Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ilja,
ztra Vtzslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Cítoliby a hudba
  
Patím mezi vné a vdné studenty Univerzity tetího vku na ústecké Univerzit Jana Evangelia Purkyn. Vné proto, e pamatuji zaátky vzniku a vdné proto, e mi studium umonilo neustále se vzdlávat a dozvídat se zajímavosti z rzných obor. K pednáškám patily i rzné exkurze i do míst, kam bych se nikdy nemohla podívat. V rámci pednášek o hudb jsme mli monost navštívit mstys Cítoliby a poznat osobn pana Ševíka. Organizoval to náš kolega, který se ujal i prvodcovské role. V té dob nebyl internet tak rozšíen jako dnes, a tak to byla cesta za poznáním do neznáma, Cítoliby i pan Ševík mi nic moc neíkaly.

Take krátce o historií tohoto místa
První písemná zmínka o této obci nedaleko msta Louny, pochází z roku 1325, kdy patila králi Janu Lucemburskému. Panství mnilo astokrát, jak to bylo v té dob bné, své majitele, nkteí z nich tam zanechaly výrazné své stopy. Historii však ovlivnila i doba, asté poáry a probíhající války. Výstavbu renesanního zámku zapoal Adam Jindich Hruška z Bezna a nechal postavit i faru. O rozvoj obce se zaslouila i Markéta Bladina z rodu Schützu (1651) a v roce 1659 byla postavena i škola. Jako výraz dík ochrany ped morem nechala postavit první sloup Nejsvtjší trojici. Na poátku 18 století se mor opt vyhnul vesnici a opt jako dík, byl jim postaven druhý sloup. V roce 1717 hrab Arnošt Schützen z Leipoldsheimu postavil nový zámek a kostel. Oslovil pední barokní umlce sochae Matyáše Brauna a Václava Vavince Reinera, aby vyzdobily areál sochami a malbami kostel. Pvodních soch se dochovalo málo a nejvíce je uvidíte v parku na Tyršov námstí. 

 
Kostel sv. Jakuba apoštola v Cítolibech      

Kdy se v roce 1742 ujímá majetku Arnošt Karel hrab Pachta, pro kterého hudba byla velkou vášní, zaíná se dait i hudb. Na zámku ml i vlastní orchestr postavený ze svých slouících, a tak k pijetí do jeho slueb bylo hlavním poadavkem, umt na nco hrát. I kdy hrái byli stále povaováni za slouící, zaruovalo jim to i urité existenní jistoty. Navíc hrab nadané umlce i finann podporoval. Povinností „dirigenta“ zámecké kapely bylo i komponování. Do kostela zakoupil hrab varhany a povinností místních kantor bylo, mimo uení dtí, skládat liturgické skladby. Setkáním bohatého mecenáše a talentovaného kantora vzniká základ skladatelské školy. Za zakladatele je povaován Václav Kopiva (1708-1789) jen ml i vynikající pedagogické schopnosti, kdy dokázal vychovat tolik svých následník. Nejen své syny Jana Jáchyma (1754-1792) a Karla Blaeje (1756-1785), ale i Jana Nepomuka Ventu (1745-1801), Jakuba Lokaje (1752- další ivot je neznámý?) i „dirigenty“ zámeckého orchestru Jana Janouška (1717-1750) a Jana Adama Gallinu (1724-1773). A pravdpodobn otec posledního z nich Martin Antonín Kalina (1682-1730) uil Václava Kopivu.

Asi takto nám hudební skladatel, známý i ve svt svou tvorbou symfonií, komorní i sborovou hudbou a muzikolog PhDr. Zdenk Šesták rodák z Cítolib (20. 12. 1925) vyprávl o svých Cítolibských mistrech. Ve své skromnosti nemluvil o svých mistrech, pestoe má právo je takto nazývat. Byl to on, který svému náhodnému objevu starých partitur zasvtil celý svj ivot. Vnoval tisíce hodin pátrání po jejich stopách v našich i zahraniních archivech, v muzeích a farách. Mnoho asu strávil pepism partitur, as i energii vnoval propagaci svých rodák z 18století. Ovšem ve své skromnosti pan Ševík o tomto nemluvil, ani o tom, e jim vnoval svou dizertaní práci, se kterou se k obhajob dostal a v devadesátých letech. Doba církevní hudb prost nepála. To vše na nho musel prozradit jeho pítel.

Dnes jsou tito skladatelé z 18 století známí u nás i ve svt, protoe stále mají poslucham i po tak dlouhé dob co íci. Za nejuznávanjšího je povaován Karel Blaej Kopiva, který jediný se mohl vnovat jen hudb, he na varhany a komponování. il i ve Vídni, ale zemel velmi mladý a jeho obsáhlou tvorbu se nepodailo dohledat. Byl mistr árii, co si me ovit pes YouTube. Kadý z cítolibských mistr byl originální. V dílech Jana Adama Galliny si lovk uvdomí náronost na provedení. Jakub Lokaj napsal nádhernou kantátu, pi které bhá mráz po zádech (Gloria in excelsis Deo).  Jeho díla jsou dynamická, neotelá, prost jedinená. Jan Nepomuk Vent svou hrou na hoboj a anglický roh byl ocenn i ve své dob. Nezapomenutelné záitky pináší jeho skladba Quartetto concertante in B pro hoboj, velký hoboj, anglický roh a fagot. U Václava Kopivy dominuje italská zpvnost kombinovaná s lidskou zemitostí. Stal se hudebním filozofem osudu po krátkém ití jeho syna.   Není moné uvést zde všechna jejich díla, a navíc o hudb se nedá moc psát, ta se musí poslouchat, a jestlie tento lánek aspo u nkoho vzbudil zájem, pak cíle bylo dosaeno.

Protoe hudba je ivá, jen kdy se hraje a ne vše, co bylo nalezeno se hraje. Také nebylo nalezeno vše, co bylo tehdy napsáno. Ale to, co se dnes hraje, ukazuje na vysokou umleckou kvalitu i vysokou náronost na interprety tchto dl jak po muzikální, tak pvecké stránce.

Byla to hudba, kdo ve své dob a svým vlastním zpsobem pomáhal lovku nebýt sám, proívat krásu, byla útchou i nadjí. Výhodou dnešní dobu je, e pes YouTube si mete skladby pustit. Staí si vybrat skladatele a kliknout.

Odjídli jsme plny dojm ze setkání, mnozí i s CD tchto skladatel. Rozlouili jsme se naposledy i s Braunovými sochami. Na zbytku bývalé hbitovní zdi alegorické plastiky Víry a asu (Chronos). Víra, mladá dívka s kalichem a vrásitý staec s vyhaslýma oima v rukách má pesýpací hodiny, jakoby ukazoval na pomíjivost asu a nabádal k smysluplném vyuití. S unikátní vodárnou z roku 1727 s jehlancovou stechou. Vidli jsme domky selského baroka, bývalý špitál i školu. Pi procházení tohoto malého mstyse uvidíte, e Cítolibští nezapomínají na své význané rodáky a jejich rodné domy jsou oznaeny pamtní deskou. Architekti Josef Mocker (1835-1899) a Eduard Sochor (1862-1947). Jazykov nadaný Edmund Kaizl (1836-1900) advokát a pekladatel anglických a francouzských romantik, který ji v mládí psal svj deník v sedmi jazycích. Malí vojenských výjev Václav Sochor (1855-1935) jeho podobu najdete na Hynaisov opon v Národní divadle, výtvarník a malí Vladislava Mirvalda (1921-2003). A pochopiteln jsou tam pamtní desky muzikantského rodu Kopiv.

Byla to velmi zajímavá exkurze do historie a hudby.

 
Jaroslava Krejová
* * *
Zdroj ilustrací: Pavel Vítek https://www.hrady.cz hhttps://www.mulouny.cz/ ttps://cs.wikipedia.org

Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 04.01.2024  18:31
 Datum
Jmno
Tma
 04.01.  18:31 Jaroslava
 04.01.  16:16 Von
 04.01.  11:37 Pemek
 04.01.  10:32 Vesuviana
 04.01.  08:44 Ivan
 04.01.  07:59 Kvta
 04.01.  07:18 Milena