ve 4. století p.nl. jich na návtí Himalájí byl v letním období vdy naprostý pebytek, v Palestin pak u v 1. století p.nl. mili sráky ze zcela opaného dvodu. Zde byl dokonce u princip mení velmi podobný našemu souasnému, tedy mila se výška vody, napršené za uritou dobu do njaké nádoby! Nkdy kolem roku 230 p.nl. pišel Philon z Byzance na to, e se leccos teplem roztahuje, tedy na princip termoskopu, i kdy pístroj samozejm vyrobit nedovedl.
 
Je také zajímavé, e srákomr vlastn soupeí s vtrnou korouhvikou o „titul“ nejstaršího meteorologického pístroje. Pesné období „zavedení vtromru“ neznáme, ale jakmile se lidé ve starovku pustili na moe, museli pouívat „nco“, ím urovali alespo smr vtru. A tak je historicky doloeno pouívání vtrné korouhve v Athénách na tzv. „Vi vtr“ také u poátkem 1. století po.nl.
 
Bohuel rozvoj všech pírodních vd skonil s antikou a po celý stedovk zachraovali est na poli lidského poznávání zemské atmosféry pouze moeplavci, kterým zde bude pozdji vnována samostatná pozornost.
 

 
Vladimír Vondráek
 
* * *
Foto Wikipedie

Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 10.06.2024  08:34
 Datum
Jmno
Tma
 10.06.  08:34 Von Dal podkovn
 10.06.  03:18 Ivan
 09.06.  21:14 EvaP.
 09.06.  19:05 Von
 09.06.  18:39 olga jankov
 09.06.  14:10 Jaroslava
 09.06.  10:59 Vesuviana
 09.06.  06:49 Pemek