Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vtzslav,
ztra Magdalna.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Píbhy zemské atmosféry -
aneb
Za vše me klima nebo poasí (5)

 
CIVILIZACE 2
 

Píjemné klima v celém Stedomoí dokázala vyuít ve starovku ke svému prospchu celá ada národ, jejich civilizace pokroila ve svém rychlém rozvoji u všech smrech, vetn kultury a vdy.
 
Velmi zajímavým starým národem s vlastní kulturou byli Féniané. Objevili se nkdy v polovin 2. tisíciletí p.nl. na východním pobeí Stedozemního moe, které v druhé polovin 1. tisíciletí p.nl. tém celé ovládali. Byli výbornými obchodníky, a tak potebovali ke své innosti cestovat po celém Stedomoí. Proto poznali všechny „fígle“ moeplavby, dleitost vtr a poasí vbec, poznali navigaci podle hvzd a ve své dob se stali na dlouho nejlepšími moeplavci. Nevytvoili sice ádnou svou íši, ale na svých cestách zaloili na pobeí Stedozemního moe celou adu mstských stát. Staí pouze pipomenout jména jako Tyros, Kartágo, Cádis, Tanger. Plavili se na oplachtných veslicích, jejich konstrukce pevzaly další národy. Asi se dostali v Atlantiku na Kanárské ostrovy a Madeiru, snad i na Azory, a dokonce se uvauje, e dorazili a na Britské ostrovy. ecký historik Héródotos, o nm ješt bude e pozdji, dokonce napsal, e Féniané v egyptských slubách kolem roku 600 p.nl. obepluli Afriku, a to velmi rafinovan! Vypluli z Rudého moe k jihu, podél celého východního a pak podél západního pobeí Afriky dále na sever. Po tech letech propluli známé Héraklovy sloupy (Gibraltar) a dorazili do Stedozemního moe. To je ovšem nedoloená hypotéza.
 
Na svých cestách poznali celou adu rzných písem, vtšinou velmi sloitých, a proto jako první zaali pouívat své vlastní písmo hláskové. K zápisu jim stailo pouhých 22 písmen a tento typ písma – samozejm s jistými úpravami – pevzali od Fénian ekové i ímané a od nich pak vtšina lidstva.
 
Historie velkých íší ve Stedomoí a na Blízkém východ v posledním tisíciletí p.nl. je u dobe známá, vdy na jejich kultue je zaloena kultura snad poloviny souasného svta. Jména perských a zejména eckých, i ímských vládc, vdc, filozof, umlc“ jsou notoricky známá, a po zásluze! A tak postaí, kdy se zde pouze opravdu telegraficky zmíníme o jedné „drobnosti“. Bylo by toti nošením díví do lesa i spíše stylov – sov do Athén - uvádt všechny poznatky a zákonitosti, které o naší atmosfée byly v té ée objeveny. A tak by zatím mlo stait, e i vlastní termín – atmosféra – pochází ze staré etiny.
 
Nesmíme se ale omezovat pouze na Blízký východ a Stedomoí, a je teba obrátit naši pozornost dále do svta. S pispním naší milé atmosféry se v teplých klimatických oblastech a opt zejména u velkých ek úspšn vyvíjela civilizace i na dalších kontinentech.
 
 
Kolem poloviny 4. tisíciletí p.nl. se v dnešním Pákistánu kolem eky Indus a jeho pítok usadili lidé, kteí pebírali znalosti od civilizací a kultur Blízkého východu. V polovin 3. tisíciletí p.nl. u zde vznikala nejstarší msta, Harrapi a Mohendábo, stavná podle plán, s domy z pálených cihel, a dokonce i s jakousi kanalizací! Kolem mst byly vesnice a sady, a na jejich rozkvtu mlo urit svj podíl i píznivé klima. Jakého pvodu byli tito lidé, to není pesn známo, a stejn tak není jisté, co zpsobilo pomalý úpadek této velmi vysplé kultury asi od roku 1800 a její úplný zánik v roce 1600 p.nl. Ale - to by v tom byl ert, kdyby v tom alespo jeden prstíek nemly klimatické podmínky nebo poasí, které namíchala naše zemská atmosféra. Pokrome ale nyní i nkolik tisíc kilometr východnji.
 
I kdy první nejstarší archeologicky doloené dkazy lidského osídlení íny pocházejí z doby asi ped pl milionem let, nejstarší civilizace vznikly ve 3. tisíciletí p.nl. a samozejm podél dvou nejvtších ínských ek Chuang-che a Jang-c´- tïang. Poátek ínských djin se datuje na pelom 3. a 2. tisíciletí p.nl. Seriózní zprávy o vývoji civilizace v ín pak máme asi od roku 1800 p.nl., kdy vládla dynastie Šang. A meme pouze spekulovat, zda to njak nesouvisí s úpadkem civilizace v povodí Indu.
 
Obrázky: Wikipedia
Vladimír Vondráek
* * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 12.05.2024  19:38
 Datum
Jmno
Tma
 12.05.  19:38 Von
 12.05.  11:25 olga jankov
 12.05.  10:50 Vesuviana
 12.05.  05:33 Pemek