Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ilja,
ztra Vtzslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Sága rodu Nedvd (1/2)

Penzijní vk jsem pivítala s radostí, e mu dlat cokoli jiného, ​​ne co jsem konala dosud

Narodila jsem se dne 14. prosince roku 1935, v den, kdy prezident Masaryk abdikoval na svou funkci. Mým rodištm je msteko Zlonice poblí královského msta Slaný. Zlonice v dob mého mládí byly sobstaným a spoádaným místem pro ivot po všech stránkách. Rodie Karel a Olga Nedvdovi se ve Zlonicích obansky i kulturn uplatovali. Ve Zlonicích jsem také navštvovala základní školu, gymnázium pak ve Slaném.

Na gymnazijní studia vzpomínala paní Olga v lánku 350 let trvání gymnázia v královském mst Slaný, vydaném 27. 6. 2008. V záí roku 1947 jsem zaala navštvovat primu slánského gymnázia, ale ji v nešastném roce 1948 ‚ddek Nejedlejch' pišel na to, e všichni jsme si rovni, a poslal nás zpt do tehdy mšanských škol - první tyi tídy gymnázia, prima, sekunda, tercie a kvarta, byly zrušeny. Uplynuly ti roky a pihlásila jsem se do bývalé páté tídy, do kvinty. Absolvovala jsem tedy kvintu a sextu a pišla další pohroma. Gymnázia byla zrušena vbec a nastolená jednotná jedenáctiletá stední škola. A aby se s tímto zdokonalováním neotálelo, tída ped námi absolvovala oktávu bhem dvou msíc prázdnin a zralosti dlali v záí, kdy jsme bhem jednoho školního roku museli stihnout uivo septimy i oktávy. Stalo se a naše maturita se piblíila jako ní píprava tradiního fotoalba. Bylo pkné a dali jsme si na nj jak patí záleet. Protoe jsme nesouhlasili s novým názvem starého gymnázia, do záhlaví tabla jsme dali název Gymnázium Václava Beneše Tebízského. To ale neušlo bdlému oku tehdejšího editele školy, tablo bylo odstranno, a jak se zdá, i znieno. A nkteí z nás mohli být ješt rádi, e maturitní zkoušku mohli vbec sloit. To byly asy!“

 
  

„Vysokou školou zemdlskou jsem úspšn absolvovala v Praze. Moje první manelství trvalo jen tyi roky, narodil se mi z nho syn Michal. A ve dv aatyiceti letech jsem se vdala podruhé; mým manelem byl veterinární léka Josef Janíek. ili jsme spolu ticet let, kdy zemel. Te iju sama, je mi 88 let a vrátila jsem se do svého rodišt. Mám-li vzpomenout na bratry Jana a Karla Nedvdovy, zanu od   Adama. Zlonití Nedvdi mají písemn doloen rodokmen od roku 1609 z Nového Strašecí. Jejich pedkové byli driteli chalupy a pozemk v Rynholci . 66 od roku 1716 po tém ti sta let. Otec obou bratr, Jan Nedvd se v této chalup narodil jako prvorozený, ale pro neshody se svým otcem odešel po vyplacení ddického podílu a chalupu pevzal jeho mladší bratr Antonín.
 
  

Tento mj ddeek Jan se roku 1890 oenil s Marií Benešovou, ili tehdy v Kvílicích a tam se také roku 1893 narodil mj strýc Jan. Babika porodila celkem sedm dtí, ale jen ti doily dosplého vku. Krom Jana ješt dcera Anna a jako nejmladší se narodil roku 1904 syn Karel, mj tatínek. To u v Lisovicích, kde ddeek s babikou koupili domek.

V té dob byl ddeek zamstnán u firmy Jerry ve Zlonicích jako nákupí deva, a jezdil tak všude, hlavn na Slovensku. Ddeek s babikou ili v Lisovicích a do roku 1925, kdy je vzal k sob na vejminek do Zlonic strýc Jan. V té dob zaal Jan podnikat a svou firmu zaloil a dále rozvíjel ve Zlonicích Na Aleji.  

Co tomu pedcházelo? Z první svtové války, do které byl Jan Nedvd povolán, jeho vnuky dodnes uchovávají fotografie fešáckého oficíra a lístky vojenské pošty na adresu jeho milované Libuše Hájkové, dcery ídícího uitele z Ledic. Na jedné z fotografií je vlastnorun podepsán jako Feldwebel Nedvd. A ty lístky pro jeho Libuši jsou psány dokonalým kaligrafickým písmem a jsou velmi vroucné.

Rodie Libuše Hájkové byli eskobratrského vyznání a ke svatb, která se konala v roce 1920, dali svolení pod podmínkou, e i Jan na tuto víru pestoupí. To se stalo a strýc respektoval svj slib do té míry, e dal takto poktít i své ti dcery.

 

Traduje se, e jeho Libuše pinesla do manelství velké vno díky tomu, e její rodie prodali mnoství polností. To umouje strýci zaloit záhy stavební firmu. Vyuil se emeslu stavaskému a tesaskému, o další oficiální odborné vzdlání neusiloval, ale celý ivot se piln a zaujetím vzdlával sám. Je dobré si uvdomit, e jsem vypracoval na váeného stavitele, bez jeho firmy se neobešla ádná prvorepubliková stavba nejen ve Zlonicích, ale ani v širokém okolí. Šlo jednak o velké projekty, jako byla napíklad budova zlonické zálony i mateské školy, nebo hospodáského drustva, obecního domu pro obecního zamstnance a další. Dodnes jsou k vidní funkcionalistické vily, trvale elegantní, vetn jeho vlastní rodinné vily v areálu firmy, dnes bohuel znehodnocené neuváenou pestavbou nového majitele. Jan Nedvd jako šéf firmy ml pirozenou autoritu u svých zamstnanc, vychoval více jak stovku u a všichni, pokud ješt ijí, na nho vzpomínají s uznáním a úctou. Podobnou autoritu vzbudil strýc všude. Dodnes, kdy kamkoliv pijdu, vdy se najde lovk, který ije v dom jeho postaveném i ho pamatuje i z obanského styku. A vdy slyším – jo, pan Nedvd, to byl nkdo.
 

Na jeho osud je moné dokumentovat zhovadilost komunistického reimu: jeho rodina ila skromn, vše obtoval firm, dal dobrou práci mnoha lidem, zanechal dílo po sob úctyhodné. A pece byl sraen na kolena, firmy zbaven, a tak zanikla jedna výborná tradice, která se mohla dál pokraovat.

Jan Nedvd snad nejvíce proslulý jako znalec historických objekt, od zvoniky v polích a teba po slánské radnici. Citliv, zkušeným zpsobem, uvedl ve Zlonicích znovu do ivota obce bývalého Kinského špitál jako trvalé kulturní centrum s hlavním zamením na Památník Antonína Dvoáka. Existuje projekt restaurace zlonického zámku, kde chtl obnovit nkdejší arkády v jeho nádvoí, ale to u zmna pomr nedovolila.

Vrchol jeho záchranáského úsilí o zachování stavebních památek v širokém okolí se stal ovšem dnes známý Tebízský skanzen. Národopisné muzeum v Tebízi bylo veejnosti zpístupnno v roce 1975 jako souást Vlastivdného muzea ve Slaném.

Uprosted tebízské návsi se zachoval rybníek, v jeho sousedství barokní kostelík sv. Martina z roku 1754. Poblí kostela malá zvonika se zvonkem s datací 1932, výklenková barokní kaplika Nejsvtjší Trojice z 18. století. Její souástí je kašna, kam pitéká voda z ‚tebízské studánky', známá z povstí V. Beneše Tebízského jako Královka. Na návsi se nachází Cífkv statek . p. 1 z konce 16. století a Šubrtv statek . p. 2 s obytným stavením ze zaátku 19. století. Poátkem 19. století byla u nkterých statk stavna obydlí pro výmnkáe. K nim patí chalupa . p. 63 a ševcovna. Z poloviny 18. století se v pvodním stavu zachoval rodný dm Václava Beneše Tebízského .p. p. 19.

 
Cífkv statek Tebíz

„Regionální slánské muzeum pod tehdejším vedením paní Boenky Frankové má o tom dokonalou dokumentaci a díky osobní úasti i dalších spolupracovník bude jist zaznamenáno toto vzácné svdectví.“

Pokraování zítra...

 
Olga Janíková
* * *
Fotografie z rodinného archívu Olgy Janíkové

Zobrazit všechny lánky autorky
 
 

Komente
Posledn koment: 08.10.2023  22:23
 Datum
Jmno
Tma
 08.10.  22:23 Pemek
 08.10.  20:25 olga jankov
 08.10.  15:07 zdenekj
 08.10.  12:08 KarlaA
 08.10.  10:45 Von
 08.10.  10:29 Vesuviana
 08.10.  09:56 Zdenka
 08.10.  08:27 EvaP