Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ilja,
ztra Vtzslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sto let Velké Ostravy
 
Vznik Velké Ostravy nebyl nikterak jednoduchý proces a pedcházela mu ada krok, ešeno bylo mnoství problém. Myšlenky ke slouení tí mst Moravské Ostravy, Pívozu a Vítkovic údajn existovaly ji ped 1. svtovou válkou. Významnji pak snahy rezonovaly po první svtové válce, postupn došlo ke vzniku tzv. Velké Olomouce, Velkého Brna, Velké Prahy a Velké Plzn. Motivací v prvních dvou pípadech bylo zajištní eské vtšiny obyvatelstva prostednictvím pipojování okrajových eských obcí k historickým jádrm s poetným nmeckým obyvatelstvem. I projekt Velké Ostravy, o nm se zaalo mluvit ji poátkem roku 1919, byl v soudobém kontextu veden práv tmito pohnutkami.
 
Projekt poítal s tím, e k Moravské Ostrav bude pipojeno dalších trnáct obcí a mst, šest moravských a osm slezských. Protoe nebylo jasné, jak siln je nmecké obyvatelstvo zastoupeno, bylo v obcích, vykazujících ped rokem 1914 nejvtší nmecké menšiny provedeno dokonce zvláštní místní sítání lidu, které dopadlo pro echy uspokojiv. Poet lidí, hlásících se k nmecké národnosti výrazn poklesl, a v zastupitelstvu Velké Ostravy by tudí byla eská vtšina zajištna. Samozejm se pedpokládalo, e Velká Ostrava se stane statutárním mstem s vlastním magistrátem, co by rovn výrazn zvýšilo presti msta. Problémem zstávaly zemské hranice – dosavadní legislativa toti v rámci sluování obcí s jejich zmnou nepoítala. Musel být vydán zvláštní zákon, který umooval pipojit Velkou Ostravu buto k Morav nebo ke Slezsku.
 

Mstské jatky

Projekt Velké Ostravy v prbhu píprav elil problémm národnostním a ekonomickým, nae uvízl na zemských hranicích. Zamýšlená realizace upního zízení byla v nedohledu. Ministerstvo vnitra rozhodlo jen o slouení sedmi moravských obcí – Moravské Ostravy, Hrabvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Pívozu, Vítkovic a Zábehu. eskoslovenská vláda schválila tento krok 20. prosince 1923, s platností od 1. ledna 1924. Velká Ostrava tedy konen vznikla, podstatn menší, ne se pedpokládalo, pesto však poet obyvatel pekroil sto tisíc. Do vypsání nových voleb byl poven vedením celého msta Jan Prokeš ve funkci vládního komisae.
 
„Pes veškeré nedostatky, které projekt Velké Ostravy ml, šlo v té chvíli o obrovský úspch, cesta k modernímu velkomstu byla konen otevena. Promny Ostravy, které byly zahájeny po slouení pvodn samostatných obcí, byly u v prbhu 20. let razantní. Jejich symbolem budi naše unikátní Nová radnice, dosud nejrozsáhlejší radniní budova s nejvyšší ví v eské republice. Vznikem Velké Ostravy se zaal psát její píbh tetího nejvtšího msta naší zem,“ uvedl Jan Dohnal, primátor msta.
 
Hospodáský chod Velké Ostravy do znané míry závisel na provozu mstských podnik. K 1. lednu 1924 msto pevzalo nebo jich provozovalo celkem 13. V Moravské Ostrav to byla plynárna, jatky, dobytí trh, vodárna, úzkorozchodná místní dráha Ostrava-Karviná, sprchové lázn, mstská zastavárna, hospodáský dvr a mstská váha. V pipojených Vítkovicích se jednalo o jatky, vodárnu, návstní ústav a mstské lázn. V Pívoze o vodárnu, v Mariánských Horách o sí veejného osvtlení a v Zábehu o obecní váhu. V pozdjších letech pibyly ješt další nové mstské podniky jako krematorium, mstské koupališt nebo hospodáský dvr v Hoštálkovicích.

 
Moravská Ostrava

Velký význam mla bytová výstavba, nejvtší ást se nadále sousteovala do Moravské Ostravy, pesouvala se té do Zábehu, Mariánských Hor a Hrabvky, zatímco ve Vítkovicích a Pívozu mírn zaostávala. Jen nepatrn se stavlo v Nové Vsi. Po roce 1924 se zaalo s výstavbou soustavné kanalizace, investovalo se do vodovodní sít a pokrok nastal u silniní sít. Další zajímavosti k integraci a pileování obcí k mstu Ostrav i jednotlivým zakládajícím souástem nabízí výstava Archivu msta Ostravy s názvem Sto let Velké Ostravy, kterou mohou lidé zhlédnout a do konce ledna 2024.
 
Pipomenutí stoletého výroí Velké Ostravy iniciovalo pt mstských obvod, nástupc slouených obcí. K významnému jubileu byla pipravena celá ada aktivit. „První akcí, kterou jsme zahájili oslavy výroí je výstava ve foyer Nové radnice, která odstartovala široké spektrum akcí, vrcholících 15. ervna 2024 v rámci Muzejní noci. Krom výstav a pednášek se lidé mohou kupíkladu tšit na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny, tanírnu, obecní slavnosti nebo dobový kabaret. Specialitami tohoto projektu jsou dv hry s motivy z ostravské historie, které svým píbhem a provedením zajímav propojí jednotlivé mstské lokality,“ konstatovala Lucie Baránková Vilamová, námstkyn primátora.

 


Výstavba veejného koupališt v Hulvákách
 
Koordinátorem akcí k oslavám staletého jubilea Velké Ostravy je statutární msto Ostrava, na nkterých aktivitách se podílí i další subjekty – Knihovna msta Ostravy, Galerie výtvarného umní Ostrava, Ostravské muzeum, Kulturn sportovní spolek Elegant, Centrum kultury a vzdlávání, ímskokatolická farnost Zábeh a Post Bellum. V rámci geolokaní hry Sedm klí Ostravy mohou zájemci objevovat území msta, která byla v roce 1924 zakládajícími souástmi Velké Ostravy. Detailnjší informace naleznou zájemci na webu https://www.velkaostrava.cz/. Na youtube msta Ostravy pak zájemci mohou zhlédnout velmi vzácný dobový obrazový záznam, dokumentující návštvu T. G. Masaryka v ervnu 1924 v Ostrav.
 
Gabriela Pokorná


Komente
Posledn koment: 11.01.2024  11:09
 Datum
Jmno
Tma
 11.01.  11:09 olga jankov
 11.01.  08:49 Von
 10.01.  12:36 Vesuviana