Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alois,
ztra Pavla.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Wilhelm Conrad Röntgen, nositel Nobelovy ceny - fyzik, inenýr a vynálezce
Vynálezce byl sám pekvapen svým objevem paprsk X, pozdji nazvaných na jeho poest Röntgenovy paprsky. Jeho objev je povaován za souást dnešního ivota. Pispl ale k dalším objevm i mnoha dalších nositel Nobelovy ceny.

Wilhelm Conrad Röntgen narodil 27. bezna 1845 v mst Lennap v Severním Porýní-Vesfálsku, které je dnes samosprávnou ástí msta Remscheidu. Jeho otec Friedrich Röntgen (1801 - 1884) byl obchodníkem s látkami. Jeho maminka byla otcovou sestenicí a byla holandského pvodu - Charlotte Constanze Frowein (1806 - 1888). Byl jediným díttem svých rodi. V roce 1848 se rodina pesthovala do Holandska, podle nkterých pramen ze strachu z obavc revoluce 1848, do msta Apeldoornu v provincii Geldry, kde Wilhelm strávil své dtství. Navštvoval soukromou internátní školu Instituut Martinus Herman van Doorn. Zde neprojevoval njaké zvláštní nadání, pouze lásku k pírod. Zabýval se ale mechanikou.

Od roku 1861 do 1863 navštvoval všeobecnou technickou školu v Utrechtu, kde il v rodin otcovského pítele. Ml tam ale problém - byl vylouen proto, e nkdo na zástnu u kamen nakreslil karikaturu profesora a on neprozradil, kdo. Ale zárove mu byl odepen i pístup do dalších holandských škol.

Bez maturitního vysvdení mohl být na utrechtské univerzit pouze mimoádným posluchaem, ale po dvou letech pešel na švýcarskou techniku - Eidgenössiche technische Schule v Curych (Federální polytechnická škola) na studium strojírenství, kde musel absolvovat pijímací zkoušku místo chybjícího maturitního vysvdení. Ve studiu pak dosahoval vynikajících výsledk a inenýrský diplom získal roku 1868; nkteré prameny uvádjí letopoty 1865 a 1866. Jedním z jeho významných profesor byl Rudolf Clausius (1822 - 1888), povaovaný za zakladatele termodynamiky, který definoval pojem „entropie“. Zárove Röntgen studoval i na místní univerzit, kde si musel doplnit vzdlání v klasických pedmtech, protoe ty se na školách, které navštvoval pedtím, nevyuovaly. Získal tedy 28. ervna 1869 i doktorát z filozofie na téma „Studium plyn“ (Studien über Gase).

Po absolutoriu se stal asistentem svého profesora Augusta Kundta (1839 - 1894), se kterým pešel v roce 1870 na univerzitu do Würzburgu (Julius Maximilians- Universität). - Profesor Kundt se proslavil mením rychlosti zvuku ve vzduchu a v plynech všeobecn.

Vlastnosti plyn byly obsahem první Röntgenovy vdecké práce z roku 1870, uveejnné asopisecky, kde se zabýval specifickým teplem plyn „Über die Bestimmung des Verhältnisses der spezifischen Wärmen der Luft“ (O zjišování specifického tepla ve vzduchu).

V roce 1872 se oenil v Apeldoornu s Annou Berthou Ludwig z Curychu (1839 - 1919), její otec byl curyšský kavárník a hospodský, majitel restaurace „Zu Grünen Glas“ (U zelené sklenice). Jejím bratrancem byl nmecký dramatik a spisovatel Otto Ludwig (1813 - 1865). Manelé Röntgenovi nemli vlastní dti, tak roku 1887 adoptovali šestiletou dceru Annina bratra Hanse - Josephinu Berthu Ludwig.

V roce 1873 Röntgen Kundta následoval na univerzitu do Štrasburku. Aby mohl dále uit, habilitoval se 13. bezna 1874. Od roku 1874 byl na univerzit soukromým docenten, píštího roku byl u mimoádným profesorem.

Roku 1878 publikoval práci „Ûber ein Aneroidbarometer mit Spiegelablesung“ (O barometru se zrcadlovým odeítáním) a následujícího roku práci „Über die elektromagnetische Drehung der Polarisationsebene des Lichtes in den Gasen“ (O elektromagnetické rotaci polarizaní roviny svtla v plynech).

Následujícího roku získal místo mimoádného profesora fyziky na zemdlské akademii v Hohenheimu ve Würtembersku. Moc spokojen tam nebyl - univerzita byla pístrojov velmi chud vybavena a on poteboval pracovat experimentáln. V roce 1876 se tedy vrátil zpátky na univerzitu do Štrasburku a v dubnu roku 1879 získal katedru fyziky na univerzit v Giessenu (Justus Liebig - Universität), kde zstal do roku 1888. Bhem tého doby dostal nabídky na místo profesora na univerzity do Jeny a Utrechtu, které odmítl. Také bhem jeho pobytu v Giessenu tam zemeli oba Röntgenovi rodie a byli v Giessenu pochováni.

Bydlel v Südanlage 17 a na dom je od ticátých let dvacátého století pamtní deska. Uvádí se také, e ml v Giessenu pronajatý revir.

Z tohoto období je nkolik píspvk do rzných asopis. Z roku 1881 je zajímavá práce „Ûber Töne, welche durch intermittierende Bestrahlung eines Gases entstehen“ (O tónech. které vznikají perušovaným ozaováním plyn), co byl zaátek fotoakustické spektrometrie. Pokud se toti záení periodicky perušuje, tak vzniká v plynu kolísání tlaku, které lze zaznamenat akusticky podle odpovídající frekvence. Tmto zvukm se íká „Röntgenovy tóny“. Podobný pokus ve stejné dob uskutenil ve Spojených státech skotský fyzik a vynálezce telefonu Graham Bell (1847 - 1922).

Práce o viskozit „Ûber ein Einfluss des Druckes auf die Viskosität der Flüssigkeiten, speziell des Wassers“ (O vlivu tlaku na viskozitu kapalin, obzvlášt vody) a „Neue Versuche über die Absorption von Wärme durch Wasserdampf“ (Nové pokusy o absorpci tepla vodní parou) vyšly v roce 1884.

Roku 1888 dostal Röntgen nabídku místa na univerzit ve Würzburku, kde ml nahradit profesora Friedricha Kohlrausche (1840 - 1910), který šel uit do Štrasburku, a zárove být editelem fyzikálního ústavu.Nastoupil tam 1. íjna.

Dalších dvanáct let psobil Röntgen na würzburské univerzit, v roce 1894 byl dokonce jejím rektorem.

V roce 1888 vyšla jeho práce „Über die durch Bewegung eines im homogen elektrischen Felde befindlichen Dielektrikums hervorgerufene elektrodynamische Kraft“ (O elektrodynamické síle vyvolané pohybem dielektrika, nacházejícího se v homogenním elektrickém poli), na kterou navázal holandský fyzik Hendrik Lorentz (1853 - 1928) pi formulaci tzv. Lorentzovy transformace. Lorentz pojmenoval posuvný proud, který pi tomto jevu vznikal v dielektriku, jako Röntgenv proud. Tato Röntgenova práce byla fyziky pijata jako velmi významná.
  

V roce 1890 uveejnil lánek „Über die Dicke von kohärenten Ölschichten auf der Oberfläche des Wassers“ (O tloušce souvislé olejové vrstvy na povrchu vody) a v roce 1892 to byl lánek „Über die Konstitution des flüssigen Wassers“ (O uspoádání tekoucích vod).Na konci sedmdesátých let devatenáctého století se anglický fyzik Sir William Crookes zabýval katodovým záením, pi pokusech, kde napíklad byl v v trubici s vyerpaným vzduchem umístn kí a bylo moné po pipojení trubice na vysoké naptí pozorovat v proudu svtelných paprsk ostrý stín tohoto kíe. V jeho dob byla tato trubice nazývána Crookesovou trubicí. Také ji díve se tmito pokusy zabýval nmecký experimentátor, Heinrich Daniel Ruhmkorff (1803 - 1877), známý svou konstrukcí Ruhmkorffova induktoru. Byli i další fyzici - nmetí fyzici Julius Plucker (1801 - 1868) a Heinrich Hertz (1857 - 1894), nmecký fyzik a chemik Johann Wilhelm Hittorf (1824 - 1914), anglický inenýr Cromwell Fleetwood Varley (1828 - 1883) a nmecký fyzik Eugen Goldstein, kteí se tímto jevem intenzívn zabývali. Další fyzik, nmecko - maarský fyzik Philipp Lénárd, rodák z Bratislavy (1862 - 1947), rovn dlal v koncem devatenáctého století pokusy s katodovým záením. Od r. 1887 se výzkumem katodových paprsk zabýval také Nikola Tesla (1856 - 1943).

Röntgen experimentoval s katodovými paprsky od roku 1894. Místo, kde své pokusy konal, je na  obrázku.

 
  

O historii objevu Röntgenových paprsk, ke kterému došlo v pátek 8. listopadu 1895 pozd odpoledne, existuje spousta legend. Röntgen sám zamezil další informování o sob, protoe ve své poslední vli uril, e se jeho zápisky mají spálit.

Röntgen byl velmi introvertní lovk, dokonce se traduje, e v pípad, kdy pracoval na njakém problému, neodpovídal na dotazy ani své manelce. Tehdy pracoval v laboratoi také sám. O své práci napsal: „Nikomu jsem o své práci nic neekl, svojí manelce jsem ekl, e dlám nco, o em - kdyby se to lidé dozvdli, e by ekli, e se ten Röntgen úpln zbláznil.“

Nmecký fyzik a fyziolog Hermann von Helmoltz (1821 - 1897) ji díve ve své pedpovdi zformuloval matematicky to, co Röntgen objevil.

Pravdpodobn napomohla i náhoda. Uvádí se, e Röntgen pracoval s rznými katodovými trubicemi podle konstrukcí svých pedchdc a zkoumal elektrickou vodivost plyn. Místnost byla bez oken a Röntgen sám ztlumil svtlo a trubici zakryl, aby ho nerušilo katodové záení. A pes to zakrytí vidl, e krystalky v blízkosti trubice zaaly svtélkovat. Zkoumal rzné konfigurace s pekákami stavnými do dráhy tchto, zatím neznámých paprsk, a odvozoval, e se jedná o záení lidským zrakem nepostehnutelné. Zjistil také, e tlouška pekáky na cest paprsk zpsobuje rznou transparentnost.

Následujících sedm týdn Röntgen tvrd pracoval pi prozkoumání zjištného jevu. Dokonce se uvádí, e do laboratoe penesl i svou postel a e tam i jedl, aby ho nic nevyrušovalo.

Své bádání se snail dokumentovat na fotografické desce. Zkusil fotograficky zaznamenat obraz prosvícené ruky své manelky; uvádí se, e se 22. prosince 1895 podrobila expozici, trvající kolem dvacet minut, netušíc tehdy, e se vystavuje znanému riziku ozáení! Paprsky Röntgen nazval „paprsky X“. Obrázek prvního rentenového snímku je na dalším obrázku.

U 28. prosince tého roku referoval Röntgen o svém objevu pedsedajícímu Fyzikáln - lékaské spolenosti (Physikalisch-Medizinische Gesselschaft) ve Würzburgu o svém objevu. Název jeho zprávy zní „Über eine neue Art von Strahlen. Vorläufige Mitteilung“ (O novém druhu paprsk. Pedbná zpráva). Svým kolegm zprávu poslal spolu s novoroním blahopáním.

Hned na zaátku roku 1896 pedloil Röntgen svj objev v Berlín císai Wilhelmovi II. (1859 - 1941).

Ji v roce 1896 byly paprsky na jeho poest pejmenovány na Röntgenovy, i kdy v angliin petrváva oznaení „paprsky X“.On sám ve své skromnosti toto pojmenování odmítal.

Brzy vyšel jeho objev ve známost v široké veejnosti a Rötgen byl oslavován, protoe lékai nejdíve poznali pevratný objev pro svou práci.

V únoru 1896 se nechal jeho objevem inspirovat pi svých pokusech francouzský fyzik Henri Becquerel a objevil také nový druh záení - pirozenou radioaktivitu.

Hned v roce 1896 dostal Röntgen ocenní od Královské spolenosti v Londýn - Rumfordovu medaili - a od Italské spolenosti vd Matteucciho medaili.

O svém objevu a dalších pokusech s Röntgenovými paprsky Röntgen dále psal ve svých zprávách. První je z r. 1896 „Eine neue Art von Strahlen. 2. Mitteilung“ (Nový druh paprsk. 2. zpráva) a z r. 1897 je „Weitere Beobachtungen über die Eigenschaften der X-Strahlen“ (Další sledování vlastností paprsk X).

Na obrázku je schéma Röngenovy lampy chlazené vodou - K je katoda, A je anoda U jsou naptí pro elektrody, W je pítok a odtok chladicí vody a X jsou Röngenovy paprsky.
             

V roce 1897 jej chtl bavorský vládce, princ regent Luitpold (1821 - 1912) povýšit do šlechtického stavu, ale Röntgen to ve své skromnosti odmítl, pijal pouze dekorování ádem královské koruny (Königlicher Kronen-Orden). Odmítal i nabídky spolupráce s firmami, které chtly rzným zpsobem zkonstruovat pístroje na základ jeho objevu.

Citovala se i jeho odpov na jednu z tchto nabídek: „Prohlásil, e podle dobré tradice profesor nmecké univerzity ml píleitost, aby jeho objev a vynález patil lidstvu a e by to v ádném pípad nemlo být svázáno patenty, licencemi, smlouvami, které by njaká skupina ídila a kontrolovala.“

V roce 1900 dostal Röntgen od bavorské vlády nabídku profesorského místa na univerzit v Mnichov (Ludwig - Maximilian Universität), které se uvolnilo úmrtí profesora fyziky Eugena von Lommela (1837 - 1899). Odmítl nabídky profesorského místa na berlínské akademie a pozici prezidenta berlínského íšského fyzikáln - technického ústavu.

Za svj objev byl jmenován laureátem Nobelovy ceny za fyziku v prvním roce jejího rozdílení. Od sekretáe Švédské akademie vd, fyzika Svante Arrhenia (1859 - 1927) dostal 17. listopadu 1901 oficiální dopis, v nm ho Arrhenius informoval o jeho volb. Röntgen mu odpovdl tmito slovy: „Pohádka byla uvedena ve skutenost. tato myšlenka m po pijetí vašich ádek neopouští...“

Na pedání ceny dostal Röntgen od 6. prosince dovolenou. Pi projevu pi banketu na oslavu proslovil Röntgen oslující e se zetelem na skandinávskou mytologii o snu, který se pro nj stal skuteností. Pi vlastním pedání ale dkovnou e nepronesl. Padesát tisíc švédských korun, která k cen dostal, vnoval würzburské univerzit. Rovn odmítal svj objev patentovat s poukazem, e má slouit lidstvu.

Nechtl pijmout ani ádnou jinou odmnu, protoe objev vykonal na pd würzburské univerzity.

Své dovolené vtšinou trávil ve svém rekreaním domku na úpatí bavorských Alp ve Weilheimu, kam zval své pátele a podnikal výlety do hor. Nkdy se i dostával do nebezpených situací.

Velké mnoství pístroj, které pi svých pokusech pouíval, si vyrobil sám.

Ve svých pokusech na univerzit dále pokraoval a v roce 1913 vydal zprávu „Über die Elektrizitätsleitung in einigen Kristallen und über den Einfluß der Bestrahlung darauf“ (O vedení elektiny v nkterých krystalech a vliv záení na nj), kterou sepsal se svým ákem, ruským fyzikem Abramem Fjodoroviem Ioffem (1880 - 1960).

Další práci vydal v roce 1914 „Pyro - und piezo-elektrische Untersuchungen“ (Pyroelektrické a piezoelektrické výzkumy).

V té dob uvaoval o emigraci do Spojených stát, dostal toti nabídku místa na Kolumbijské univerzit v New Yorku. Ale kvli vypuknutí války zstal v Mnichov.

Celkem publikoval asi šedesát prací.

Dostal mnoství ocenní a vyznamenání, dohromady je to k sedmdesáti polokám. Získal napíklad estné obanství rodného msta, estný doktorát lékaské fakulty würzburské univerzity, byl dopisujícím elenem akademie v Mnichov.

Na podzim roku 1919 zemela po dlouhé a tké nemoci jeho maelka. On sám odešel roce 1920 do penze.

V dsledku znehodnocení nmecké mny zstal na konci ivota tém bez prostedk. zemel v Mnichov 10. února 1923 na rakovinu stev. Nkteré prameny tvrdí, e onemocnní vzniklo na základ jeho pokus, jiné uvádjí, e ml olovnou ochranu. Pochován je v Giessenu v rodinném hrob se svými rodii a manelkou.

Jeho jménem byly pojmenovány mnohé ulice, námstí, školy a ústavy. Je po nm pojmenován asteroid . 6401. V roce 2004 byl po nm pojmenován prvek roentgenium a díve se jako jednotka ozáení uíval jeden rentgen (R). Na jeho poest poádá msto Remscheid od roku 2001 bh po nm nazvaný. V Berlín sídlí spolenost radiolog
Deutsche Röntgengesellschaft, která bude v kvtnu tohoto roku poádat kongres.

V Giessenu je jeho moderní pomník a v jeho rodném mst jeho muzeum.

Röntgenovy paprsky našly uplatnní pedevším v lékaství a jejich význam se ješt zvtšil pouitím poítaové tomografie. Ale pouívají se pi zkoumání velice malých ástí - Röntgenv mikroskop, ale také pi przkumu vesmíru - rengenová astronomie. Nemén významné je pouití Röntgenova záení pi diagnostice rzných materiál.
 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky
 


Komente
Posledn koment: 27.03.2021  18:57
 Datum
Jmno
Tma
 27.03.  18:57 Gertruda
 27.03.  12:17 Jaroslav
 27.03.  11:43 zdenekJ
 27.03.  11:32 Betislav
 27.03.  09:47 Vesuvjana dky
 27.03.  08:40 Von
 27.03.  05:17 Hilda
 27.03.  01:36 polarka