Dolský mlýn
V romantickém prostøedí na soutoku øeky Kamenice a øíèky Jetøichovská Bìlá stojí od roku 1573 mlýn. Byl trojkolový, kdy dvì kola pohánìla mlecí zaøízení a tøetí pilu. Pùvodnì patøil k bynovskému panství, v roce 1696 ho odkoupil Jan Kryštof Pohl a v majetku rodu byl a¾ do roku 1910.
Nìkolikrát byl pøestavován, v roce 1727 po vyhoøení do základù, byl postaven nový v barokní podobì. Mìl dvì podla¾í, vedle byla stáj pro konì a chlévy, vše z kamenného zdiva. Pøes mlýnský náhon byl mùstek z pískovcových kvádrù. Výhodou a nevýhodou je poloha pod Rù¾ovském vrchu ze kterého co naprší, steèe dolù.
Povodnì se tak staly souèástí ¾ivota v minulosti i souèasnosti. Øeka Kamenice byla vyu¾ívaná k splavování døeva a v té dobì nebyla voda do náhonu a nemlelo se. Zaèali rybaøit, v øece bylo plno pstruhù, pekli a prodávali chleba, vaøili pivo. Naproti mlýnu nechali postavit patrový dùm, který pronajali finanèní strá¾i a pozdìji pronajímali výletníkùm. Od roku 1881 byla novou atrakcí pro turisty pøeprava na pramièkách Ferdinandovou soutìskou mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Mlynáø Franz Pohl získal licenci na prodej piva a vína. Pokoutnì také nabízel lihoviny. Jen¾e v roce 1897 velká voda mu strhla výèep a také mlýnská kola, kdy mohl pou¾ívat jen dvì. U jezu postavil nový výèep s døevìnou verandou s prosklenými okny a na bøehu stolek s lavicemi, ale naèerno. Mìl z toho soudní tahanice.
V roce 1910 se rozhodl mlýn prodat, ale v létì opìt pøíroda zaúøadovala a voda odnesla vše i druhé mlýnské kolo. Od prodeje se muselo upustit a vše obnovit. V roce 1919 byl postøelen a mlýn pronajal. Po válce zaèal vzrùstat opìt turistický ruch, co¾ umo¾òovalo rozjetí pohostinství. V roce 1928 byl opìt postøelen i tentokrát pøe¾il a rozhodl se ¾ivnost opustit. V roce 1929 nový nájemce Franz Wilhelm Wirsam naposledy tam mlel mouku. V dobì hospodáøské krize se Wirsam odstìhoval pro znaèné dluhy. A tak dcera Franze Pohla rozjela pohostinství ve velkém a pokraèovala v ubytování hostù v hotelu. Místo turistù zaèínají v okolí vojáci kopat zákopy, budovat zátarasy. Následnì byly Sudety postoupeny nìmecké øíši. Hotel v Dolském mlýnì se promìòuje v nevìstinec.
V roce 1946 potomci mlynáøského rodu Pohlù museli odejít a majetek byl zkonfiskován. Kroniky z pováleèné doby líèí rabování a nièení domù, kdy se kradl stavební materiál, prkna, schody i celé støechy. Co šlo zmizelo i z Dolského mlýna a vše zaèalo chátrat. Z budov zùstaly torza obvodových zdí nebo jen základy.
Na krátkou dobu ze své zkázy se mlýn probudil v roce 1945, kdy si ho re¾isér Boøivoj Zeman vybral do svého filmu Pyšná princezna. I kdy¾ se jednalo o pouhých pár zábìrù dostali filmaøi povolení ke zbourání budovy bývalého hotelu.
Paní Natalie Belisová která pracuje pro Správu Národního parku Èeské Švýcarsko v archivu našla i dokument v Jetøichovicích z roku 1951, kde se v zápisu ze schùze rady MNV uvádí „filmování pohádky bylo podporováno samotným ministrem Václavem Kopeckým. Sjelo se tam tehdy asi šedesát osob, vèetnì èlenù Národního divadla, armáda pøivezla deset vojenských koní. K ruinì mlýna bylo dopraveno filmaøi mlýnské kolo, ale odnesla ho opìt velká voda“.
V roce 2009 v pohádce Peklo s princeznou, bylo opìt pøivezeno další mlýnské kolo. Za rok nato se pøihnala tisíciletá voda a z kola zùstaly jen trosky uvízlé na skále. Další pøipomenutí Dolského mlýna a jeho okolí je v pohádce Èertova nevìsta z roku 2011, nebo Pravý rytíø 2016 a ve veèerníècích s medvìdy Václava Chaloupky. Také se objevily zábìry v americkém fantastickém seriálu Kolo Èasu.
Po vzniku národního parku byl mlýn a jeho okolí v roce 2007 vyhlášen národní kulturní památkou. Aby místo opìt nezapadlo v zapomenutí o to se stará paní Belisová, která zaèala organizovat dobrovolníky. Tak¾e u¾ pøes deset let se sna¾í s dobrovolníky zachránit ruiny pro obdiv nás turistù.
Byl to úspìšný nápad obrátit se na veøejnost a jako podìkování za pomoc uvedla na rubu døevìného køí¾e jejich jména u Dolského mlýna. Díky dobrovolníkùm, kteøí o prostor peèují, lze navštívit tuto romantickou èást Èeského Švýcarska kdykoliv.
Prameny: internet a kniha Dolský mlýn Natálie Belisová
foto: internet a Karel Punèocháø
Dolský mlýn
