Nobelova cena za literaturu
Vítìze vybírá tzv. Nobelova komise pro literaturu. Ta je slo¾ena z nìkolika èlenù Švédské akademie, která shroma¾ïuje nominace z celého svìta. Postupnì z nich vybere kolem dvaceti jmen do prvního kola. Diskuzí se poèet zú¾í na pìt finalistù, kteøí jsou doporuèeni celé akademií. O laureátovi rozhodne v hlasování osmnáct volených èlenù. Ti jsou voleni na do¾ivotí a formálnì je potvrzuje švédský král.
Toto nejpresti¾nìjší ocenìní obnáší i finanèní promìnlivý dar ve výši cca 11 milionù švédských korun (cca 25 milionù èeských korun). Udìluje se od roku 1901 a k poslednímu roku 2025 ji obdr¾elo 122 autorù, ovšem pouze 18 ¾en.
Prvním ocenìným byl v roku 1901 francouzský básník Sully Prudhomme a pokud nahlédneme do seznamu za uplynulých 125 let, najdeme tam slavná jména, a navíc stále se tìšící ètenáøskému zájmu. Mnozí mají ve své knihovnì Knihu d¾unglí od Rudyarda Kiplinga nebo Stateèné kapitány. Patøí mezi nejmladší ocenìné,bylo mu 41 let, kdy¾ v roce 1907 získal Nobelovu cenu. Mezi stálice v knihovnì patøí knihy Ernesta Hemingwae Sbohem armádo, Komu zvoní hrana nebo Staøec a moøe ovìnèený Pulitzerovou cenou. Hemingway byl pova¾ován za významného pøedstavitele tzv. ztracené generace a Nobelovou cenu obdr¾el v roce 1954.
U¾ ménì známá byla Gabriela Mistralová, chilská básníøka ocenìná v roce 1945. Nebyla to první ¾ena, tou byla Švédka Selma Lagerlofová ji¾ v roce 1909, její¾ díla byla ovlivnìna švédský pohádkami a biblickými pøíbìhy. Je zajímavé, ¾e Lev Tolstoj nikdy cenu nezískal i kdy¾ byl navr¾en devìtkrát. Ani další slavní autoøi cenu nezískali, jako francouzský romanopisec Emile Zola, Nor Henrik Ibsen patøící mezi nejlepší dramatiky, èi nedosti¾ní vypravìè Amerièan Mark Twain.
Mimo Evropu se první ocenìní v roce 1913 dostalo Indovi Rabíndránáthu Thákurovi. V roce 1915 pak pacifistovi Francouzi Romainu Rollandovi za románový cyklus Jan Kryštov, jeho známìjší kniha Petr a Lucie vyšla pozdìji. George Bernard Shaw získal Nobelovu cenu v roce 1925 a mezi jeho díla patøí Cesar a Kleopatra a také Pygmalion. Za Pygmalion získal i filmového Oscara, ale vìtší slávu má pozdìjší muzikál My Frai Lady. Nìmec Thomas Mann v roce 1929 získal cenu za rozsáhlý román Buddenbrookovi a John Galsworthy za Ságu rodu Forsytù v roce 1932.
V roce 1936 putuje cena za oceán pro významného dramatika který získal ètyøikrát Pulitzerovu cenu Eugenovi O´Neillimu. Pokud nahlédnete do jeho ¾ivotopisu zjistíte pøíbuznost s Gerandinou Chaplinovou. Ve stejné dobì byl na Nobelovu cenu nominován (7x) Karel Èapek, cenu nikdy nezískal. Jediným Èechem, který cenu získal, byl v roce 1984 Jaroslav Seifert. Po druhé svìtové válce byl v roce 1953 ocenìn Sir Winston Churchill, britský ministerský pøedseda, kterému tak byl projeven vdìk z doby války. Pøekvapením také je, ¾e v seznamu ocenìných v roce 2016 najdete i jméno písnièkáøe Boba Dylana. Ten nevìdìl, co s tím ocenìním dìlat, nakonec ocenìní pøevzal americký ambasador.
Neobvyklá situace byla i v roce 1958 kdy autor Doktora ®ivaga Rus Boris Pasternak byl nucen se pocty zøeknout. Pozdìji pak odmítl tuto poctu Francouz Jean-Paul Sarte s odùvodnìním, ¾e nechce pøijímat ¾ádné oficiální pocty. V šedesátých letech minulého století majitel Pullizerovy ceny Amerièan John Ernst Steinbeck napsal Hrozny hnìvu a Na východ od ráje (cena v roce 1962) a v roce 1965 Michal Šolochov O donu. V roce 1970 obdr¾el Alexander Sol¾enicyn , ruský spisovatel, disident a politik za svá díla Souostroví Gulag a jeden den Ivana Dìnisovièe Nobelovu cenu. Mìl obavy, ¾e by ho sovìtské úøady nepustily zpìt, tak si nevyzvedl. Po vyjití Souostroví Gulag v cizinì, byl zbaven obèanství a násilnì vypovìzen ze zemì. Zùstává v cizinì a do Ruska se vrací a¾ v roce 1994. Kniha o Gulagu do roku 1989 byla u nás známá jen v samizdatu.
V roce 1974 byly poprvé a zatím naposledy vítìzové dva. Hanry Martison a Eyvind Johnson, oba Švédové.
Z osmdesátých let zaèala porota vybírat ménì známé autory a oceòovat v nìkterých pøípadech jejich politické pøesvìdèení. Švédové zaèali oceòovat nejen romanopisce, ale také ménì známé básníky, autory esejù a historiky. V roce 1992 se stal nositelem ceny prakticky neznámý Derek Walcott z ostrova Svatá Lucie.
V loòskem roce se stal laureátem maïarský spisovatel Lászlo Kraszahorkai. V letošním roce kanadská básníøka Anne Carsonová, pøekladatelka a filolo¾ka. Vydala na dvacet kní¾ek a v èeském pøekladu vyšla Krása man¾ela (2020) a Autobiografie rudé (2025).
Podle národnosti nejvíce ocenìných získala Francie -16, následuje Velká Británie z 13 a USA z 12 laureáty.
V loòskem roce se stal laureátem maïarský spisovatel Lászlo Kraszahorkai. V letošním roce kanadská básníøka Anne Carsonová, pøekladatelka a filolo¾ka. Vydala na dvacet kní¾ek a v èeském pøekladu vyšla Krása man¾ela (2020) a Autobiografie rudé (2025).